Žalobce po skončení přestupkového řízení na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zjistil, že k měření rychlosti byl použit radar ve vlastnictví soukromého subjektu, a proto považoval výsledky měření za důkazy získané nezákonným způsobem.

Správní orgány dospěly k závěru, že měření rychlosti bylo provedeno v souladu se zákonem a žádné důvody pro obnovu řízení neshledaly. Krajský soud v Hradci Králové a Nejvyšší správní soud však přisvědčily žalobci.

Ze skutkového a právního stavu totiž vyplynulo, že se nejednalo o pouhý pronájem měřících zařízení mezi soukromým subjektem jako pronajímatelem a městem Turnov jako nájemcem, ale o širokou participaci soukromých subjektů na přestupkovém řízení, včetně hmotné zainteresovanosti na jeho výsledku a průběhu.