Pravidlo tří R už v současnosti zná snad každý: roušky, rozestupy, ruce. Právě důkladné mytí rukou patří k nejjednodušším způsobům, jak minimalizovat možnost nákazy, a to nejen dnes, v době koronavirové. Platilo to vždy. Ne náhodou se přece říká: „Čistota – půl zdraví.“ Vědci však hledají další cesty, jak jít hygieně naproti, a tak se zeptali: „Kde člověk dennodenně přichází do styku s nebezpečnými mikroorganismy?“ Odpověď zní – nepřekvapivě –, na bankovkách.

Papírové peníze jdou z ruky do ruky a spolu s nimi se šíří také bakterie. Tyto jednobuněčné organismy na nich podle vědeckých studií mohou přežít i dvacet let a některé člověku nebezpečné kmeny, třeba stafylokok zlatý, jsou velice odolné. Ten je hojný paradoxně i v tak sterilním prostředí, jako je nemocnice, kde se dbá na zvýšenou hygienu a všechny povrchy se pečlivě dezinfikují. Svědčí o tom statistiky nakažených, v nichž se zdravotnická zařízení uvádějí jako primární místo infekce. Viry coby nebuněčné organismy mají na papírech a kartonech kratší životnost, například u nového typu koronaviru, způsobujícího nemoc covid-19 se hovoří o 48 hodinách.

Síla stříbra a zinku

Výzkumníci z Ústavu chemických procesů AV ČR se už před pěti lety pustili ve spolupráci s papírenskou společností SPM – Security Paper Mill za podpory Technologické agentury ČR do vývoje materiálu s antibakteriální funkcí. „Stála za tím poptávka ze zemí třetího světa, které chtěly zamezit šíření nákaz prostřednictvím peněz, jízdenek a podobně. Během tří let jsme vyvinuli antibakteriální papír, jehož součástí jsou speciální nanostrukturní komplexy zinku a stříbra,“ vzpomíná na začátky výzkumu Jiří Sobek z oddělení environmentálního inženýrství v Ústavu chemických procesů AV ČR. Pandemie koronaviru, která vypukla na začátku roku 2020, zájem trhu akcelerovala a přidala další požadavek – papír má být nyní účinný nejen proti bakteriím, ale ničit může i viry, konkrétně SARS-CoV-2.