Nevíte, co se skrývá pod označením divadelní cedule? Nejste sami. Nejsou z plechu, jak si mnozí myslí. Jsou to tištěné informace o tom, co a kde se ten který večer hraje. Bývaly a někde ještě stále jsou věšeny na divadelní budovy. V dávných dobách je roznášeli po domech ceduláři. Odkazují na jednotlivá představení, zatímco výtvarně pojímané divadelní plakáty lákají na celou inscenaci.

Neseznámíte se ale jen s divadelními cedulemi. Chtěli byste například vidět, jaký frak nosil a do jakého kalamáře namáčel pero Josef Kajetán Tyl? Jakým rukopisem psali své hry Václav Kliment Klicpera, Jan Neruda, bratři Mrštíkové či Karel Čapek? V jakém kostýmu a čím žongloval první Principál z Prodané nevěsty? Co zbylo z Národního divadla po požáru a do jaké pokladničky sbíral národ peníze na nové? Jaké kusy hráli šlechtici v zámeckých divadlech a s jakým repertoárem české země objížděly kočovné společnosti? Jakým způsobem lákala dětské návštěvníky na své produkce loutková divadla? Co kromě cedulí dokumentuje divadelní inscenaci a představení?  Pak Račte vstoupit do divadla v Nové budově Národního muzea.