Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v červenci nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 188 066, více než 17 400 z nich pak na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červen 2017) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.
Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Trh práce ovlivňuje především růst české ekonomiky, průmyslové výroby a sezónní práce, které jsou v plném proudu. Zejména ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství a cestovním ruchu. V nadcházejícím období by mohla nezaměstnanost stagnovat nebo mírně klesnout.
„V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezónní výkyv. Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR a také mírně snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených. V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Nadále se daří snižovat počet dlouhodobě nezaměstnaných. Jen za uplynulý rok klesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, o 3,4 %. Ve srovnání s rokem 2015 pak zaznamenáváme pokles o 7,6 %,“.
Jak už bylo řečeno, obdobně jako v předchozích letech, i letos v červenci přicházeli ve větší míře do evidence ÚP ČR zaměstnanci ze školství. Nově se jich přihlásilo 2 036 (červenec 2016 – 3 163, červen 2017 - 376), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 57. Celkem jich úřad evidoval 5 624 (červenec 2015 - 9 079, červenec 2016 – 7 867, červen 2017 – 3 941), z toho nejvíce (1 207) bylo učitelů středních škol (kromě odborných předmětů), konzervatoří a 2. stupňů ZŠ. V meziročním srovnání počet školských pracovníků v evidenci ÚP ČR klesá. Pokud jde o volná místa v tomto oboru, těch bylo v databázi ÚP ČR 2 763 (červenec 2015 - 1 684, červenec 2016 – 2 144, červen 2017 – 3 083). Školy měly zájem hlavně o specialisty a odborné pracovníky v oblasti výchovy a vzdělávání (542 pozic), učitele 1. stupně ZŠ (497 míst) a středních škol (491 míst).
V uplynulém měsíci zaznamenal Úřad práce ČR jak celkový nárůst volných pracovních míst, tak i vyšší poptávku zaměstnavatelů po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci července 9 977 těchto pozic. Zaměstnavatelé hledali například pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, řidiče nákladních automobilů, řemeslníky, obsluhu pojízdných zařízení, montážní dělníky, nebo obsluhu na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru. Zájem je stále i o typicky letní pracovní pozice. Poptávka je po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny, pracovnících do zahradnictví, sportovních a rekreačních středisek, v cestovním ruchu nebo po instruktorech na dětských letních táborech, kuchaře, číšníky, servírky, sběrače ovoce či lektory cizích jazyků. Řada zaměstnavatelů ale hledá dočasné zaměstnance převážně pomocí internetové inzerce nebo vlastních zaměstnanců. Stejně tak mladí lidé hledají dočasné zaměstnání spíše přes pracovní portály. Z toho důvodu se objevují tyto nabídky v databázi ÚP ČR v menší míře.
Pokud jde o absolventy všech stupňů škol a mladistvé, na konci července 2017 jich Úřad práce ČR evidoval 11 664. Celkový počet mladých lidí bez práce vzrostl meziměsíčně o 1 155 a meziročně klesl o 4 261 osob. Na nezaměstnanosti se podíleli 3,8 % (červen 2017 – 3,5 %, červenec 2016 – 4,1 %). Bez práce bylo k 31. 7. 2017 celkem 8 184 bývalých studentů, tj. o 1 388 více než v předchozím měsíci (červenec 2014 – 19 582, červenec 2015 – 15 767, červenec 2016 – 12 069). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 52 770 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře, nástrojáře nebo pracovníky v ochraně a ostraze.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v červenci 65 regionů. Největší pak okresy Rychnov nad Kněžnou (o 9,9 %), Pelhřimov (o 7,9 %), Jičín (o 7,7 %), Strakonice (o 7 %), Svitavy (o 6,8 %), Mladá Boleslav (o 6,7 %), Ústí nad Orlicí a Pardubice (shodně o 6,6 %). Naopak nezaměstnanost klesla ve 12 regionech. Nejvíce v okresech Karlovy Vary (o 3,4 %), Český Krumlov (o 3,2 %), Sokolov (o 2,9 %), Jeseník (o 2,6 %), Česká Lípa (o 2,1 %), Teplice (o 1,7 %) a Most (o 1,2 %).
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,4 %), Praha-východ (1,6 %), Jindřichův Hradec (1,7 %), Benešov (2 %), Pelhřimov a Písek (oba 2,1 %), Jičín a Praha-západ (oba 2,2 %).
Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 33 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (9,6 %), Most (8,9 %), Ostravaměsto (7,8 %), Ústí nad Labem (7,5 %), Chomutov a Bruntál (oba 6,7 %), Děčín (6,1 %) a Brno město (6 %). Podíl nezaměstnaných mužů klesl na 3,6 % a žen vzrostl na 4,5 %.
Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje další prohloubení proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli, cílený přístup k uchazečům o zaměstnání a v neposlední řadě pak i efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V rámci monitoringu trhu práce kontaktují jeho zaměstnanci zaměstnavatele v regionu, vyhledávají volné pracovní pozice pro uchazeče o zaměstnání a poskytují jim informace o možnostech vzájemné spolupráce a o jednotlivých nástrojích a opatřeních APZ.
Výsledkem je mimo jiné stále vysoký počet volných pracovních míst v databázi ÚP ČR. V uplynulém měsíci jich úřad evidoval celkem 188 066, což je o 4 566 více než v červnu a o 52 308 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (37 374), ve Středočeském (23 480), v Jihomoravském (15 570), Pardubickém (15 524), Plzeňském (15 024) a Moravskoslezském (13 278) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 12 486 pozic na dohodu o provedení práce a 4 959 na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (9,4), Ústí nad Labem (7,2), Hodonín (5), Most (4,8), Sokolov (4,6), Kladno (4,5), Bruntál (4,3), Jeseník (4,2) a Znojmo (4). Celkem 12 904 volných pracovních míst bylo vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP), nejčastěji šlo o pozice v oblasti ochrany a ostrahy, pro uklízeče a pomocníky nebo pracovníky informačních služeb.
Obecně měli zaměstnavatelé v červenci největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, uklízeče, montážní dělníky, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, svářeče, řezače plamenem a páječe, obsluhu vysokozdvižných vozíků, skladníky nebo nástrojáře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků. Například v případě rodičů s malými dětmi, lidí se zdravotním postižením, kteří nemohou pracovat na směny apod.
Během července se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 41 769 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet vyšší o 5 464 osob, meziročně pak nižší o 6 511 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 36 134 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 11 253 méně než v červnu a o 3 807 méně než v červenci 2016. Novou práci získalo 20 356 lidí - o 8 104 méně než v předchozím měsíci a o 3 535 méně než před rokem. Celkem 5 578 z nich ji našlo díky přímé aktivitě zaměstnanců Úřadu práce ČR.
V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v červenci 42,7 roku. Mezi evidovanými bylo 106 807 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35,2 %. Z celkového počtu uchazečů bylo těch, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců, 37,7 % - celkem 114 177 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 721 dní. V uplynulém měsíci bylo bez práce 164 930 žen (54,4 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 49 321 OZP (16,3 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků, pracovníků v gastronomii, zedníků, kamnářů či dlaždičů.
Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci července podpořil ÚP ČR prostřednictvím příspěvků APZ celkem 32 672 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. V tomto ohledu sklízí úspěch především zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli, realizace aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM), intenzívní poradenská práce s uchazeči o zaměstnání a v neposlední řadě také úzká spolupráce zaměstnanců agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace či výborný zdravotní stav. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.
Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Do konce července 2017 o něj požádalo celkem 4 032 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 188), Olomouckém (977), Jihomoravském (423) a Ústeckém (344) kraji. Jen v červenci Úřad práce ČR přijal 239 žádostí. S 2 521 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 190 z nich v červenci). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, prodavači, výrobní dělníci, pekař, kadeřnice, operátoři call centra, laborant, učitelé, vrátní, skladníci, švadlena nebo třeba strážný.
Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 137 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (37), Olomouckém (29), Zlínském a Jihomoravském (shodně 11) kraji. Celkem 51 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i téměř 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, asistentky, recepční, strážný, IT pracovníci, pokladní nebo školnice.
A rozjíždí se i veřejná služba (VS). Meziměsíčně narostl počet pozic pro její výkon, které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami, o téměř 2 850. Celkem jich úřad eviduje 9 706. Nejvíce pak v Ústeckém (2 857), Středočeském (1 339) a Moravskoslezském (1 241) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo, nebo v nejbližší době nastoupí 4 088 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to i opakovaně) další subjekty, které mohou veřejnou službu zabezpečit.
„Dobrovolná veřejná služba je jen jednou ze všech možných aktivit, které se příjemci příspěvku na živobytí podle zákona započítávají. Neznamená to tedy, že pokud se klient do veřejné služby nezapojí, musí nutné dojít ke snížení dávky. Mezi další možnosti, jak prokázat snahu o aktivizaci, patří např. účast na projektech organizovaných ÚP ČR včetně specifických partnerských projektů, poradenské aktivity, jak individuální, tak skupinové, cílené programy zaměřené na podporu zaměstnanosti apod.“ upřesňuje Kateřina Sadílková.
Tradiční vlajkovou lodí APZ, společně se SÚPM, jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci července pracovalo na VPP celkem 15 954 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Smyslem VPP je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Měsíční výše příspěvku ÚP ČR činí 15 tis. Kč. V případě Asistentů prevence kriminality, Koordinátorů VPP a veřejné služby pak 16 tis. korun. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.
SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci července šanci získat zaměstnání 9 886 uchazečů. Celkem 41 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem 1 943 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.
Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 7. 2017 se jich účastnilo celkem 2 533 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 - 44 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a rekvalifikační kurzy přímo u zaměstnavatelů.
Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Prostřednictvím chráněných pracovních míst (CHPM) finančně podpořil ke konci července 1 910 OZP (z toho jich 54 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodě, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod. Celkem 186 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz CHPM.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 82 286 lidí, tj. 27,2 % všech uchazečů vedených v evidenci (červen 2017 – 25,3 %, červenec 2016 – 24 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 6 912 Kč. O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 94 357 uchazečům o zaměstnání.
Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za červen 2017, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V tomto měsíci měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,8 %, EU28 – 7,4 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,9 %, EU28 7,7 %).
Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database. Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
