Vedení Akademie věd jednalo v CERNu o české spolupráci

3. 6. 2019 9:01

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová navštívila ve středu 29. května jedno z nejvýznačnějších vědeckých pracovišť na světě – švýcarský CERN neboli Evropskou organizaci pro jaderný výzkum. Průvodcem české výpravy, které se zúčastnili také místopředseda Zdeněk Havlas a předseda Vědecké rady AV ČR Antonín Fejfar, byl místopředseda AV Jan Řídký, který v CERNu tři roky působil.

Vedení Akademie věd jednalo v CERNu o české spolupráci
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

„Setkání mělo několik rovin: jednali jsme s vedením CERNU i s jeho uživateli, prohlédli jsme si špičkové laboratoře. Získali jsme představu, jakým směrem se má centrum vyvíjet do budoucna. A kromě toho jsme probírali další možnosti české spolupráce, která je již teď poměrně rozsáhlá,” říká fyzik Antonín Fejfar.

„Profesorku Zažímalovou zaujala prezentace detektorů řady Medipix, které nacházejí uplatnění při detekci ionizujícího záření a zobrazování vzorků, mimo jiné i v biologii. Součástí návštěvy byla i debata paní předsedkyně s početnou skupinou českých vědců, techniků a studentů, kteří pracují v CERNu,” uvádí místopředseda Jan Řídký, který se jaderné fyzice věnoval i v mezinárodním výzkumném centru, a to Spojeném ústavu jaderných výzkumů v ruském Dubně.

„Zapůsobila tam na mě hlavně atmosféra, přátelská, mezinárodní dělná atmosféra, a potom vlastní detektor, kde se fyzicky hledaly a našly Higgsovy bosony," doplňuje místopředseda Akademie věd Zdeněk Havlas, který ocenil i tamější distribuci financí. „V CERNu jsou velké peníze, a mě příjemně překvapilo, jak tam dbají na hranici, kdy se dělá věda a kdy už je to utrácení. Že ty velké peníze skutečně končí v podzemí, kde probíhá samotný výzkum,” říká Havlas.

Česká ocel i detektory v ATLASu

Vedení Akademie věd ohromila zejména prohlídka největšího urychlovače částic na světě LHC (Large Hadron Collider). Ten je umístěn v hlubokém podzemním tunelu, který tvoří téměř třicetikilometrový prstenec mezi pohořím Jura a Ženevským jezerem.

„Mohli jsme se podívat do jeho útrob v podzemí, protože v současnosti je urychlovač na dva roky odstaven a probíhá jeho údržba a vylepšování. Nehrozilo tak žádné radiační nebezpečí,“ říká Fejfar. Prohlídka se týkala hlavně detektoru ATLAS, mezi jehož úkoly patří i pátrání po částicích, které by mohly tvořit temnou hmotu. Tvoří ho 8 obřích magnetů, z nichž každý má 25 metrů, a pak tisíce tun detektorů a elektroniky. „ATLAS je jeden ze stěžějních experimentů na urychlovači LHC," říká Jan Řídký.

„V současné době je možné si prohlédnout i jindy skryté části ATLASu. Pro srovnání: je v něm víc oceli, než obsahuje celá Eiffelova věz. A podstatná část konstrukcí byla přitom dodána z Česka,“ vysvětluje Fejfar. Na vývoji a instalacích scintilačních detektorů se podílel i Fyzikální ústav AV ČR v úzké spolupráci s firmou Crytur z Turnova. Česká republika se podílí nejenom na dodávkách materiálu a vývoji detektorů, ale zajišťuje i testovací fázi. „Testování běží u nás ve Fyzikálním ústavu a jsme také zapojeni do zpracování datových toků z CERNu. Výsledky CERNu totiž představují datovou záplavu” přirovnává Fejfar. „Česká stopa je tu opravdu vidět,“ pochvaluje si místopředseda Havlas.

Spolupráce s ELI Beamlines

Delegaci z Akademie věd v CERNu přijal ředitel pro výzkum a výpočty Eckhard Elsen. Další důležité setkání bylo také s vedoucím technického oddělení José M. Jiménezem. „S ním a s jeho lidmi jsme se bavili i o našem laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech a vzájemných výměnách zkušeností, včetně urychlování částic jiným způsobem. Byl to jediný bod nabitého programu, kde jsme přetáhli stanovený časový limit, ale stálo to za to,” říká Fejfar. Místopředseda Zdeněk Havlas doplňuje, že v CERNu jednali i o možné spolupráci v medicinální oblasti, ale to je zatím jen v plánech.

CERN má do budoucna velké plány: zvažuje se tam navýšení světelnosti stávajícího urychlovače LHC na desetinásobek do roku 2035, ale i další projekty, jako je lineární urychlovač CLIC (Compact Linear Collider) či urychlovač FCC (Future Circular Collider), jehož obvod má být až neuvěřitelných 100 kilometrů. Podle studií by mohl dosahovat energií až 100 TeV, tedy o řád více, než dokáže současný urychlovač.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Česká obchodní inspekce: Hračka želva překračuje povolený limit olova a kadmia

10:33 Česká obchodní inspekce: Hračka želva překračuje povolený limit olova a kadmia

Česká obchodní inspekce zjistila, že na vnitřním trhu je v nabídce hračka želva, která představuje r…