Veřejný ochránce práv: Invalidní důchod i v případě chybějících lékařských zpráv

20. 1. 2019 17:35

Ke stanovení data vzniku invalidity může v mimořádných situacích, když nejsou k dispozici lékařské zprávy, napomoct i výkaz péče od zdravotní pojišťovny.

Veřejný ochránce práv: Invalidní důchod i v případě chybějících lékařských zpráv
Foto: ochrance.cz
Popisek: Veřejný ochránce práv - logo

Právě ten nakonec využila Česká správa sociálního zabezpečení k vyhodnocení vývoje onemocnění žadatelky o invalidní důchod. Díky přesnějšímu posouzení vzniku invalidity dosáhla žena zvýšení invalidního důchodu a doplatku za předchozí roky.

Na ombudsmanku se obrátila třicetiletá žena s vážným duševním onemocněním s žádostí o prověření výše poskytovaného invalidního důchodu. Uváděla, že jí byl v roce 2014 přiznán invalidní důchod ve III. stupni invalidity z důvodu těžké paranoidní schizofrenie. Invalidní důchod pobírala ve výši 3 100 Kč, později byl valorizován na 3 300 Kč. Její příjem byl nižší než životní minimum a i když se pořád snažila zajistit si nějaký přivýdělek, je to vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu prakticky nemožné. Ombudsmance napsala, že vlastně přežívá jen díky tomu, že bydlí u tety, která pracuje a pomáhá jí.

Ombudsmanka zjistila, že žena byla uznána invalidní rovnou ve třetím, tj. nejvyšším stupni invalidity a jako den vzniku invalidity posudkový lékař určil den, kdy ošetřující lékař vyplnil tiskopis, který je podkladem pro posouzení invalidity. Ombudsmanka upozornila ČSSZ, že strohé označení data vzniku invalidity, které se shoduje s datem vyplnění předepsaného tiskopisu od ošetřujícího lékaře, nelze u postupně se rozvíjejících onemocnění vnímat jako přesvědčivé odůvodnění okamžiku vzniku invalidity. Posudek neuváděl bližší okolnosti stanovení data vzniku invalidity. Paranoidní schizofrenie je přitom těžké duševní onemocnění, které nevzniká náhle, ale postupně se rozvíjí.

Datum vzniku invalidity má být stanoveno ke dni, kdy u žadatele došlo ke vzniku zdravotního postižení způsobujícího dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který měl za následek pokles pracovní schopnosti. Podle ustálené judikatury NSS je vznik invalidity objektivně existujícím stavem a nelze ho stanovit na základě nahodilých skutečností, jako je např. počátek hospitalizace, datum lékařského vyšetření apod. Pokud nelze datum vzniku invalidity stanovit alespoň s vysokou pravděpodobností, např. vznikla-li invalidita postupně, je třeba tuto skutečnost blíže zdůvodnit a uvést den, kdy již byla její existence nepochybná.

Problémem stěžovatelky byla i získaná doba pojištění, která je podmínkou pro přiznání invalidního důchodu a jeho výše. Stěžovatelka byla v době vzniku invalidity mladší 28 let, takže by mohla mít invalidní důchod v mimořádné výši, pokud by byla od 18 let až do vzniku invalidity celou dobu důchodově pojištěna. Chybět by mohl jen 1 rok důchodového pojištění. Stěžovatelka ale od 18  do 27 let (stanovený vznik invalidity) získala jen něco málo přes čtyři roky pojištění. Proto jí nevznikl nárok na invalidní důchod v mimořádné výši, který se vypočítává z průměrné mzdy v ČR, ale splnila „jen“ podmínky pro přiznání standardního invalidního důchodu, který se vypočítává z jejích výdělků dosahovaných před vznikem invalidity. Vzhledem k tomu, že její účast na důchodovém pojištění byla nepravidelná a dosahovala jen nízkých výdělků, byl i přiznaný důchod tak nízký.

Podle ombudsmanky byla i chybějící doba důchodového pojištění jedním ze signálů, že se duševní onemocnění stěžovatelky rozvíjelo už před stanoveným datem vzniku invalidity. Nadějí pro stěžovatelku by tak bylo přesnější stanovení data vzniku invalidity. Pokud by bylo stanoveno k dřívějšímu datu, zkrátilo by se i období od jejích 18 let, kdy se doba pojištění hodnotí, a možná by pak mohla mít nárok na invalidní důchod v mimořádné výši.

Česká správa sociálního zabezpečení po upozornění ombudsmanky na nedostatky při stanovení data vzniku invalidity novou kontrolní lékařskou prohlídku. Protože stěžovatelka neměla k dispozici žádné dřívější lékařské nálezy a nepodařilo se je dohledat, navrhla ČSSZ stěžovatelce, aby požádala svou zdravotní pojišťovnu o zaslání Přehledu výkazu péče, který by mohl sloužit jako podpůrný zdroj informací. Jde o přehled poskytnutých zdravotních úkonů, předepsaných léků a zdravotních pomůcek a tyto údaje by mohly pomoct alespoň částečně vykreslit vývoj onemocnění. Po podrobném zhodnocení zdravotního stavu, s přihlédnutím k charakteru onemocnění a díky informacím v přehledu výkazu úhrad zdravotní péče pak bylo datum vzniku invalidity stanoveno o necelé tři roky dříve, než tomu bylo podle původního posudku.

Ani to bohužel nestačilo k tomu, aby stěžovatelce vznikl nárok na důchod v mimořádné výši, stále jí chyběla doba důchodového pojištění. Dosáhla tak zvýšení invalidního důchodu alespoň o 700 Kč a zpětného doplatku za předchozí roky, kdy pobírala nesprávně stanovený nižší důchod.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Armáda ČR: Hodnotitelé z NATO sledovali v Boleticích boj se vzdušným protivníkem

22:02 Armáda ČR: Hodnotitelé z NATO sledovali v Boleticích boj se vzdušným protivníkem

Úkolové uskupení pozemní protivzdušné obrany absolvovalo další důležitou fázi hodnocení podle metodi…