Žena se na ombudsmanku obrátila s podezřením na pochybení opatrovníka především v oblasti hospodaření s majetkem, stěžovala si také na nedostatečný kontakt a celkový nezájem o její osud. Ombudsmanka během svého šetření dala ženě za pravdu a podařilo se jí sjednat v jejím případu dostatečnou nápravu.

Žena měla poloviční podíl na chatě, kterou zdědila se svým bratrem, a vlastnila auto. V době, kdy se na ombudsmanku obrátila, věděla, že opatrovník s majetkem nakládá, nicméně bez ohledu na její přání a bez toho, aby jí o těchto krocích řádně informoval. Po konzultaci s opatrovníkem žena souhlasila s prodejem svého spoluvlastnického podílu na chatě, nesouhlasila však s částkou, za kterou měl být prodán. Opatrovník na její výhrady nedbal a předložil okresnímu soudu ke schválení smlouvu o prodeji. To zdůvodnil tak, že vzhledem k zdravotnímu stavu žena chatu neužívá a v budoucnu využívat nebude.

„Při jednání jménem opatrované by měl opatrovník jednat spolu s ní, jen pokud to není možné, může jednat v jejím zájmu,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „hospodaření s majetkem opatrované je jedním ze základních povinností opatrovníka. Zároveň jde o oblast, jež je nejpodrobněji upravena zákonem a nejpečlivěji kontrolována soudem. Při nakládání s majetkem opatrované musí opatrovník postupovat s péčí řádného hospodáře.  To znamená, že se opatrovník musí starat o svěřený majetek a chránit ho s dostatečnou předvídavostí.“