Úřad práce trvá na tom, že postupoval správně, a Ministerstvo práce a sociálních věcí ho podpořilo. Zástupkyně ombudsmana je přesto nadále přesvědčena, že právní názor obou úřadů je chybný. Protože vyčerpala všechny zákonné možnosti k zajištění nápravy, kterou však úřady odmítly provést, rozhodla se případ zveřejnit.
Uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce může za určitých podmínek současně pracovat. Může vykonávat nekolidující zaměstnání na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Pokud pobírá podporu v nezaměstnanosti, je mu po dobu výkonu práce její výplata zastavena. Podle zástupkyně ombudsmana však úřad práce i ministerstvo chybně určují, od kdy je možné zastavit výplatu podpory v nezaměstnanosti. Vychází z případu stěžovatele, který uzavřel dohodu o pracovní činnosti, a úřad práce mu výplatu podpory v nezaměstnanosti zastavil k datu podpisu dohody, nikoli k datu dohodnutého zahájení pracovní činnosti. Nevydal o tom ani rozhodnutí, takže se stěžovatel nemohl bránit odvoláním. Na jeho žádost o doplacení podpory odpověděl úřad pouze zamítavým dopisem.
Zatímco pochybení spočívající v nevydání rozhodnutí o zastavení výplaty bylo šetřením napraveno tím, že Ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo úřad práce, aby dbal postupů podle správního řádu, v otázce zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti při výkonu nekolidujícího zaměstnání trvá mezi zástupkyní ombudsmana a úřady rozpor.
„Smyslem právní úpravy v zákoně o zaměstnanosti je zajistit, že se podpora v nezaměstnanosti nebude vyplácet v době, kdy má uchazeč o zaměstnání příjem z nekolidujícího zaměstnání. Výklad úřadu práce i ministerstva však nebere v úvahu, že dohodu o pracovní činnosti je možné uzavřít v předstihu. Jestliže tedy zastavují výplatu podpory ke dni uzavření dohody bez přihlédnutí k tomu, od kdy je práce vykonávána, odpírají uchazeči o zaměstnání finanční podporu státu v době, kdy ještě žádný příjem z pracovní činnosti nemá,“ vysvětluje zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.
Upozorňuje navíc, že tímto přístupem úřad práce a ministerstvo znevýhodňují uchazeče o zaměstnání, kteří si najdou nekolidující zaměstnání vykonávané na dohodu, oproti těm, kdo za účelem výkonu nekolidujícího zaměstnání uzavřou pracovní smlouvu, a vykonávají ho tak v rámci pracovního poměru. Na rozdíl od dohody o pracovní činnosti totiž úřady v případě pracovního poměru nezpochybňují, že právní vztah vzniká dnem nástupu k výkonu práce, nikoli dnem uzavření dohody. Výplatu podpory v nezaměstnanosti tak správně zastavují na dobu pokrytou příjmem ze zaměstnání. Podle zástupkyně ombudsmana jde odlišný přístup úřadů k práci vykonávané na dohodu o pracovní činnosti proti smyslu zákona o zaměstnanosti.
Úřad práce i Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítají svůj postoj přehodnotit a trvají na tom, že postupují v souladu s právními předpisy. Odkazují přitom na znění zákona o zaměstnanosti, který výslovně uvádí, že k přerušení výplaty podpory v nezaměstnanosti dochází ke dni vzniku právního vztahu na základě dohody o pracovní činnosti. Podle ministerstva je nesporné, že jde o právní vztah, který vzniká již uzavřením dohody, nikoli až zahájením pracovní činnosti. I nadále tak úřady trvají na tom, že výplatu podpory v nezaměstnanosti je třeba zastavit ke dni podpisu dohody o pracovní činnosti, a to bez ohledu na to, od kdy bude sjednaná pracovní činnost vykonávána.
Zástupkyně ombudsmana už vyčerpala všechny možnosti, jak dosáhnout nápravy věci. Rozhodla se proto v souladu se zákonem o veřejném ochránci práv informovat veřejnost o nesprávném postupu úřadů a jejich neochotě věc napravit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
