Vláda se seznámí se situací romské menšiny v České republice v roce 2014

25.10.2015 11:47

Stávající stav i úspěšnost opatření na podporu romské integrace popisuje Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2014. Ministr Dienstbier ji předkládá společně s dalšími třemi materiály na jednání vlády v pondělí 26. října 2015 od 10:00 hod.

Vláda se seznámí se situací romské menšiny v České republice v roce 2014
Foto: Daniela Černá
Popisek: Romské protesty v Ostravě

Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2014
Dokument identifikuje dílčí úspěchy i neúspěchy realizovaných opatření, představuje příklady dobré praxe a nastiňuje rizika dalšího vývoje situace Romů v případě neřešení jejich aktuálních problémů. Informace poslouží jako podklad pro rozhodování orgánů státní správy, místní samosprávy i pro širší odbornou diskusi.

Zpráva konstatuje, že diskriminace a nerovné zacházení ze strany podstatné části většinové společnosti je jednou z hlavních příčin neúspěchu Romů ve všech klíčových oblastech života, rovněž však poukazuje na činnost té části české společnosti, která vyvíjí úsilí, aby se situace Romů v ČR zlepšovala.

Podle kvalifikovaných odhadů žilo v ČR v roce 2014 okolo 242.000 Romů, z nichž zhruba polovinu tvořili Romové integrovaní do společnosti a druhou polovinu tvořili Romové, kteří žijí v nepříznivé situaci, jež označujeme jako sociální vyloučení. V ČR bylo v roce 2014 identifikováno 606 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žilo až 115 000 obyvatel, z nichž Romové tvořili převážnou většinu. Sociálně vyloučení Romové v důsledku nízkých příjmů a vysokého zadlužení velmi často migrují za dostupnějším bydlením. Některé romské rodiny změnily bydliště v roce 2014 až 4 krát. Migračním trendem je vytěsňování chudých Romů do periferních oblastí krajů, do malých vysídlených obcí, kde je však velmi řídká síť sociálních služeb a málo pracovních příležitostí, což problém sociálního vyloučení ještě více prohlubuje. Značným problémem do budoucna je reprodukce chudoby.

Vláda ČR každoročně vyčleňuje ze státního rozpočtu finanční prostředky na podporu romské integrace. V roce 2014 bylo ze státního rozpočtu ve prospěch výlučně Romů vydáno 65.809.145 Kč. Takto vynaložené prostředky byly v roce 2014 vyšší o 2.739.414 Kč než v předchozím roce, avšak o 89.574.133 Kč nižší než v roce 2009. V dlouhodobém horizontu dochází k poklesu prostředků cílených na integraci Romů ze státního rozpočtu. Vedle toho bylo ze státního rozpočtu podpořeno množství projektů v oblastech kultury, vzdělávání, bydlení, zaměstnávání a sociálního začleňování, které sice vedly ke zlepšení postavení Romů, ale nebyly výlučně zaměřené na Romy, a tudíž nelze stanovit výši jejich podpory.

V roce 2014 pokračovaly trendy ve vývoji romské integrace z předchozích let a nedošlo k celkovému pozitivnímu obratu. V jednotlivých aspektech každodenního života romské menšiny však nastaly dílčí pozitivní posuny, například v oblasti bezpečnosti. Situace ve vztahu k Romům byla klidnější. Největší protiromské demonstrace se konaly v Děčíně, Duchcově, Plzni a v Budišově nad Budišovkou. Ve srovnání s protiromskými demonstracemi z předchozích let ale byly tyto demonstrace menší a probíhaly relativně pokojně. V roce 2014 bylo evidováno 53 trestných činů motivovaných nenávistí vůči Romům.

Dokument také upozorňuje na přetrvávající nízkou účast romských dětí na předškolním vzdělávání. Pokud se romské děti účastní předškolního vzdělávání, zůstávají jeho preferovanější formou přípravné třídy základních škol před docházkou do běžných mateřských škol.

V závěru zpráva konstatuje, že na úrovni tvorby politik došlo v roce 2014 k přijetí zásadních koncepčních dokumentů, především Strategie romské integrace do roku 2020, která byla schválena vládou dne 23. února 2015. Strategie představuje významný posun v oblasti integrace romské menšiny v ČR. Pro její uvedení do praxe je však nezbytné, aby na ni navázaly strategické dokumenty na úrovni krajů.

Ministr dále předkládá:

Zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
Cílem navrhovaného zákona je zvýšení dostupnosti, přehlednosti a srozumitelnosti platného práva a usnadnění, zkvalitnění a zefektivnění jeho tvorby ve všech stadiích legislativního procesu. Navrhovaná úprava zároveň směřuje k větší transparentnosti legislativního procesu, a tím k prevenci korupčních rizik spojených s tvorbou práva. Návrh přináší právně závaznou elektronickou publikaci práva, včetně právní závaznosti úplného (konsolidovaného znění) právních předpisů, plnou elektronizaci legislativního procesu, tvorbu a schvalování novel právních předpisů včetně úplného znění a sjednocení pravidel pro odůvodňování právních předpisů pro všechna stadia legislativního procesu. Realizace právní úpravy zahrnuje vytvoření informačního systému elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (e-Sbírka) a elektronické tvorby právních předpisů (e-Legislativa). Zvolené řešení vychází z nejlepší praxe členských zemí Evropské unie v oblasti publikace a tvorby práva.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
Návrh právní úpravy vychází z usnesení vlády ze dne 4. srpna 2010 č. 554 k návrhu věcného záměru právní úpravy Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronické tvorby právních předpisů, které akceptovalo základní principy řešení modernizace tvorby a vyhlašování právních předpisů. Řešení přijaté vládou sestává z technických a legislativních opatření nezbytných pro modernizaci tvorby práva a přístupu k němu.

Východiska pro určení gesce ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv
Vláda projedná materiál týkající se určení gesce ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv.
Uvedená směrnice upravuje oblast doplňkových důchodových systémů vázaných na pracovní poměr. Tyto systémy nejsou v České republice zavedeny, ale existují právní předpisy EU, které se touto problematikou zabývají a které je Česká republika povinna implementovat do svého právního řádu. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Český rozhlas spouští speciální rádio s názvem Pocta Miroslavu Zikmundovi

14:27 Český rozhlas spouští speciální rádio s názvem Pocta Miroslavu Zikmundovi

Tematický stream Českého rozhlasu nabízí v souvislosti s úmrtím cestovatele Miroslava Zikmunda desít…