Sbírkové skleníky olomoucké Flory hostí od čtvrtka 4. června 2020 unikátní výstavu masožravých rostlin. Přehlídka s výstižným názvem Živé pasti je výjimečná a Olomouc nic takového v obdobném rozsahu dosud nezažila. K vidění zde totiž jsou téměř všechny masožravky světa z většiny klimatických pásem - nejen z vlastních expozic, ale rovněž unikáty zapůjčené ze sbírek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci či Botanické zahrady Praha. A nechybí ani rostliny ze sbírek soukromých sběratelů, jejichž výpěstky si návštěvníci mohou rovněž zakoupit. 

Tzv. karnivorní, tedy masožravé rostliny – nejen exotické, ale i naše původní domácí – budí odnepaměti pozornost pro svůj nezvyklý až bizarní vzhled. Mnohé rostou běžným přízemním způsobem života, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů, řada druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené rafinovaně v zemi. Všechny jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci.

Většina druhů zaujala v tomto směru víceméně pasivní přístup, avšak jeden je aktivní natolik, že hbitý pohyb jeho pastí vyvolá údiv. Je to mucholapka podivná, jejíž domovinou je Jižní Karolína v USA. Je to opravdový lovec rostlinné říše, jehož vědecké pojmenování Dionaea muscipula odkazuje na starořímskou bohyni lovu Dianu. „Pasti mucholapky podivné vyhlížejí skutečně hrozivě a připomínají po sevření klec, ze které není úniku,“ vysvětluje pěstitel Vladimír Sedláček z Prostějova. A dodává, že pěstovat ji lze snadno i v bytových podmínkách, stejně jako některé rosnatky (rod Drosera), jejichž listy zdobí stovky perliček jiskrné lepivé tekutiny. „Mnohé se ovšem uplatní také venku v zahradě; jsou to například špirlice z rodu Sarracenia. Dařit se jim bude zejména v pobřežním rašeliništi u jezírka, kde dokonce bez problémů přezimují.“