Netopýři hvízdaví
Netopýři patří mezi nejpočetnější zvířecí pacienty Záchranné stanice ARCHA každý rok. Ten minulý ale byl co do jejich počtu rekordní. Pracovníci stanice jich ošetřili celkem 910. Kvůli nezodpovědnému chování lidí se jim ale podařilo zachránit a znovu vypustit do volné přírody méně než polovinu. „Naprostá většina odchycených netopýrů pocházela z tzv. letních invazí do budov. K těm dochází v době, kdy se rozpadají mateřské kolonie a hejna mladých nezkušených jedinců si hledají nové úkryty, často bohužel v otevřených oknech domů. Je smutnou skutečností, že vloni se nám z velké části vinou majitelů objektů více než polovinu z nich již nepodařilo zachránit. Buď jsme je nalezli již uhynulé nebo následně uhynuli u nás ve stanici,“ říká Ivana Hancvenclová, vedoucí záchranné stanice.
Nejsmutnějším případem byl podle Hancvenclové hromadný nález 337 jedinců netopýrů, které někdo zanechal v plastové nádobě u popelnic v liberecké části Ruprechtice. „V kbelíku byla namačkána zvířata uhynulá i stále skomírající. Po roztřídění v ARŠE jsme našli 260 mrtvých živočichů, dalších 9 uhynulo následně. Zachránit se podařilo pouze 68 netopýrů,“ líčí vedoucí.
K záchraně netopýrů s ne příliš šťastným koncem opakovaně dochází i v jedné opuštěné budově v Jablonci nad Nisou. „Rozbitými špaletovými okny sem zalétlo minimálně 252 netopýrů, z nichž se podařilo zachránit pouze 10, neboť na jejich přítomnost lidé přišli příliš pozdě. V této budově k masivním úhynům docházelo opakovaně i v minulých letech. Na nutnost zabezpečení rozbitých oken jsme majitele upozorňovali, bohužel k nápravě nedošlo,“ popisuje Hancvenclová. Naopak úspěšný byl ale například odchyt netopýrů, kteří zalétli do budovy vysokoškolských kolejí TUL. Z 48 uvízlých jedinců se pracovníkům stanice podařilo zachránit celkem 46 kusů. K netopýřím invazím dochází každý rok koncem letních prázdnin a trvají přibližně jeden měsíc. Odchycení jedinci bývají převezeni do záchranné stanice a v případě dobrého zdravotního stavu hned vypuštěni zpět do volné přírody. Zimu přečkávají v péči ARCHY pouze netopýři probuzení ze zimního spánku. V bezpečí stanice pokračují v hibernaci ve speciálních netopýřích budkách, na jaře je pracovníci probouzí, dokrmují a po důkladném zahřátí a kontrole vypouští do vhodných lokalit.
Jeřáb popelavý
Mezi nejvzácnější a nejvíce ohrožené druhy, které ARCHA v roce 2020 ošetřila, patřil i kriticky ohrožený jeřáb popelavý. Toho se podařilo zachránit především díky okamžité pomoci ze strany nálezce. „Jeřába srazil jednu březnovou noc kamion v Desné v Jizerských horách. Naštěstí si ho všimli lidé, mezi nimiž byla i sokolnice, která se nebála sice otřeseného, ale velmi nebezpečného impozantního ptáka odchytit a přivézt na naši smluvní veterinární kliniku. Jeřáb kupodivu utrpěl pouze drobné oděrky. Již druhý den se v ARŠE dostatečně vzpamatoval, proto jsme jeřába s pomocí ornitologů vypustili na vhodnou lokalitu, popisuje případ Hancvenclová.
Káně lesní
Téměř každý rok se dostanou do péče pracovníků záchranné stanice také zvířata s příznaky otravy. Ani loňský rok nebyl bohužel výjimkou. Na Nový rok řešili případ káněte otráveného jedem karbofuranem. Přestože podobné případy otrav většinou končí úhynem zvířete, tohoto jedince se podařilo díky předchozím zkušenostem s tímto jedem zachránit. „Káně bylo okamžitě po nálezu předáno kolegům na veterinární kliniku, kde mu lékařka pokusně aplikovala protijed. Druhý den káně stálo na nohou, během dne se zcela vzpamatovalo a po několika dnech mohlo být vypuštěno. Díky včasnému rozpoznání příznaků otravy a experimentu veterinářky tak téměř zázrakem přežilo,“ říká s radostí vedoucí stanice.
„Dravec byl nalezen v Plavech kousek od místa, na kterém dva dny předtím stejní nálezci objevili jiné, již uhynulé káně. Kolem mrtvého zvířete dokonce ležely i rozházené kousky masa. Ty už tam ale bohužel v době nálezu stále živého jedince nebyly. Případ jsme nahlásili na policii, vyšetřování ovšem skončilo bez výsledku,“ dodává k tomuto případu. Přestože je použití karbofuranu více než deset let zakázané, stále jeho vlivem jen v České republice uhynou desítky dravých ptáků.
Užovka obojková
Příkladem problematického společného soužití volně žijících živočichů a lidí, které nezřídka vede k poranění zvířat, je i případ pomoci dvěma užovkám obojkovým. I ty se ocitly v nouzi vinou člověka. „V jeden jediný červencový den jsme ihned po sobě řešili dva telefonáty z různých míst se zcela totožným obsahem. Nálezci volali, že se jim na zahradě zamotala užovka do sítě chránící borůvky proti ptactvu. Pro jednu užovku jsme jeli do Jablonce nad Nisou, pro druhou do zahrádkářské kolonie v Liberci. Po odstranění sítěk a ošetření jsme oba hady ale mohli naštěstí vypustit,“ doplňuje Hancvenclová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
