V rámci unikátního globálního projektu InterAcademy Partnership zpracovaného sto třiceti vědeckými akademiemi provedl tým vědců z celé Evropy rozsáhlou analýzu perspektivy dostupnosti potravin, kvality výživy, zemědělství a zdraví.

Na základě této nezávislé zprávy, kterou zveřejnila Vědecká poradní rada Evropské akademie (EASAC), vědci z národních akademií po celé Evropě požadují neodkladnou změnu v potravinářské a výživové oblasti.

Tato důkladná analýza je určena politickým představitelům, kteří se zabývají problematikou potravin, výživou, zdravím, životním prostředím, změnou klimatu a zemědělstvím.

Boj proti podvýživě a nevhodné životosprávě v jejích nejrůznějších formách je problémem, kterému čelí všechny země. Výzkum a inovace budou proto i nadále klíčové pro řešení těchto lokálních i globálních multidisciplinárních otázek. Evropská politika v této oblasti musí čerpat z vědeckých poznatků – musí skutečně fungovat jako znalostní politika. Zpráva doporučuje být mnohem ambicióznější při využívání možností, které věda nabízí: současná vědecká základna může zásadně formovat porozumění na straně nabídky i poptávky a vyplnit mezery ve znalostech.

Změna klimatu bude mít negativní dopad na potravinové systémy, což nutně vyžaduje zavedení inteligentního precizního zemědělství zohledňujícího změny klimatu, jako je například přijetí nových postupů a strategii v oblasti pěstování rostlin s ohledem na působení a výskyt aktuálního sucha. Současný systém zemědělství a současná životospráva významně přispívají ke změně klimatu. Zmírnění tohoto dopadu závisí na hospodářských systémech, jako jsou praktiky šetrného hospodaření a hospodaření na bázi progresivních fytotechnik spolu se snahami o „smart“ ovlivnění chování spotřebitelů.

Současné chování spotřebitelů je spojeno s nadměrnými emisemi skleníkových plynů v zemědělství, včetně nadměrných spotřeb kalorií a konzumace masa. Změna životosprávy by mohla prospět nejen zdraví, ale mohla by zmírnit i dopad změn klimatu.

Nejdůležitější poznatky:

Zdraví spotřebitelů je závislé i na změnách v samotné spotřebě potravin

• S ohledem na lidské zdraví a i životní prostředí se bude muset změnit obvyklý způsob životosprávy. Důležité je poznat individuální reakci na výživu a zdraví, zejména u zranitelných skupin.
• V rámci změn ve zvyklostech stravování by mohlo být důležité snížení spotřeby živočišných bílkovin.
• Autoři vyzývají politiky, aby řešili problematické a škodlivé marketingové podsouvání konzumace vysoce kalorických jídel a podporovali cenově dostupnou výživu.
• Je potřeba lépe objasnit způsob dosažení udržitelnosti spojené s konzumací zdravé stravy.
• Musí být precizněji identifikovány zdroje kontaminace potravin s cílem snížit obavy o bezpečnost potravin.

Evropské země se musí zavázat k shromažďování většího množství dat týkajících se i produkce odpadu v potravinářských systémech a účinnosti opatření na snížení těchto odpadů na místní a regionální úrovni. Nové přístupy ke zpracování potravin a snižování odpadu budou mít zásadní význam pro dosažení cílů cirkulární ekonomiky a biohospodářství.

Farmářství a zemědělství mají významný dopad na lidské zdraví a životní prostředí:

• Autoři požadují obnovení společné zemědělské politiky, která by se zaměřila spíše na financování inovací než na dotace zemědělcům. Evropa musí nalézt inovativní způsoby podpory zemědělství, protože zemědělské vědy hrají klíčovou roli v evropské konkurenceschopnosti a bioekonomii.
• Evropa je ve značné míře stále závislá na dovozu potravin a krmiv. Tato závislost ji dělá zranitelnou vůči trhu a fluktuacím trhu. Tato skutečnost se významně dotýká mnoha rozvojových zemí, které budou nejvíce postiženy změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí.
• Je třeba udělat ještě mnoho, abychom porozuměli determinantům volatility trhu a obchodu.
• Úloha odvětví živočišné výroby v oblasti snižování emisí skleníkových plynů (GHG) je také zásadní. Změny v postupech řízení živočišné výroby by mohly přispět ke zmírnění produkce skleníkových plynů. Významnější úpravy ale vyžadují i změnu poptávky po živočišných produktech.
• Alternativy k tradičním formám živočišných bílkovin, které by Evropa mohla využít: potraviny z oceánů, laboratorně pěstované maso a hmyz.
• Je nutné více pochopit důsledky opatření vedoucích ke zvýšení akceptance inovativních potravin a stravy spotřebitelem.
• Maso kultivované in vitro může mít mírnější dopad na životní prostředí než klasická produkce zvířat a tento jeho potenciál musí být také součástí výzkumné agendy.
• Co se týče volby biopaliv, bezprostřední výzkumné cíle pro novou generaci biopaliv zahrnují zkoumání potenciálu celulózových surovin.
• Je zapotřebí většího úsilí o pochopení funkcí půdy v sekvestraci uhlíku a biodiverzitě.

Evropa by se měla zabývat možnostmi editace genomu plodin, precizního zemědělství a využití rozsáhlých datových souborů:

• Průlomy v oblasti úpravy genomu a dalšího genetického výzkumu budou klíčové pro budoucnost potravin a zemědělství v Evropě. Autoři vyzývají evropské politické činitele, aby využili vědecký pokrok v oblasti genomiky pro zlepšení zdraví a produktivity zvířat a plodin.
• U rostlin stejně jako u zvířat je důležité chránit a identifikovat genetické soubory a pokračovat v sekvencování a funkčním hodnocení produkčního a nutričního potenciálu genetických zdrojů.
• Precizní zemědělství nabízí mnoho příležitostí ke zvýšení produktivity s omezeným dopadem na životní prostředí.
• Velké datové soubory jsou zásadním nástrojem pro podporu inovací v celém potravinovém systému.

Základem doporučení vědců je jasná výzva ke skutečně reálnému začlenění výzkumu a inovací do řešení všech uvedených problémů, kde stále zůstává řada otevřených otázek. Evropa musí využívat příležitostí ke spoluvytváření výzkumu napříč odvětvími, aby lépe porozuměla spojitosti mezi potravinami, vodou a dalšími ekosystémovými složkami a aby informovala o lepší koordinaci příslušných politických nástrojů, včetně společné zemědělské politiky, rámcové směrnice o vodě a směrnice o přírodních stanovištích. Úsilí o zvýšení efektivity potravinových systémů by se nemělo zaměřit na zvýšení produktivity bez ohledu na environmentální dopady.

Studii najdete na webových stránkách EASAC (ZDE).

Psali jsme:

Vybrané výsledky činnosti Akademie věd v roce 2016–2017

Sopky pod antarktickým ledem? Vědci z AV ČR jsou jim na stopě

Akademie věd: Zdravé potraviny - které jsou přínosné a které škodí?

Bývalý předseda Akademie věd převzal čestný doktorát od japonské univerzity

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.