Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Marka Ženíška (z 26.1.) (+ ze 14.1.) , Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy,   Františka Bublana,  Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Ukrajinský konflikt se prodlužuje a prozatím nemá řešení. Pokus o nové dohody v Minsku skončily neúspěchem. Separatisté hodlají mobilizovat až 100 tisíc nových dobrovolníků. Jak máme podle vás toto všechno číst? Jedná se o zastrašování a přípravu lepších podmínek pro vyjednávání, nebo máme očekávat tvrdší a krvavější boje? Bude se na Ukrajině válčit až do úplného zničení jedné z bojujících stran?

Na Ukrajině se jedná o občanskou válku. Ta nezná pravidla vedení boje. Není to válka mezi Ruskem a Kyjevem jak naši, ale i američtí neokonzervatisté by rádi viděli. Tuto alternativu je možno v každém případě vyloučit. Situace sice opravdu vážným způsobem narušuje bezpečnostní prostředí, ale v kontextu vzájemných vztahů USA – Rusko převažují jiné priority, jejichž řešení vyžaduje vzájemnou a velice nutnou spolupráci obou velmocí. Proto je možno posuzovat existující rusofobii i jako zárodek antiamerikanismu a snahu o prohloubení a případně zostření situace na Ukrajině za okrajovou. Občanská válka za současných okolností vyžaduje únavový čas, vstup prostředníka (spíše v pozadí dění) a pochopitelně kompromis. Ten byl již dávno nastíněn a v podstatě se na něm nic nemění. Jistá federalizace země a změna vnitřního uspořádání k ochránění zájmu obou stran za nutné podmínky vyloučení extrémních či přímo fašistických tendencí. Myslím, že souhlas Moskvy s celistvostí Ukrajiny za těchto podmínek není problémem. (Krym zůstává mimo diskusi a je nutno tento stav zcela odůvodněně respektovat).