Ne vždy se můžeme odvolávat na „slabou povahu“ či nedostatek vůle. Polena pod nohy nám v tomto smyslu můžou házet ještě jiné věci. Jaké to jsou? Co brání tomu, abychom je dodrželi? Co by nám pomohlo je dodržet nebo alespoň je neporušit hned druhý den?

Jednou z příčin porušení novoročních předsevzetí je jejich nereálnost. Když si stanovíme, abychom zhubli 30 kilo za tři měsíce, že přestaneme kouřit ihned – obvykle takovéto cíle nejsou dosažitelné a přinášejí s sebou víc komplikací.

Mnohem účinnější je stanovit si realistické a dosažitelné cíle. Když je cíl realistický, mnohem lépe vidíme výsledky našeho snažení – a to nás motivuje k tomu vydržet v našem předsevzetí. Když byl kuřák zvyklý na svých sto cigaret denně, úspěchem je, když v lednu „zvládne“ vykouřit např. 90 cigaret denně a takto dávku snižovat i nadále.

Podobně je tomu i s hubnutím. Pro organismus je postupná změna  i mnohem bezbolestnější,bezpečnější,  přirozená a tedy i mnohem méně hrozí riziko recidivy.

Další zásadou je pozitivní myšlení. Je dobré si formulovat svoje cíle pozitivněji, tzn. místo „přestanu kouřit“ si říkat např. „dám si žvýkačku“. Když si totiž říkáme „přestanu kouřit“, tak už jen slovo „kouřit“ se nám asociuje se  známou touhou si zapálit. Tomu je potřeba zamezit. A proto je lepší myslet opačně – ne na to, čeho se potřebuji zbavit (cigarety), ale myslet musím na to, co mi k tomu pomůže (např. žvýkačka).

Podpůrné prostředí je další z krůčků, které nám pomůžou v dodržení našich novoročních předsevzetí. Když chceme přestat kouřit, pracovní skupina a kolegové v práci, kteří neustále drží cigaretu v ruce nám v našich cílech asi moc nepomohou. Je dobré si najít podporu v komkoli blízkém, nejlépe u rodinného příslušníka, známého, přítele, se kterým naše úsilí a cíl můžeme kdykoli přijít konzultovat, přijít si po slůvko podpory a s novou energií se pustit do dalších dnů bez našich „závislostí“.

Velkým polenem pod nohy je selhání v našich předsevzetích. Když si člověk třetího, čtvrtého ledna zapálí cigaretu, obvykle to bere jako fatální selhání a začne opět kouřit jako před tím nebo ještě víc. Ne, ne! To je obrovský omyl. Nenechte se sundat selháním. Jsou přirozená, jsme jen lidi. Když se přistihneme, jak si připalujeme cigaretu, nebo jak si vytahujeme z úst lžičku, ve které byl obrovský kus šlehačkového větrníku, je potřebné se nenechat demotivovat, ale raději se pokusit pracovat na prevenci, aby se podobné situace neopakovaly.

Jednou z nejdůležitějších faktorů při dodržování předsevzetí je odměna. A to bývá taky kamenem úrazu při selhání v předsevzetích. Když jsou cíle nedosažitelné a nereálné, tak i odměna bývá nedosažitelná a nereálná. „Když přestanu kouřit, koupím si ten drahý parfém, po kterém tak toužím.“ Nedosažitelnost daného cíle v nás pak vyvolává frustraci a deprese – a pak se cítíme v napětí a nervozitě. A jak to pak řešíme? No samozřejmě si zapálíme cigaretu. Když si to ale přeformulujeme na např. „Když za tento týden vykouřím místo 50 cigaret jen 40, tak si koupím (…doplnit dle preferencí).

No nezní to mnohem přístupněji a pozitivněji? A na závěr ještě jedna drobná rada: Svůj záměr a časový plán dodržování novoročních slibů si klidně vypište na papír. Když jej budete  mít „černé na bílém“, lépe se Vám bude udržovat přehled. Např. Týden 1: vykouřím 50 cigaret (odměna: parfém XY), týden 2: vykouřím 45 cigaret (odměna: knížka XY), týden 3: vykouřím 40 cigaret (odměna: …) atd.

Takže, přejeme Vám mnoho sil při naplňování a dodržování novoročních slibů a předsevzetí! A nezapomeňte, že s tím, abyste se zbavili něčeho, co vám škodí,  nemusíte začínat jen 1. ledna nového roku.