Ne tak migréna. Spouštěčem tohoto úporného, bolestivého, záchvatovitého stavu, při kterém se bojíme i nadechnout může být u každého něco jiného, stejně jako u běžné bolesti hlavy.
Tenzní bolest, kterou může vyvolat únava, stres, nedostatek odpočinku nebo dlouhý pobyt na slunci či špatná poloha páteře nemají žádnou vážnou příčinu a nejsou součástí žádného onemocnění. Náš organismus tak jen protestuje proti špatnému zacházení a dává najevo svou nespokojenost.
Migrenózní bolesti však jen tak neodezní a projevují se záchvatovitými stavy, které provázejí závratě, nevolnost, zhoršené vidění a někdy i desorientace. Ten, kdo těmito záchvaty trpí, pozná velmi dobře, když se bolest chystá zaútočit a zpravidla už se umí i do určité míry bránit. Vzít si prostředek proti bolesti hlavy, který se nám osvědčil se v těchto případech, na rozdíl od jiných nemocí, doporučuje okamžitě, dříve než mučivá bolest nastoupí.
Pokud to nestihneme včas, záchvat migrény nás může zcela ochromit, zvláště pokud se nemůžeme uchýlit do ticha, klidu a příšeří. Bodavou bolest totiž zvyšuje každý sebemenší zvuk, světlo nebo pohyb. Otevřít oči nebo otočit hlavu vyžaduje velkou odvahu.
Mezi jednotlivými záchvaty pak bývá pacient zcela bez problémů a může normálně fungovat. Snad proto záchvaty migrény podceňuje nejen veřejnost, ale často i lékaři a teprve v poslední době se jimi začali seriózně zabývat.
Jak jsme již řekli, příčina těchto záchvatů nebyla zatím objasněna a předpokládá se, že se jedná o poruchu související s prokrvením mozku a že může částečně souviset s genetickým zatížením. V minulosti se tento problém neřešil vůbec, neboť se nejedná o stavy ohrožující život. Dnes dospěla lékařská věda k poznatku, že pacienty trpícími migrénami je nutno vyšetřovat neurologicky a hledat optimální způsoby léčby a tlumení bolestí.
Vyšetření na neurologii jsou nutná i proto, aby se vyloučily jiné příčiny bolestí, například nádorová onemocnění. Léčba migrény byla zařazena do multioborové disciplíny tlumení bolestí.
Pacienti, kteří trpí migrénami se zpravidla naučili záchvaty zvládat, každý po svém. Přesto je samoléčba nebezpečná hlavně v tom, že pacient nemusí být schopen kontrolovat dávky léků, které bere na bolest hlavy. Jejich účinky totiž nastupují se zpožděním a v záchvatu se může snadno stát, že se léky předávkujeme. Pokud jsou záchvaty častější, můžeme si vypěstovat návyk na analgetika nebo může dojít k poškození některých orgánů právě účinky velkého množství léků.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce