Za stejné peníze léčit hemofiliky lépe? Ano! Řešením je farmakokinetika.
Dnešní přístup k léčení hemofilie spočívá především v její prevenci. Lékaři zabraňují vážným komplikacím tohoto onemocnění profylaktickou léčbou svých pacientů, při které jsou hemofilikovi podávány chybějící koagulační faktory. Tato terapie je pro nemocného velmi přínosná a dovoluje mu vést plnohodnotný život, avšak jedná se o léčbu poměrně nákladnou. „Zjednodušeně se dá říci, že cílem profylaktické léčby je z těžkého hemofilika udělat hemofilika středního, tedy takového, který nemá spontánní krvácení nebo je má jen minimálně. Tím eliminujeme většinu komplikací, které nenávratně poškozují klouby, vedou k trvalému bolestivému postižení a zkracují život,“ uvádí k tématu důležitosti profylaktické léčby MUDr. Jan Blatný, Ph.D., primář Oddělení dětské hematologie FN Brno.
Dávkování profylaktické léčby bylo po dlouhá léta určováno pouze na základě tělesné hmotnosti a klinického obrazu hemofilika. Každé lidské tělo ale pracuje trochu jinak a při stejném dávkování se doba, za kterou klesne koncentrace léku pod kritickou hodnotu, může u jednotlivých hemofiliků lišit o dva až dva a půl dne! Proto může docházet k tomu, že někteří pacienti dostávají vyšší dávku, než jejich organismus opravdu potřebuje, a jsou tedy léčeni nadměrně, naopak jiní
pacienti jsou z opačného důvodu léčeni nedostatečně. V obou případech pak dochází k neefektivnímu využití léků i nákladů na ně.
Těmto individuálním nesrovnalostem v dávkách může zabránit farmakokineticky řízená léčba, díky které se hemofilikovi dostává přesně taková dávka léku koagulačního faktoru, kterou potřebuje. Tato léčba, „šitá na míru“ každému konkrétnímu hemofilikovi, se stává novým trendem vedoucím k optimalizaci léčby, který uplatňuje stále více lékařů z hemofilických center v České republice. Pacient díky této metodě získává lepší kontrolu nad svojí léčbou, může si například plánovat své sportovní i jiné aktivity podle toho, kdy je optimálně chráněn, nebo tomu přizpůsobit aplikaci dávky. „Pacient může se svými výsledky pracovat každý den. Najednou má srozumitelnou informaci o tom, za jak dlouho poklesne koncentrace faktoru na nějaké kritické hodnoty, kdy už by neměl dělat rizikové činnosti, případně kdy by už vůbec nebyl chráněný“, upřesňuje benefity pro pacienty MUDr. Jan Blatný, Ph.D.
Pro stanovení správné dávky léku je zapotřebí sestavit farmakokinetický profil pacienta. Celé vyšetření spočívá v sérii odběrů krve, na jejichž základě je sledována farmakokinetická křivka. Podle doporučených postupů se provádí jedenáct až dvanáct odběrů krve v rozmezí 48 až 72 hodin u dospělého, u dětí se obvykle jedná o pět nebo šest odběrů a vyšetření je vhodné opakovat přibližně každé dva roky.
Profil lze sestavit i na základě menšího počtu odběrů, nicméně platí, že čím více odběrů krve bude získáno, tím přesnější farmakokinetické údaje budou získány. V současné době se například pracuje na vývoji metody určení optimálních léčebných dávek založené na populační statistice – na základě sofistikovaného statistického vyhodnocení velkého souboru pacientů lze ke stanovení farmakokinetické křivky uskutečnit pouze dva až tři odběry krve (kdykoliv v průběhu času) a zbytek se matematicky dopočítá. Jedná se sice o odhad, je ale velmi přesný.
Co se týče finanční náročnosti léčby, sestavení farmakokinetického profilu nezatěžuje zásadním způsobem systém financování léčby hemofilie zdravotními pojišťovnami. Nestojí totiž ani tolik, jako jedna dávka léku. U některých pacientů se léčebné dávky profylaktické léčby sníží, u jiných zvýší. Primárně tedy farmakokinetika není cestou k úspoře finančních prostředků, ale k jejich lepšímu využití a dosažení maximální efektivity se stále stejnými náklady na léčbu.
Stanovení farmakokinetického profilu je v současnosti zpravidla prováděno všem dětem s těžkou formou hemofilie A/B, dále některým dětem s jinou než těžkou formou hemofilie při zažádání o jeho vypracování, také při přechodu na jiný typ léčiva (z jakéhokoliv důvodu), nebo při zhoršení efektu stávající léčby hemofilika. „V současnosti je úzus, že by koncentrace faktoru neměla klesnout pod jedno procento, případně pod dvě procenta. Čím déle se člověk nachází pod touto hladinou, tím horší výsledek léčby je, i když tato korelace není úplně lineární,“ uvádí k tématu dávkování profylaktické léčby MUDr. Jan Blatný, Ph.D., primář Oddělení dětské hematologie FN Brno.
Závěrem lze tedy shrnout, že z farmakokinetiky v léčbě hemofilie profitují všechny strany. Zdravotníkům poskytuje informace nezbytné pro klinickou i ekonomickou optimalizaci nákladné léčby hemofilie a pacient se může cítit bezpečněji, neboť je schopen využít beze zbytku ochrany, kterou mu léčba poskytuje. Je navíc schopen, ve spolupráci se zdravotníky, přizpůsobit co nejlépe léčbu svým potřebám a/nebo své potřeby poskytované léčbě. Farmakokinetika tak jednoznačně přispívá k omezení počtu krvácení, má potenciál zlepšit kvalitu života osob s hemofilií a rovněž může být použita jako nástroj ke zvýšení nákladové efektivity léčby hemofilie1.
Více informací k problematice najdete na www.hemofilie.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
