Negativní postoj k Romům příliš řešit nelze, shodli se odborníci

09.12.2010 22:58

Z výzkumu společnosti STEM vyšlo, že postoj české společnosti vůči Romům je většinou negativní. Podle právničky Kláry Kalibové jde o předsudky, sociolog Petr Soukup zase míní, že vláda v této otázce nedělá příliš mnoho. Oba to uvedli v pořadu České televize Události, komentáře.

Negativní postoj k Romům příliš řešit nelze, shodli se odborníci

 

„To je pro sociologa drastické číslo, skoro nemožné. To znamená v podstatě všichni," řekl šéf společnosti Stem zabývající se výzkumem veřejného mínění Jan Hartl o průzkumu, na jehož základě vyšlo, že 90 procent Čechů má s Romy špatné zkušenosti.

Problémy s komunitami řeší všude

Podle právničky Kláry Kalibové je to dáno předsudky, které česká společnost má. „Jsou to předsudky," opakovala právnička z institutu Justitia.

Problém xenofobie vůči Romům je podle ní ale ve většině zemí. „U nás jsou to Romové, jinde jsou zaměřeni proti jiné komunitě," řekla. Společně se sociologem Petrem Soukupem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se shodli na tom, že nevraživost obyvatel proti menšinám sužují celou Evropu. Němci řeší problém s Turky, Francouzi s muslimy.

Kalibová také připomněla, že dnes Češi zaujímají negativní postoj vůči Romům, dříve to ale byli Židé. „Ani v Německu vůči Turkům se nedaří tento problém řešit," uvedla právnička.

Sociolog: Opatření státu jou nedostatečná

Podle sociologa Soukupa je řešení problému na státních institucích. Ty by prý měli pro uklidnění poměrů udělat více. „Karta je na straně vládních organizací na straně vlády a na nevládních organizací v spolupráci s vládou," řekl. Současná opatření prý nejsou dostatečná.

K výsledkům průzkumu veřejného mínění se oba hosté Událostí komentářů stavěli spíše zdrženlivě. „Je to výzkum veřejného mínění, nikoli výzkum kriminality," připomněla Kalibová. Z výsledků totiž vyplynulo, že 90 procent lidí vidí Romy jako zdroj kriminality.

Řešení není

Návrh na řešení této otázky ale ani Soukup, ani Kalibová neznají. Sociolog Soukup opět zmínil německý případ. Ani těm, kteří se podle jeho slov v řešení problémů s tureckou menšinou vemi angažují, problém řešit nedaří. Stoprocentní řešení tedy neexistuje.

Podle Kláry Kalibové je vše vzájemné toleranci. Skupiny se prý musí tolerovat i včetně svých negativ. „To řešení je založeno na individuální bázi," uvedl na závěr.

Dále:

Téměř polovina lidí by se ráda zbavila Romů

S extremismem souhlasí 70 procent lidí. Absolutně jen šest

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kls

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Takhle začíná válka. Z otřeseného Slovenska chodí temné zvěsti

11:31 Takhle začíná válka. Z otřeseného Slovenska chodí temné zvěsti

Slovensko zažívá šok z atentátu na svého demokraticky zvoleného premiéra. „Je to odrazem násilného p…