Přibývá mladších pacientů
|
Česká republika patří v počtu diagnostikovaných případů na 18. místo v Evropě a 34. místo ve světě.
V počtu úmrtí patří České republice 23. místo v Evropě (nejvíce úmrtí – Litva, Dánsko, Estonsko; nejméně – Malta, Itálie, Albánie)
|
Mladší muži většinou rizika spojená s rakovinou prostaty příliš nevnímají. Je pravda, že nejvíce pacientů je diagnostikováno kolem 70. roku života, věková struktura se ale u mužů v době diagnózy v posledních letech významně posouvá do mladších věkových kategorií. Zatímco mezi roky
1982–1986 byl věkový průměr pacientů 73 let, mezi roky 2007–2011 to bylo již 69 let. Současně bylo před rokem 1986 jen 33,5 % případů diagnostikováno před dosažením 70 let, mezi roky 2007–2011 to bylo již 53,4 % případů. „Obecně můžeme tvrdit, že riziko významně roste až po 50. roce života. Ve své praxi se ale občas setkávám i s pacienty mladšími. Jedním z úskalí rakoviny prostaty je skutečnost, že v počáteční fázi nevyvolává žádné příznaky. Projevovat se bohužel začne, až když už je nádor pokročilý a prorůstá mimo prostatu nebo dokonce vytvoří metastázy. Pak už je na úplné vyléčení pozdě,“ varuje prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky FN Motol.
Proč roste výskyt onemocnění u mladších pacientů?
Za zvyšující se počet diagnostikovaných případů rakoviny prostaty paradoxně může lepší informovanost mužů i kvalitnější a modernější postupy v medicíně. Muži si začínají uvědomovat rizika spojená s onemocněním prostaty a ve větším počtu tak navštěvují lékaře. Lepší diagnostické metody jsou pak schopné odhalit chorobu již v raném stádiu. Zejména díky rozšíření diagnostiky hladiny PSA (prostatický specifický antigen) v krvi. V rámci preventivních vyšetření narostl podíl odhalených časných klinických stadií, tedy nádorů, které se dosud neprojevily žádnými symptomy a jsou zpravidla dobře léčitelné. „Nádory prostaty rostou pomalu, takže mohou v organizmu dlouho zůstávat nepovšimnuty. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech zlepšily možnosti diagnózy, odhalíme i nádor, který by v minulosti zůstal skryt a zachytili bychom jej mnohem později, ve fázi, kdy jej již vyléčit nelze. Pozorujeme tedy plošný nárůst výskytu rakoviny prostaty, ale ten je z velké části způsoben faktem, že moderní metody odhalí větší množství nádorů, než tomu bylo v minulosti,“ říká prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky FN Motol. S tím také souvisí pokles úmrtnosti pacientů. Mezi roky 2007–2011 klesl meziročně počet úmrtí u případů zhoubných nádorů prostaty o 0,5 %. V roce 2005 v České republice zemřelo na rakovinu prostaty 28 033 osob, v roce 2011 tento počet klesl na 27 171, což představuje pokles o 3 %. „Současná moderní medicína v kombinaci s větší informovanosti mužů má jednoznačně pozitivní dopad na včasné odhalení onemocnění. Rakovina prostaty je pak relativně dobře zvladatelná a léčba získává na účinnosti,“ dodává prof. MUDr. Jindřich Fínek, PhD., přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky v Plzni.
Vyšetření, které trvá 20 minut, může zachránit život
Během posledních dvaceti let byla provedena celá řada studií posuzujících různé vlivy životního prostředí, stravy, léků a doplňků stravy na vznik rakoviny prostaty. Obecně se soudí, že vyšší příjem masa a živočišných tuků, stejně jako například kouření může riziko vzniku zvyšovat, ale přímá souvislost dosud prokázána nebyla. Jednoznačně byla naopak prokázána souvislost genetická. Onemocnění rakovinou prostaty u otce či bratra vybraného muže zvyšuje riziko vzniku rakoviny i u něj, a to až dvou a půl násobně. Pokud jsou v rodině postiženi tímto nádorem dva příbuzní, narůstá riziko ještě výrazněji. Nejen genetická souvislost by však měla muže motivovat k jedinému účinnému způsobu včasného podchycení onemocnění – vyšetření u lékaře. „V současnosti přesně nevíme, co rakovinu prostaty způsobuje, ani neznáme možné vlivy, které by mohly vznik nemoci urychlit. Proto tedy neexistuje žádná doporučená prevence, kromě obecného nabádání ke zdravému životnímu stylu. Je nezbytné, aby se muži přestali bát vyšetření. Ostatně, jedná se o dvacet minut jejich času, které jim mohou zachránit celý život,“ radí prof. MUDr. Jindřich Fínek, PhD., přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky v Plzni.
Moderní medicína v boji s rakovinou prostaty
Současná moderní léčba dokáže při včasném odhalení onemocnění prostřednictvím vyšetření zajistit pacientovi kvalitní život. Je-li však nádor odhalen v pokročilejším stádiu, pacientovy vyhlídky se rapidně zhorší. Ve chvíli, kdy se objeví problémy při močení či se v moči vyskytne krev, může být na úspěšnou léčbu již pozdě. Signálem může být také bolest v kostech, jelikož právě v kostech tvoří rakovina prostaty nejčastěji metastázy, tedy vzdálená ložiska nádorové tkáně. Vždy však existuje riziko, že i přes včasné zahájení léčby se mohou objevit výrazné komplikace. Pokud se šíření nemoci v průběhu času nedaří zastavit a u pacienta postupně klesá citlivost na léčbu, nastane fáze tzv. kastračně rezistentního karcinomu prostaty. „Ani medicína na současném stupni vývoje bohužel nedokáže pacienta v této fázi nemoci vyléčit. Nepřetržitý vývoj nové léčby však podstatně rozšiřuje možnosti a pozitivně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Současně také podstatně prodlužuje jeho život a umožňuje mu aplikovat účinnou látku bez toho, aby byl hospitalizován v nemocnici. Moderní přípravky jsou podávány ve formě tablet a pacient tak může zůstat v domácím prostředí, což má nezanedbatelný vliv na jeho psychiku,“ uzavírá prof. MUDr. Jindřich Fínek, PhD., přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky v Plzni.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
