Z obleku rovnou do montérek. Stačil jeden papír a ředitel se ocitl na úplném dně

03.03.2013 8:27

PŘÍBĚH Patřil k dlouholetým obětavým zaměstnancům jedné z příspěvkových organizací v Karlovarském kraji. Díky svým schopnostem se stal dokonce načas ředitelem, v mezidobí, kdy se zde šéfové střídali jako na běžícím pásu a bylo nutné najít nové. V práci si našel také svoji manželku.Tvořili spokojený pár, který byl od rána do noci v práci. Stačila však reorganizace a jediný papír změnil jejich život k nepoznání.

Z obleku rovnou do montérek. Stačil jeden papír a ředitel se ocitl na úplném dně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zahradník při úpravě keřů. Ilustrační foto

Když do podniku nastoupil nový, mladý, ambiciózní ředitel, nezůstal zde kámen na kameni.  Ale pan Miroslav, který nechtěl uvést své příjmení, avšak redakce jeho identitu zná, se utěšoval, že se ho reorganizace netýká. Byl přesvědčen, že bez jeho znalostí, zkušeností a kontaktů se určitě nikdo neobejde. Doposud, celá léta, to tak platilo. Byl provozním manažerem a jediným z vedení, kdo znal organizaci jako nikdo jiný. Pracoval zde více než třicet let. Namísto uznání a uplatnění ho však čekal papír s výpovědí. Manželčina následovala krátce na to. Nepomohla ani odborová organizace.  

Zachránil je byt

Když se manželé ocitli na úplném dně, poznali život z té horší stránky. Kde by se před několika týdny nadáli, že navíc skončí jako bezdomovci. Jedinou šanci, jak získat peníze, byl totiž prodej střechy nad hlavou. Při vší smůle  je potkalo štěstí na realitním trhu a podařilo se jim dobře prodat byt ve městě. Za  část získaných peněz pak  koupili domek na venkově, poblíž Plzně.

Miroslav se po ponižujícím období,  kdy byl bez práce a  musel se jako nezaměstnaný pravidelně hlásit na poště, rozhodl  najít si práci stůj co stůj. Jenže společně s manželkou již patřili do té nejhůře uplatnitelné skupiny, do důchodu jim zbývalo jen pár let. Musel tedy absolvovat nabízený rekvalifikační  kurz pro řidiče vysokozdvižných vozíků. Načas však musel zapomenout na své někdejší elegantní obleky a kožené aktovky a zvyknout si na obyčejné montérky. Naštěstí ho v nové profesi nikdo nepoznal, přesto přeměnu z někdejšího ředitele na „dělňase“ zvládl se sebezapřením. Jeho manželka si po delším období bez práce a beznaděje  zařídila, díky původní profesi, účetní živnostenský list a začala podnikat doma. 

Boží mlýny melou?

Ne každý však Miroslava litoval. Jak se ParlamentnímListům.cz podařilo zjistit, část jeho někdejších podřízených se z jeho propuštění radovala se slovy „boží mlýny přece jenom melou“. On sám se totiž před časem zachoval stejně jako jeho mladý šéf. I když si  funkci provizorního  ředitele stačit  užít jen krátkodobě, také on  udělal čistku a bez milosti, ze dne na den, vyhodil z práce matku dvou dětí, která měla v té době navíc vážně nemocného manžela. Jejím jediným proviněním bylo, že si ji vybral předchozí ředitel. „A teď poznal, jaké to je, na vlastní kůži,“ říkají bývalí  kolegové.

  • Další autentické příběhy ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Hana Čechová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

8:46 30 000 Kč pokuta za zákaz Ukrajincům. Mezitím další rvačka. „Policie ČR nepřijela.“

Ukrajincům vstup zakázán, demolují nám diskotéku. Tak se nedávno vyjádřil IMC Music Club ve východoč…