„Dnes v PSP od rána veselo – projednávání mojí písemné interpelace (zatím jediné v PSP), kterou jsem podal už v dubnu. Na počátku září byla přerušena do přítomnosti premiéra, na konci září interpelace vůbec nebyly kvůli mimořádné schůzi, kterou svolala vláda a pak dnešek, kdy byl premiér oficiálně omluven do 10.30. Nicméně písemné interpelace jsou ve čtvrtek v čase mezi 9.00 a 11.00. Premiér byl pak dodatečně nakonec omluven až do 11.00. Ten důvod byl, že v době předsednictví má řadu zahraničních povinností a já nyní koukám, že měl na akci Forbesu místo v první řadě…“ poznamenává Nacher ke své interpelaci na svém facebookovém profilu.
„Tak snad se na dubnovou písemnou interpelaci dostane na příští schůzi PSP. Já jen, že současná koalice, tedy bývalá opozice, kritizovala premiéra Babiše, že nechodí na písemné interpelace a že oni to budou dělat jinak…“ dodal Nacher.
Po interpelacích pak k řečnickému pultíku dorazil předseda SPD Tomio Okamura, který více než dvě hodiny řečnil o důvodech změn programu. To je však jen důvod naoko. Skutečný je ten, že SPD nechce, aby vláda – podle slov hnutí – mohla totalitně ovládnout Českou televizi. Měl na mysli vládní novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlasu – konkrétně způsob volby členů do jejich rad.
„Vážený pane předsedo, v poslední době jsme svědky nastupující, možná nenápadné, ale o to více sofistikované cenzury na sociálních sítích, omezování svobody slova pod různými záminkami, aktuálně nejčastěji ve vztahu k válce na Ukrajině. Bez rozhodnutí soudu se vypínají různé servery a není doposud zřejmé z čí iniciativy, na základě jakých podkladů a důkazů, nedávno byl jmenován zmocněnec vlády pro oblast médií a dezinformací a my bychom rádi znali jeho kompetence a úkoly, a v neposlední řadě úřad vlády spustil projekt htts://www.branmecesko.cz, který mimo jiné vybízí k udávání spoluobčanů,“ psal ve své interpelaci Nacher.
„Kdo bude určovat, co je a co není pravda? Opravdu chce vláda tuto kompetenci, kterou má řešit jedině nezávislý soud, nasměrovat pod organizace, které samy občas šíří polopravdy? Je si vláda vědoma možných rizik těchto zásahů do svobody slova? Nebojí se vláda, že z původní myšlenky boje proti dezinformacím se to může změnit na boj proti nepohodlným názorům? Co je cílem všech těchto opatření? Jsou nějak časově limitovaná například ve vztahu k válce na Ukrajině? Chce vláda změnit současné zákony, které řeší svobodu slova a dávají mu určité limity a hranice?“ ptal se poslanec za hnutí ANO.
Fiala mu na tuto interpelaci odpověděl. „Vážený pane poslanče, obdržel jsem Vaši písemnou interpelaci, ve věci ‚nastupující cenzury na sociálních sítích‘. Chtěl bych Vás ujistit, že vláda prokazatelně respektuje svobodu slova. Nebrání v přístupu k informacím žádným médiím bez ohledu na jejich názory a bez ohledu na to, jak píší o vládě. Všichni novináři smějí chodit na tiskové konference. Žádná média nejsou podporována formou státní inzerce na úkor jiných. To jsou mezinárodně uznávaná kritéria pro hodnocení svobody a respektování svobody slova. Současná vláda je podle těchto kritérií hodnocena prokazatelně lépe než vlády minulé,“ píše předseda vlády.
„Naopak neexistuje žádné mezinárodně uznávané kritérium, které by vládě bránilo ve snaze čelit nepřátelské propagandě – dezinformacím sloužícím výlučně zájmům cizí moci, v současné době Rusku, která zcela nepokrytě deklaruje snahu vrátit poměry v Evropě do doby před vstupem České republiky do NATO. Ruská propaganda se tak jako vždycky v minulosti i dnes snaží změnit názory lidí nikoliv argumenty, názory či komentáři, ale prokazatelným lhaním. Žádné mezinárodní normy nechrání šíření dezinformací sloužící k destabilizaci demokratického politického systému,“ poznamenal Fiala.
„Vypnutí ruských médií RT a Sputnik bylo nařízeno Evropskou radou. Vypnutí a blokace dalších webů specificky působících na našem území bylo rozhodnuto nevládními organizacemi a komerčními firmami na základě vyhodnocení možností, které plynou z obchodních vztahů, které mají s provozovateli daných dezinformačních webů. Vláda k tomu vyzvala ve svém obecně formulovaném usnesení a je daným organizacím vděčna, že postupovaly tak, jak postupovaly. Současně je vládě jasné, že jde o přechodné opatření,“ uvedl Fiala.
„O tom, co je, nebo není pravda, není třeba rozhodovat. Pravda je to, co pravdivě popisuje skutečnost, nepravda je to, co skutečnost popírá nebo zkresluje. Nepravda je například tvrzení, že web branmecesko.cz vybízí k udávání spoluobčanů. Jedna věta, kterou máte zjevně na mysli, pouze opakovala, že sociální sítě mají svá pravidla a že šíření určitých dezinformací může být trestný čin, na který mohou čtenáři upozornit. Výrazem snahy vlády, aby média fungovala svobodně a nezávisle, je i vytvoření funkce zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Jeho statut, a tedy i kompetence a zodpovědnosti jsou od počátku dostupné na webu vlády,“ zakončil premiér ve své odpovědi, kterou Nacherovi odeslal v květnu.
Fialovu odpověď nyní pro ParlamentníListy.cz rozebrala analytička Irena Ryšánková. „Fiala považuje za svobodu slova, že všichni novináři můžou chodit na jeho tiskovky? Svoboda slova je ovšem něco jiného. Číst co chci a psát co chci. Říkat co chci, poslouchat co chci. Ovšem to, že by všechna média registrovaná v ČR měla stejný přístup ke státní inzerci, tím si nejsem jista. Michal Klíma, ten zmocněnec, o němž Fiala píše a o němž není zřejmé, co vůbec dělá, jasně řekl, že radí, kromě jiného v tom, ve kterých médiích zveřejňovat to, co chce vláda adresovat občanům. Takže ne, média si v tomhle nejsou rovna. Parlamentní listy si v přístupu k vládní inzerci nejsou rovny s Hospodářskými novinami,“ uvedla Ryšánková.
„Dezinformace není tvrzení o placatosti Země. To je hloupost. Dobrá dezinformace se pozná podle toho, že ji nikdo nepozná. Pokud pan premiér Fiala dokáže nalézt dezinformaci, podobně jako psi na vyhledávání drog nebo výbušnin, pak si zaslouží míček. Nehledě k tomu, že některé dezinformace se později ukážou být informací. A některé informace dezinformací. Jako tvrzení Allastaira Campbella o 45minutové hrozbě zbraní hromadného ničení z Iráku, které vedlo k rozpoutání války. Označování čehokoliv za dezinformaci je nebezpečné, i do budoucna. Ano, vtrhnout do cizí země je bezesporu zločin, o tom není diskuse. Ale obecně se obávám, že také můžeme začít za dezinformaci označovat i informace, které se vládě zrovna nehodí do krámu. Podporování udavačství, zvyky, jichž jsme se, jak jsem doufala, s odchodem ‚bolševika‘ zbavili, jsou v nás, zdá se, jako v koze lůj. Stačí kohokoliv, kdo se mi nelíbí, označit za dezinformátora nebo poskoka Kremlu. Stejně jako se dřív označovali lidé za agenty prohnilého Západu. Slovák Josef Hambálek se dostal dokonce na seznam nepřátel státu, aniž byl kdy státním zástupcem z čehokoliv obviněn a soudem odsouzen. Zničilo mu to firmu a ničí mu to život. Profesor Drulák je na tom podobně. Několika médiím byl zamezen vstup do veřejného prostoru svévolným aktem soukromých osob za potlesku státní moci. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Cenzura je nepřípustná. To praví Listina základních práv a svobod,“ dodala Ryšánková.
„I informace a propaganda nepřítele jsou pořád informace. Nemůžeme přece vyhodnocovat věci, aniž bychom znali názory druhé strany v jejich syrové podobě, i když nás děsí, nesouhlasíme s nimi a protestujeme proti nim. Spolu s tím, jak se snaží vládní koalice procpat si do veřejnoprávních rad své lidi pod rouškou ‚ochrany demokracie‘, je potřeba mít se na pozoru, protože svoboda médií může být skutečně ohrožena. Pokud někdo na internetu či sociálních sítích páchá trestné činy, pokouší se podnítit nebo schvaluje terorismus, pak na to máme trestní zákoník. Všechny strany všech konfliktů používají propagandu. Jak ta „zlá“, tak ta „hodná“. Jsem přesvědčena, že lidé, zejména v Česku, jsou schopni rozeznat manipulaci. Mají na to ne desetiletí, ale staletí praxe. Nejúčinnější zbraní proti jakékoliv dezinformaci není cenzura, ale pravda,“ zakončila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
