„Hned na začátku vás zdravím, milí čtenáři, a chci vám všem říct, že kdyby to nebylo tak vážné, ba co dokonce nebezpečné, tak bych se musel smát jak houpací kůň. To, co nám tady naše politická reprezentace předvádí, na to nemá ani ten nejabsurdnější kabaret,“ otevírá dnešní Nedělní ráno Ivan Vyskočil a začíná zajímavým přirovnáním.
Lakomá selka a zoufalé vyzývání k solidaritě
„Když jsem byl malý, tak jsem měl rád pohádku o selce, která pekla husu a tak ji stále ochutnávala, až ji celou snědla. Vůně pečínky přivábila do stavení žebravého vandráka. Lakomá selka mu ale nechtěla nic dát a tak mu namluvila, že musí rychle utéct. Její muž je totiž prý strašný kruťák – lidojed a každého pocestného sežere. Vandrák rychle vzal nohy na ramena a pakoval se z vesnice. Když přišel domů k obědu sedlák a trouba byla prázdná, nenapadlo selku nic jiného, než zalhat, že pečenou husu jí ukradl ten vandrák. Hladový sedlák se za ním rozběhl a viděl, jak vandrák mizí za humny. Pronásledoval ho. A jak ho nemohl dohnat, volal prosebným hlasem: „Aspoň kousek, aspoň jedno stehýnko, aspoň jeden kousíček“! Je nabíledni, že vandrák na toho strašného lidožrouta nečekal, nechtěl mu dát ani kousek ze svého stehna a v hrůze prchal pryč,“ vypráví Ivan Vyskočil a zamýšlí se.
Měkký proto, aby netlačil!
„V celé té věci mě náramně pobavila jistá Kateřina Šafaříková, která nám v rozhlasovém pořadu „Jak to vidí“ vysvětlila, jak úžasně se zachovali naši západní spojenci. Jak nás podpořili tím, že nevyhostili ani jediného diplomata, jak to vlastně je dobře a jaká to je úžasná podpora naší věci. Já poslouchal jako blázen a obdivoval jsem tu dámu. Óó, jak umí mnoha bezobsažnými slovy přesvědčovat a obracet věci naruby,“ žasne Ivan Vyskočil a vtipně podotýká. „Připomnělo mi to rčení, že největší umění při nepovedeném milostném aktu je přesvědčit dámu, že měkký byl proto, aby netlačil! Ale ještě dosáhnout toho, aby dáma nejen věřila, ale ještě byla nadšená, to je opravdové umění,“ směje se. „Pak zaznělo, že ta redaktorka je z Bakalových Hospodářských novin a už jsem se nedivil ničemu. Až jsem ji obdivoval. Okecat takový do očí bijící nesmysl a převrátit ho naruby, na to je potřeba talent!“ říká už vážněji a dodává.
„Já vám řeknu, Jaroslav Hašek by tady měl žně. Ten by se nestačil divit. A vůbec by nestihl ten kolotoč tady popsat.“
Psali jsme:
Honzíkova cesta. Jak ve Švejkovi o čištění záchodů
„A jen se trochu Vrbětice dostaly do pozadí, už je tady „Honzíkova cesta!“. A zase jsou iniciátorem novináři. Tedy, jaké ti mají tajné informace?“ žasne Ivan Vyskočil a pokračuje. „Pan Hamáček tam prý měl jet vyměnit ututlání aféry za vakcínu Sputnik. Janek Kroupa, proslulý už několika nesmyslnými kauzami, s celou opozicí nastoupili na Jana Hamáčka a už to jelo: „Chtěl jsi vyměnit informace!“, „Nechtěl jsem vyměnit informace!“, „Chtěl jsi… Nechtěl jsem...“. A tak dokola, jako když se ve Švejkovi hádá jednoročák Marek s obrštem o čištění záchodů. „Budeš pucovat hajzl!“, „Nebudu pucovat hajzl!“, „Budeš pucovat hajzl… Nebudu pucovat hajzl!“. Také dokola a bez výsledku. A přitom celá ta nafouknutá politická kauza je asi tak důležitá a zábavná jako ty „hajzly“ v Rakousko-Uherské armádě,“ pokyvuje hlavou herec.
Fotogalerie: - Hamáček o Vrběticích
Pekari-Adamová a legendární Hodinová-Spurná
„Nakonec se ani té nepodpoře západních zemí nedivím. Ono skočit na tak špatně vymyšlenou komedii Vrbětice, to chce hodně zapření zdravého rozumu,“ krčí rameny Ivan Vyskočil a upozorňuje. „Místo aby se řešilo, co tam měly co dělat zbraně a bůhví pro koho? Jak to, že sklad byl tak mizerně zabezpečený? A další podstatné a podezřelé věci. Místo toho nám BIS podstrčila jakousi ruskou sabotáž. Opozice se spojila s redaktory, na tom není nic divného. Cokoliv proti prezidentu Zemanovi a premiéru Babišovi, je jim dobré, aby si na tom hřáli svoji polívčičku. Ovšem co tam předvádí ta paní Pekari-Adamová, to neuměla ani legendární Hodinová-Spurná. Při jejích záštiplných a nenávistných projevech jí planou oči a já jen čekám, kdy jí ještě začne z tlamy šlehat oheň. Kdo tohle může volit?“ nechápe herec a rázně pokračuje.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
„Podobná řešení „od konce“, jako v našich Vrběticích, se praktikují v EU. Pohlaváři EU neřeší, co udělat, aby se sem migranti nehrnuli! Jak zabezpečit hranice EU. Oni řeší, komu je nacpat. To je jako kdyby se při povodni protrhla hráz a vám proudilo bahno a voda do domu. Tak vy, tedy podle EU, přece nepůjdete zpravovat tu protrženou hráz, ale budete to přečerpávat sousedovi do domu. Tak to je, prosím, logika EU. Myslím, že čím dříve odtamtud vypadneme, tím lépe!“
Jsme pro svět za šašky. Setba Hřibů, Novotných, Kolářů a dalších nicek
„Jako občan této země mám velmi nemoderní a nekorektní vlastenecké cítění. Tak mě vůbec netěší, že jsme pro svět za šašky. A ještě méně mě těší, že jsme celá země, tedy i já a spousta mých spoluobčanů, se dostali na seznam nepřátelských zemí Ruské federace. Páni politici a naši pohlaváři, proč se nás nezeptáte, třeba tím odmítaným referendem, zda chceme být nepřáteli Ruska?“ ptá se herec našich zákonodárců a vzkazuje jim. „Já tedy rozhodně ne a odhaduji, že se mnou velká, ale velká spousta lidí. A klidně mi může kavárna nadávat do ruských švábů. Jen vím s určitostí, že rozhodně nejsem sám!! Do čeho jste nás to, pánové, zatáhli? A ještě to média hlavního proudu svou otevřenou rusofobií přiživují. Nyní sklízíte, a bohužel my s vámi, setbu Hřibů, Novotných, Kolářů a jiných nicek bez zodpovědnosti!“
Fotogalerie: - Justici nedáme!
„Představte si nepředstavitelné! Já chudák mám jen jedno pohlaví!“
„Mezitím Piráti, kteří se tak třesou na státnické funkce, nemají nic jiného na práci, než řešit, zda má být pohlaví zapsané v občance. To je opravdu hlavní státní problém!“ kroutí hlavou Ivan Vyskočil a zamýšlí se.
„Já se fakt už do této doby asi nehodím. Nejen, že chci zůstat českým občanem a nebýt jakýmsi Evropanem. Navíc nejsem ochoten věřit všem bulíkům, které se mi snaží oficiální místa pověsit na nos. Nejsem ani rasista, ani xenofob (já tedy rozhodně ne), a přesto trvám na tom, že u mne doma rozhoduji já a moje rodina a ne ten, který přijde na návštěvu! A teď se přiznám! Mně se nejen stále líbí ženy, ale nejenom to, a to mě teprve politujete! Představte si nepředstavitelné, že já chudák mám jen jedno pohlaví! To už jsem asi zcela vyřazen z nové společnosti. Díval jsem se a žádné druhé jsem tam nenašel. Moje milá doma má také jen jedno a naštěstí opačné. A mně to vyhovuje! Já barbar nemoderní jsem s tím spokojen! (často i nadšen!),“ směje se a dodává.
„Možná, že si přede mnou teď někteří progresivní odplivnou. Přitom mám řadu kamarádů a kolegů, kteří jsou tzv. na druhé straně barikády. Normálně se bavíme i snášíme, nelezeme si do zelí a vůbec nemáme potřebu to řešit na státní a mezinárodní úrovni, natož na to vymýšlet zákony.“
- Pravidelná rubrika Nedělní ráno s Ivanem Vyskočilem
Maroš Kramár plácl maskérku po zadku? To moje bývalá Anife…
Má ministr Arenberger skončit?Anketa
„Apoleno Rychlíková, těm byste mohla zkusit kázat o těchto hodnotách,“ vzkazuje novinářce a dodává.
„My od divadla máme vůbec divné zvyky. Přejeme si štěstí slovy „Zlom vaz“ a „Breptej“ a nesmíme za to poděkovat. A Pavel Landovský (on se protloukl snad všemi divadly v ČS) mi říkal, že u operety musel subretu, než šla na jeviště, kolega plácnout přes zadek, aby na jevišti tzv. nepropadla. Co tomu říká celé vaše pitomé MeToo a Apolena Rychlíková?“ ptá se.
Svého hereckého kolegu pak přes ParlamentníListy.cz zdraví. „Nemohl jsem si odpustit tuto odbočku a zdravím tímto také kolegu Maroše Kramára. Jeho tatínek byl také herec a sympaťák chlap a několikrát jsem s ním na Slovensku točil,“ vzpomíná.
Na závěr dnešního Nedělního rána pak Ivan Vyskočil říká. „A než se s vámi rozloučím, už jen zbývá si zahrát na Sybilu. Jako v písni Marty Kubišové. Ať se vláda věcí tvých do tvých rukou navrátí, lide český! Zatím tam ta vláda není a nebyla tam ani po roce 89! Pak teprve bude v Čechách dobře, a to bude teprve tehdy, až se náměstí před ruským vyslanectvím bude opět jmenovat tím krásným, poetickým a českým názvem: „Náměstí pod kaštany“! Snad se toho dožiju?“ doufá herec.
„Hezký májový pozdrav všem čtenářům a lidem dobré vůle!“ vzkazuje pak s milým úsměvem na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
