Drábová nejprve ukázala útulek sv. Josefa pro sirotky, který v historii navštívil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „Na objekt se ‚ulakutil‘ tehdejší hejtman středočeský, pan Rath, on tedy potřebuje rekonstruovat, ale nepotřebuje, aby se z něj stalo kdovíco. Tak jsme svedli bitvu o to, nechte nám tady děcka...,“ uvedla Drábová, ale dodala, že co s objektem chtěl Rath dělat, neví. „Já nevím, fakt... ale děcka chtěl vystěhovat do Chocerad a tohleto, s tím něco chtěl,“ sdělila Drábová.

Své pak Drábová řekla i na adopci dětí homosexuály. „Já bych řekla, že poměrně přímočarý. Těm dětem je to jedno. Pokud dostanou férové zacházení, laskavé zacházení, dostatek lásky, tak jim je úplně jedno, jestli je to homosexuální, nebo je to heterosexuální pár. To je horší, opravdu, když potom zůstávají v té ústavní péči a nemusely by,“ řekla a odmítla „pověru“ na mužské a ženské vzory. „Já na to moc nevěřím. Děcko, člověk si ty vzory najde. A když je nenajde v rodině... ale já si nemyslím, že tohle je něco určujícího pro to dítě, jaké pohlaví ho vychovává,“ uvedla. „Určující je, jestli ví, že se na ty rodiče, ať jsou jakéhokoliv pohlaví, může spolehnout. A že ať udělá, co udělá, tak sice možná dostane vynadáno, ale vždycky ho ti rodiče podrží. To je důležité pro to děcko,“ řekla. Ona sama v tomto vidí uměle vytvářený problém. „To hraje na takové atavismy, nebo jak bych to řekla. Když jsme zabrousili na téma tradičních rodin... krucifix, co je tradiční rodina? Podívejme se do historie a zjistíme, že ten model, který je propagován jako tradiční rodina, vlastně historicky tak tradiční není. Historicky v různých kmenových uspořádáních tu jste měli mnohoženství, tu jste měli mnohomužství...,“ dodala.