Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Ministerstvo obrany připravilo novou obrannou strategii ČR. Během léta ji ministryně Černochová konzultovala například s prezidentem Petrem Pavlem, na podzim by ji měla projednat bezpečnostní rada státu a posléze vláda.
V pátek se se základními parametry nové strategie seznámili poslanci z Výboru pro obranu.
Podle místopředsedy výboru Radovana Vícha z SPD ale toto představení proběhlo formou prezentace o třinácti obrázcích, kterou zákonodárcům předvedl ministerský vrchní ředitel Jireš. Detaily strategie bude teprve projednávat bezpečnostní rada státu a vláda.
V předloženém dokumentu se mimo jiné uvádí: „V důsledku rostoucí agresivity Ruska je hlavním úkolem české obranné politiky všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi“.
Mgr. Jana Černochová
Z toho pro Českou republiku podle strategie vyplývají dva zásadní úkoly. Za prvé vybudování dobře vyzbrojené, vycvičené a „v boji udržitelné“ armády, která bude využitelná i v rámci kolektivní obrany NATO.
Druhá priorita je pak logistická. Území České republiky se má „všestranně operačně připravit“ k zabezpečení „přijetí, přesunů a podpory potenciálně velkého množství spojeneckých sil“. V dokumentu se hovoří mimo jiné o „vytváření předpokladů pro zapojení obranného průmyslu do systému hospodářské mobilizace“.
Tato vize již byla částečně zohledněna v rozpočtu na rok 2024. V komentáři k jeho návrhu Ministerstvo financí totiž uvádí, že výdaje na obranu „nejsou rozpočtovány pouze v kapitole Ministerstva obrany, ale jsou zohledněny i v kapitolách dalších rezortů, jako například Ministerstva dopravy, Správy státních hmotných rezerv nebo Národního bezpečnostního úřadu“.
Rozpočet vychází ze zásady, že na obranu mají jít dvě procenta HDP, což je 162,8 miliardy korun. V kapitole Ministerstva obrany se počítá se 151 miliardami, což je proti letošku nárůst o 39,4 miliardy. Všechna další ministerstva s výjimkou MPSV, z jehož kapitoly se vyplácejí sociální dávky a důchody, přitom musí své rozpočty naopak proškrtat.
Včetně Ministerstva dopravy, které si pohorší o 16,5 miliardy, ze všech resortů nejvíce. Již dnes zaznívají názory, že některé infrastrukturní projekty budou muset být za těchto čísel naopak utlumeny. Představa masivní výstavby dopravní sítě, která pojme přesuny velkých armádních celků, se tedy s rozpočtovou realitou poněkud míjí.
Srovnání rozpočtů 2023 a 2024:
Zásadní změna obranné strategie je podle Radovana Vícha reakcí na neúspěchy ve vyvážení demokracie do Afghánistánu či Mali a následné nikým nečekané rozšíření konfliktu na Ukrajině.
„V principu se hovoří o budování vlastních obranných schopností a poskytnutí našeho území USA a vojskům NATO pro jejich přesuny,“ vysvětluje poslanec Vích. V rámci operační přípravy chce Ministerstvo obrany investovat do rekonstrukcí komunikací, zejména mostů, které na těžkou západní techniku nejsou stavěny.
„Obranná strategie ČR také hovoří o vševojskové armádě, kterou dávno nemáme, stejně tak jako těžkou brigádu, která by měla být postavena do roku 2026,“ dodává Vích z ministerských plánů.
Ing. Radovan Vích
Představy o vedení „dlouhodobé jaderné války“ na území České republiky jsou podle poslance SPD mimo realitu. Taktické jaderné zbraně mají dostřel do 300 kilometrů, a pokud by se Rusko rozhodlo proti našemu území použít jaderné zbraně strategické, znamenalo by to apokalypsu, která by „dlouhodobou jadernou válku“ zkrátila do řádu minut.
S tím souhlasí i analytik Štěpán Kotrba: „Možnost dlouhé války vysoké intenzity s protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi je v případě použití jaderných zbraní velmi krátká. Pomodlit se a umřít.“
„Obranná strategie ČR počítá se stupňováním jaderného napětí, přičemž by to mělo být přesně naopak,“ uzavírá poslanec Vích.
Kotrba: Třicet let se do toho neinvestovalo
Vize dopravního hubu spojeneckých armád ale Štěpána Kotrbu spíše pobavila.
Kvalitu českých silnic, která už vstoupila i do vtipů o D1 na Vysočině coby „Ťokovu průsmyku“, podle něj dlouhodobě kritizují i spojenci z NATO.
„Třicet let se do dopravní infrastruktury investovaly jen minimální prostředky, do mostů skoro nic. Takže rozsáhlá pozemní logistická operace je prakticky nemožná. Rychlost pohybu kolon by umožnila klíčové uzly rozstřílet poměrně snadno,“ poznamenal pro ParlamentníListy.cz.
A dodal, že tyto dobře mířené střely by spolehlivě ochromily celou českou silniční síť. „Radotínský most, most přes Ohři u Doksan, most přes Lužnici, most přes Odru u Mankovic, most přes Berounku a Beroun, most Vysočina, most přes Labe u Poděbrad - to jsou uzly, jejichž zničení znemožní dopravu přes D1, D3, D5, D11,“ jmenoval.
Vyztužení těchto mostů, aby se na nich mohla odehrávat plnohodnotná vojenská přeprava, by si navíc kromě času a speciálních stavebních kapacit žádalo i náklady ve stovkách miliard, což je částka převyšující kompletní roční rozpočtovou kapitolu většiny ministerstev.
A i kdyby se to podařilo, byly by spojenecké kolony na českých mostech nepochybně ideálním terčem. „Bránit mosty prakticky nelze. Zaútočit a vyřadit je z provozu je extrémně jednoduché - od exploze kamiónu plného hnojiva až po přesný zásah tunovou vysoce explozivní náloží pseudobalisticky manévrujícího Iskanderu,“ dodává Štěpán Kotrba.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
Miloš Černík 1
_profil_top.jpg)
