Pokud byste mohli zaslat televizní koncesionářský poplatek dle svého uvážení, kdo by ho dostal?Anketa
A pak již Němcová řečnila přímo k textu návrhu žaloby na prezidenta Miloše Zemana a doplnila souvislosti k bodu týkajícímu se „úřednické vlády Jiřího Rusnoka a dalších přátel Miloše Zemana“. Němcová shrnula, že tehdejší vláda premiéra Petra Nečase podala demisi 17. června a po více než týdnu vyjednávání ve Sněmovně jmenoval Zeman novou vládu Jiřího Rusnoka. Po Poslanecké sněmovně tehdy Zeman chtěl seznam 101 podpisů, které by deklarovaly většinu. Seznam dle Němcové prezident dostal.
„Okamžitě reagoval s tím, že mu to nestačí, že potřebuje, aby těchto 101 podpisů bylo notářsky ověřených. To jsme mu řekli, že neuděláme, protože to odporuje vůbec všem myslitelným pravidlům vztahu jednání Parlamentu a prezidenta republiky. Takže výsledkem bylo to, že fiktivně vedl prezident jednání o tom, zdali by mohla vzniknout vláda, o které věděl, že se může opřít o většinu v Poslanecké sněmovně, a mezitím vyjednával vlastní vládu,“ shrnula Němcová.
Němcová zmínila, že Rusnokova vláda byla „plná přátel Miloše Zemana“. A následně provolávala, že ve vládě současné sedí přátelé Miloše Zemana dva. „Je to ministryně spravedlnosti Marie Benešová a ministr zemědělství Miroslav Toman, ti byli v té úřednické vládě Miloše Zemana,“ poukázala.
Vláda Jiřího Rusnoka byla dle Němcové svévole prezidenta, který chtěl obejít Parlament, a vznikla vláda Zemanových „přátel, kterým byl zavázán za podporu v prezidentských volbách“.
Pak hovořila k hlavnímu problému, že Rusnokova vláda 7. srpna 2013 nezískala důvěru, a přesto u moci zůstala až do ledna následujícího roku. Zmínila, že za tím byly tehdejší rozbroje uvnitř ČSSD proti Bohuslavu Sobotkovi. Ty měl dle ní také rozdmýchat Zeman.
Dostala se i k první vládě Andreje Babiše, která v roce 2017 zůstala u moci pět měsíců bez důvěry. Ta prý byla prezidentem „uměle udržována“. Zmínila i odlišný přístup Zemana, neboť ten od Andreje Babiše 101 notářsky ověřených podpisů najednou nepožadoval.
Řada přišla i na justici. Zeman prý „destruuje“ její nezávislost. „Vždyť tady máme popis, jaký tlak vytvářel na justici ve chvíli, kdy předseda Nejvyššího správního soudu doktor Josef Baxa dostává od prezidenta nabídku do vedení Ústavního soudu za to, když zamhouří oko a rozhodne ve prospěch prezidenta. To přece je úplně enormní porušení povinností a vztahů, které mají panovat mezi mocí výkonnou a zákonodárnou,“ řekla.
Ohledně výměny na postu ministra kultury Němcová citovala výrok ústavního právníka Jana Kysely, jenž prohlašoval, že Zeman porušuje Ústavu „hrubým způsobem“. Došlo i na slova jiného z ústavních právníků Jana Wintra, ten Zemanův postup spatřil také jako hrubé porušení Ústavy.
Ing. Miloš Zeman
Závěrem svého proslovu se Němcová zastavila u bodu odmítnutí jmenování některých profesorů Zemanem za jejich činnost před rokem 1989. „Já určitě toto vidím jako vadu, ale divím se, proč prezident republiky, když mu toto vadí, se stejným přístupem a konzistentně nepřistupuje úplně ke všem, jak to že mu tato vada nevadí u současného premiéra, která je úplně stejná? Jak to, že mu tato vada nevadí u předsedy parlamentní strany, která tuto vládu podporuje?“ tázala se.
„Senát udělal dobrou práci,“ dodala Němcová a poukázala, že by za spory mohlo udělat tečku jen rozhodnutí Ústavního soudu.
Souhlas s žalobou nakonec vyslovilo jen 58 ze 130 poslanců, potřeba bylo 120 hlasů. Senát a opozice ve Sněmovně chtěly žalobou s pomocí ústavních soudců vymezit mantinely prezidentské funkce. Spojovacím prvkem osmibodové žaloby byla, jak řekl senátor Václav Láska (SEN 21), snaha Zemana změnit nynější parlamentní systém na poloprezidentský. Kritici hlavě státu vytýkali zejména otálení s výměnou ministrů, údajné ovlivňování soudců nebo vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak