O volbách ve Velké Británii na serveru Neviditelný pes napsal matematik Marian Kechlibar, jenž označil na začátku svého komentáře Jeremyho Corbyna jako těžko popsatelného chlapíka. „Se svými názory jako by spadl z Marsu (Marxu?), ale zároveň se nechová jako nějaký Gottwald nebo Mao; překvapivě mnoho konzervativců z Dolní sněmovny říká, že v čistě osobním kontaktu to je docela milý starý pán. Ale názory z Marxu, na to se nesmí zapomínat,“ popsal.
Avšak byl to prý právě Corbyn, „díky“ němuž labouristi prohráli v Británii volby, což dokázal výzkum veřejného mínění, kde přes 40 % nevoličů Labour Party uvedlo jako hlavní důvod, proč pro ně nehlasovalo, právě Corbyna. Prý takové zkušenosti mají dle Kechlibara i labourističtí dobrovolníci z terénu. „Což o to, Británie není Severní Korea a Corbyn své místo po takovém debaklu nejspíš vyklidí, i když na to zrovna nespěchá. Otázka je, jestli se labouristi dokáží zbavit corbynismu. To je totiž systémový problém, který se nedá řešit výměnou jedné osoby,“ zanalyzoval.
Jeremy Corbyn se však stal předsedou Labour Party díky mládežnickému hnutí Momentum, což je levicová organizace zaměřená převážně na mladší, jejíž členové též musí být členy labouristů. Tato organizace prý ve vhodný okamžik ovládla primárky, díky čemuž mohla do čela strany prosadit svého člověka – Corbyna. „Od té doby se aktivisti z hnutí Momentum věnují další oblíbené činnosti na levici, totiž čistce stranických orgánů a jiných pozic od blairovských centristů, kteří jsou podezřelí z nedostatečné horlivosti. Početní většinu ve straně jako celku ale Momentum nemá,“ popsal Kechlibar.
„Momentum je v celém západním světě asi nejblíž tomu, jak by vypadala politická strana založená twitterovými křiklouny a snobskou divizí Antify z univerzit. Směs morálního narcisismu a černobílého vidění světa, která z nich vychází, je poněkud fanatická. Inkluze, antirasismus, kvóty, dekarbonizace, třicet devět genderů, Palestina a ‚Pokud se ti to nelíbí, táhni k fašounům, debile!‘ Jako by jim ani nešlo o to, vyhrát volby, ale vytvořit sektu Čistých, pro kterou jednoho dne přiletí zaslíbená kometa a odnese je ze zamořené Země někam, kde CO2 nepřibývá,“ pokračoval matematik.
Fotogalerie: - Milion chvilek ve Valči
Avšak prý fiasko, jež utrpěla Labour Party i ve svých tradičních dělnických baštách, má pro ně být posledním varovným signálem, předtím, než z politické mapy zmizí nadobro. Kechlibar připustil, že se spoustě lidí v hornických městech musela klepat ruka, když poprvé hlasovali pro konzervativce, ale pokud to Johnson s nimi bude umět a poskytne stagnujícím regionům na severu dostatečné investice, tak je možné, že se volební báze labouristů smrskne údajně na muslimské čtvrti a progresivní londýnské kruhy. „Což znamená tak padesát poslanců v 650členném parlamentu, možná ani to ne,“ zhodnotil Kechlibar.
Tím by se jednalo o historickou „realignaci“ (proces, kdy se politická strana začíná přizpůsobovat novým podmínkám v realitě) politických vzorců, které tu byly tak sto let. Prý se jedná o podobnou situaci, jako když se americký Jih před padesáti lety přesunul od demokratů k republikánům. „Ale poměry na severu Anglie jsou k tomu zralé. Nikdo nechce žít ve městech, kde se drolí chodníky a autobusový jízdní řád byl proškrtaný na minimum; přidejte k tomu ještě poučování od nějakých studentů z Londýna, že bílý muž je beztak jen trapný rasista a přežitek minulosti, a máte recept na dezerci celých regionů do jiných politických sfér,“ popsal.
Ke konci svého komentáře Kechlibar zhodnotil, že pokud má mít Labour Party v budoucnu jakoukoliv šanci na úspěch, tak se musí kromě Corbyna zbavit i té organizace Momentum. Avšak to se bude rovnat vnitrostranické občanské válce s protivníky, kteří prý nejsou zvyklí prohrávat. Dokonce jsou přesvědčeni, že jsou mravní špičkou lidstva. Prý se nevzdají snadno, a může to dopadnout jakkoliv.
„Asi nejsem sám, kdo tuhle volební porážku sleduje. Viditelné znepokojení vzbudila i u amerických demokratů, kteří právě vybírají v primárkách budoucího kandidáta na prezidenta, jenž se má postavit Trumpovi. Současná množina uchazečů se totiž v průměru nachází hodně nalevo, jako by je měli volit právě na Twitteru, a ne někde v Michiganu či v obou Dakotách. Jenže na výběr centristického kandidáta pro rok 2020 je už možná pozdě. Podobně jako v Británii, ani v Americe si aktivisté nenechají svoji ideologickou čistotu ohrozit nějakým špinavým kompromisem,“ zakončil Kechlibar.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
