Na besedě vystoupili v panelu na téma Obnovení svrchovanosti České republiky europoslanec Alexandr Vondra a ústavní právník Aleš Gerloch. V debatě například europoslanec Saša Vondra uznal, že Evropská unie je nyní naprosto něčím jiným, než do čeho jsme vstupovali. Myslí si, že čelíme lavině ultralevicových regulací, avšak měl by nápad, jak to přibrzdit, je prý třeba zavalit ústavní soud stížnostmi. Máme dobrou ústavu, tak tam by byla šance.
Nejdříve si však slovo vzal bývalý kandidát na ústavního soudce Aleš Gerloch. Ten nejdříve vysvětlil pojem suverenity. „Ústava v článku prvním v odstavci prvním říká, že Česká republika je svrchovaný jednotný demokratický právní stát založený na úctě k právu a svobodám člověka a občana,“ uvedl na úvod. Prý tedy sama ústava zdůrazňuje svrchovanost státu, navíc prý každý stát musí být svrchovaný.
Věříte, že ODS a TOP 09 půjdou do sněmovních voleb společně?Anketa
Pojem suverenity však prošel dle ústavního právníka určitým vývojem. Klasický výměr tohoto pojmu znamená, že stát je svrchovaný vně a vnitřně. Vnější svrchovanost je pak prý to, že stát vystupuje nezávisle na jiných státech, je tedy rovnoprávný s ostatními státy a suverenita vnitřní pak znamená prý to, že stát na svém území organizuje státní moc nezávisle na jiné moci uvnitř i vně státu. Prý je však třeba si uvědomovat před tímto státovědným pojetím suverenity a před pojetím politologickým, který dle Gerlocha zdůrazňuje východisko sociologické či faktické. „Státy v zásadě v tom politologickém smyslu nejsou úplně suverénní, zejména státy střední a menší velikosti v té či oné míře závisí ať už vojensky nebo i politicky, ekonomicky, kulturně a tak dále na jiných státech,“ pronesl profesor.
Ohledně mezinárodního společenství to máme nastavené v ústavě v prvním článku v odstavci dva. Ten byl vložen do našeho práva až s přípravou na vstup do Evropské unie. „Takže Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z norem mezinárodního práva, takže máme to nastaveno poměrně široce a toto pojetí je ovšem předmětem dvou možných interpretací, jednak teda tvrdí z hlediska našeho tématu, vstřícně i k Evropské unii… To znamená, že vlastně jsme sami rozhodli o tom, že rušíme rozdíl mezi právem vnitrostátním a mezinárodním, protože dodržujeme všechny závazky,“ upozornil Gerloch. Existuje prý však i druhá interpretace, ke které se kloní sám ústavní právník, že ne všechna rozhodnutí, například mezinárodních soudů, znamenají automatickou implementaci do českého právního systému.
Dále se prý pojem suverenity změnil po druhé světové válce a posunul se směrem k dualistické koncepci. „Navenek státy jsou rovnocenné a uvnitř si sami organizují vlastně výkon státní moci a začalo se zdůrazňovat, že existuje takzvaná sdílená suverenita a ta že nenarušuje suverenitu států a podrobněji je to rozebíráno v nálezech ústavního soudu, zejména v nálezech prvním u Lisabonské smlouvy,“ připomněl Gerloch. Nález prý říkal to, že státy jsou suverénní, i když část svých pravomocí přesunou na mezinárodní organizaci. Stát prý zůstává suverénním, pokud má právo absolutního veta. „To znamená, on sice přenesl pravomoc, ale podílí se na rozhodování s jinými státy a může kdykoliv rozhodnout, že nesouhlasí a takové rozhodnutí nemůže být přijato,“ upozornil právník, prý však taková hlasování jsou v současné Evropské unii jen minoritní.
Fotogalerie: - V krizi vás ochráníme
Posledním aspektem pak je prý vystoupení. „Je-li ten stát natolik vázán těmi rozhodnutími, se kterými nesouhlasí, má mít možnost vystoupit, a to se vidí jako poslední možnost pro obnovení plné svrchovanosti, pokud bychom to takto zjednodušeně označili,“ přiblížil.
A co by s tím šlo dělat? Gerloch si myslí, že řešení je na unijní i na národní úrovni. Na evropské úrovni se lze domlouvat s ostatními státy, které sdílí rezervovaný přístup k Evropské unii. „Připomněl bych, že je možné, a to nejenom ve vztahu k Evropské radě, Radě ministrů a Evropskému parlamentu, ale i Soudnímu dvoru Evropské unie argumentovat v různých těch případech, ať už legislativních nebo soudních sporech, že je zde určité rozdělení působnosti mezi členskými státy a Evropskou unií, hlídat si, jestli se nejde nad rámec dnes tedy aktuální verze Lisabonské smlouvy, to znamená těch dvou smluv, Smlouvě o Evropské unii a o fungování Evropské unie. Dále jestli princip subsidiarity, to znamená, Evropská unie vždy tvrdila i dneska, že co lze dělat na národní úrovni nebo národních státech, případně i na regionální, nemá se dělat na evropské úrovni,“ pronášel Gerloch výčet pojmů, jak argumentovat Evropské unii. Kromě toho přidal princip proporcionality, tedy, že je na místě nějaká unifikace a tak dále.
V České republice by se měl změnit ústavní zákon, obzvlášť článek 10. Ten Gerloch přečetl: „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejímž ratifikacím dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázaná, jsou součástí českého právního řádu a pak za středníkem ta věta, stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Pokud bude ta ústavní většina na to, tak samozřejmě to lze přehodit, a naopak výslovně říct, že stanoví-li zákon něco jiného než mezinárodní smlouva, použije se zákon,“ nadhodil bývalý kandidát na Ústavního soudce nápad. Dále by šla ze zákona odstranit ta věta za středníkem či tam doplnit formulaci: „Jejich výklad a používání však nesmí být v rozporu s ústavním pořádkem,“ zakončil.
Následně dostal slovo europoslanec Alexandr Vondra. „Ta debata je strašně důležitá, proto mě to vlastně jako nakoplo, že jsem z té chalupy sundal ty kraťasy a vzal jsem si takový ten letní oblek, protože si myslím, že je správné, že se to dělá, že se tato debata otvírá. Má zkušenost z roku působení v Evropském parlamentu je strašlivá. To, v čem operujeme dneska, už je něco jiného, než do čeho jsme vstupovali před těmi lety. Ta lavina těch různých regulací, navíc skutečně ultralevicových, je dost často děsivá a když si vezmu skóre, co jsem tam hlasoval, tak tam je člověk skoro proti všemu,“ připojil svoji zkušenost Vondra.
Fotogalerie: - Pompeo u Zemana
I přes všechnu hrůzu a trajektorii v Evropském parlamentu, jsou pro něj stále čtyři základní svobody Evropské unie v misce vah o něco výš než ta hrůza. „Není to 99 ku 1, je to 55 ku 45, ale je to tak. Čili nejsem připraven tejblovat někde do Parlamentu nějakou mečiarovskou deklaraci, že vyhlašujeme suverenitu českých zákonů nade vším,“ poznamenal poslanec Evropského parlamentu, jde dle něj o politický, a nikoliv o právní akt.
Prý však je třeba proti tomu bojovat a nyní se bojuje málo. Ohledně boje venku to je po odchodu Britů z Evropské unie poněkud těžší. „I když zároveň tu byla poznámka Václava Klause staršího a Jirky Weigla, to zděšení, co se děje v Americe, který já osobně sdílím taky a nestačím se divit, to je jiná Amerika, než si pamatuji, když jsem tam byl. Ono něco podobného se dá říct i na adresu dnešní Británie. Já nevím, čím to je, jestli ty protestanské země, když se jim tam zhroutila ta vertikála, tak jim zůstala snaha měnit ten svět v té horizontále, ty katolické země se takhle progresivně brutálně nechovají,“ poznamenal Vondra.
Británie by tedy dle něj byla ne pro vše spojencem České republiky. Lze však spolupracovat s Poláky či Maďary a u byznysových otázek s Nizozemci. Je třeba však zvýšit i úsilí doma. „Kdo se v Praze tady jenom kasá a pak tam sklopí podpatky. To vidíme i na tom dnešním premiérovi v živým přenosu,“ zkritizoval Vondra předsedu vlády Babiše.
„Navzdory těm nepříznivým okolnostem si myslím, že je třeba zvýšit úsilí a makat na tom brždění. Jsou podle mě dvě možnosti. Teď dávám stranou mečiarovské vyhlášení suverenity nebo politický akt, do toho nejdu nebo nedělání ničeho, tak jsou dvě možnosti. Myslím si, že je třeba začít debatou s ústavními právníky,“ řekl Vondra a rozvedl argument, že jedna možnost je jít německou cestou, jelikož naše ústava je podobná té německé. V článku 9 je dle Vondry věta: „Změna podstatných záležitostí demokratického státu je nepřípustná.“ Prý jde o velkou příležitost obrátit se na ústavní soud. „Samozřejmě nesmí se to odfláknout, musí se to skutečně týkat ne nějakých pitomostí, ale podstatných záležitostí demokratického státu, ale těch je habaděj v tom houští a trochu ten ústavní soud zaměstnat, protože mnozí a já nejsem právník, mnozí právníci mě ubezpečují, že vlastně ta česká ústava je lepší než ta německá v mnohých tezích a paragrafech, ale velký problém je zoufalý ústavní soud, který se bojí, je konformní a je zde lenost ostatních ho alespoň trošku obtěžovat, takže toto je jedna možnost,“ přiblížil svoji tezi Saša Vondra. Následně přiblížil úvod verdiktu německého ústavního soudu, který kritizoval Lisabonskou smlouvu. Ten prý není běžný německým projevům, které Vondra shrnul následujícím vtipem.
„Baví se Francouz, Angličan, Američan a Němec, co mají jako poslední přání před popravou, tak ten Francouz chce ještě tu hezkou holku, ten Angličan chce ještě skleničku whisky a ten Němec řekne, že chce jako ještě říct poslední projev o smyslu všech věcí, tak pak Američan říká, no tak mě zastřelte dřív, než ten Němec začne mluvit,“ rozesmál Vondra sál.
Následně je prý možno jít polskou cestou, kde mají v ústavě článek, že ta ústava je nejvyšším zákonem. „Nic nemůže být na roveň toho,“ okomentoval. Dále dodal, že nechápe, proč to tam Poláci mají a my ne. „Je otázkou politické rozvahy jak a zda toto zkusit, ale je to fakticky totéž, ale já bych to spíš udělal polsky, pozitivně, protože proti tomu nelze říct ani popel, tak to je něco, co bych já určitě rád, nemůže proti tomu nikdo říct ani ň. To je nejvyšší zákon země pro nás. Kdybychom se uměli pro to shodnout a najít tu většinu, tak by to nebylo vůbec marný,“ zakončil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
