Obecně lze říct, že prodeje nových vozů se v posledních měsících propadají. Může za to kombinace několika faktorů, mimo jiné rostoucích cen, covidové pandemie i nedostatku čipů do nových vozů, co zákazníky motivuje déle vydržet se svým starým vozem, případně se poohlédnout raději po voze ojetém. Pro některé je důvodem i přílišná technická komplikovanost, ke které se výrobci musí uchylovat v důsledku přísných emisních norem.

Tak či tak, nejlépe problém odhalí syrová čísla. Tak za listopad 2021 v Evropě bylo podle společnosti JATO Dynamics registrováno 855 281 nových vozidel, což je meziročně pokles o 18 % (přičemž hodnota z roku 2020 značila oproti roku 2019 pokles o 13 %) a zároveň jde o nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Analytik JATO Felipe Muňoz o současné situaci říká: „Když uvážíte nedostatek čipů a různé lokální lockdowny, ke kterým docházelo v průběhu roku, je zde zjevně skupina zákazníků, kteří by chtěli svůj vozový park obnovit, ale nedostalo se na ně.“ Muňoz předpokládá, že tento problém může být vyřešen dvěma způsoby: Buď můžeme v roce 2022 sledovat výrazný nárůst registrací nových vozidel - to v případě, že dodavatelské problémy zmizí, nebo se v opačném případě změní chování spotřebitelů, kteří si začnou zvykat, že svá vozidla vlastní delší dobu. To by samozřejmě na evropský automobilový průmysl mělo další negativní dopad.

Následující infografika společnosti JATO ukazuje další změnu v chování spotřebitelů - raketově rostoucí inklinaci k elektrovozům. Zatímco za prosinec 2019 si lidé pořizovali vozidla se spalovacím motorem v 94 % případů a elektromobily tvořily jen 4 % poptávky, o dva roky později je to již jen 71 % spalovacích a k tomu 26 % elektrických vozidel. Zbytek do sta procent tvoří další alternativní pohony. O elektromobily je dokonce o 41 % větší zájem než o dieselový pohon, dříve populární nejen u pracovních, ale i u osobních vozů.

Infografika JATO, zdroj ZDE

Mezi „čistými" elektromobily kraloval prodejním statistikám vůz Tesla Model 3, který v tuto chvíli podle informací z oficiálního webu prodejce vyjde v základní verzi zájemce na 1,325 milionu Kč. Modelu 3 se v listopadu 2021 prodalo 10 739 kusů, což je meziročně o 119 % více. Za úspěchem automobilky Elona Muska ale z velké části stojí jedna malá bohatá země: Norsko. V té totiž Tesla i díky výrazným státním subvencím elektromobilů kraluje prodejním statistikám. Za rok 2021 se v zemi elektromobily dostaly na 64,5 % tržní podíl, přičemž na druhé pozici jsou benzinovo-elektrické hybridy (PHEV) s tržním podílem 20,8 %. Třetí jsou benzinové hybridy s 5,5 %. Jen pro úplnost dodejme, že klasické benzinové motory v Norsku v roce 2021 činily jen 4,2 % prodejů a naftové motory pouhá 4 %.

Ale zpátky k Tesle. Norskému žebříčku za rok 2021 kraluje se 20 397 prodaných vozů. Až druhý je Volkswagen, jehož široká modelová nabídka v Norsku zaujala jen 16 926 zákazníků, třetí je Toyota s necelými 16 tisíci. Pro zajímavost, Škoda je jednou z populárnějších automobilek v severské zemi, loni tam prodala skoro 10 tisíc vozů, více než Ford, Mercedes, Peugeot, nebo Hyundai. Nejoblíbenějším modelem Škody bylo elektrické SUV Enyaq, které má na svědomí více než polovinu prodejů celé značky. To teslácký Model 3 je nejprodávanějším vozem roku s 12 058 prodanými jednotkami. Pokud tuto hodnotu rozpočítáme na měsíce, dá nám maličké Norsko více než 10 % celoevropského odbytu Modelu 3. Zákazníky neodradila ani pochybná dílenská kvalita modelů Tesly, které koncem roku uškodila i zpráva o tom, že svá levnější „nová“ auta prodává zákazníkům s baterií, která je ve skutečnosti roky stará, což samozřejmě snižuje dojezd i hodnotu vozu.

Tesla Model 3

V norské top 10 bestsellerů je mimochodem jediný vůz, který lze koupit i s tradičním pohonem (Volvo XC40), zbytek jsou hybridy a elektromobily. Odtrženost Norska od poměrů třeba u nás ve střední Evropě dokládá i statistika cenového rozpětí, ve kterém byla loni nová vozidla pořizována. V kategorii nejlevnějších vozů to bylo 15,2 % nákupů, přičemž „nejlevnější“ u Norů znamená vozy do 300 tisíc norských korun (tj. 735 tisíc Kč). 43 % vozů pak bylo cenou mezi 300 a 450 tisíci norských korun, tj. rozmezí 0,735 - 1,1 milionu Kč. Dalších více než 40 % vozů mělo cenovku vyšší.

Oficiální data o prodeji automobilů v Norsku za rok 2021, zdroj ZDE

Podívejme se ale nyní na prodeje v celé Evropě. Nejprodávanějším vozem za listopad 2021 byl francouzský malý vůz Renault Clio. Toho se prodalo 16 353 kusů, i navzdory tomu jde meziročně o 13% pokles. Clio je spíše městské vozidlo, které lze v základu s tříválcovým litrovým benzinem pořídit za 335 tisíc Kč. Spořivý motorista se vejde do 400 tisíc s verzí na LPG, elektroverze startuje na 510 tisících. Na druhém místě je rumunská lidovka Dacia Sandero, té se prodalo 16 263 kusů, meziročně o 6 % více navzdory poklesu celého trhu. Důvod je jednoduchý - cena. V Česku je nyní inzerovaná základní cena za nový model 270 900 Kč, čemuž se například produkce Škoda Auto nemůže vyrovnat ani omylem. Rumunská Dacia slaví v posledních deseti letech úspěch se svými jednoduchými a levnými modely, které používají starší techniku mateřského Renaultu. První a druhé místo prodejů v Evropě jsou důkazem toho, že se Francouzi dokázali v novém tržním prostředí dokonale zorientovat.

I třetí příčku obsadil Francouz a opět spíše malý a levný - Peugeot 208. Startovní cena? 410 000 Kč. 16 261 prodaných kusů je 7% poklesem oproti loňskému roku. Čtvrtý je jeho větší kolega Peugeot 2008, který zaznamenal nárůst o 9 % na 16 169 vozů. Ten začíná na 505 000 Kč. První pětici uzavírá Volkswagen T-Roc, kompaktní SUV, které je sesterským modelem Škody Karoq. Jeho cena v ČR začíná na 630 900 Kč a v Evropě se jich loni prodalo 15 234, což je pětiprocentní nárůst. Letmým pohledem na první pětici lze jasně spatřit inklinaci k vozům spíše menším, úspornějším a levnějším.

Jaká je situace mezi elektromobily, tedy vozy, které mají být budoucností nás všech? O prvním místě Tesly Modelu 3 jsme již hovořili. Zajímavější jsou ale druhá a třetí pozice. Stříbrný skončil vůz Renault Zoe. Jde o malý a jednoduchý městský typ elektromobilu, vyrobený z levnějších materiálů. Pořizovací cena nejlevnější verze? 845 tisíc Kč. Vůz dostal nedávno lepší baterie o kapacitě 52 kWH, se kterými udává maximální dojezd 377 km (při rychlosti 50 km/h a venkovní teplotě 20 °C). Maximální rychlost vozu pak činí 140 km/h, z nuly na sto vůz údajně zrychlí za 9,5 vteřin. Co je ale velmi znepokojivé, jsou výsledky testů bezpečnosti. Vůz nedávno obletěl evropská média ve velmi nelichotivém světle, když mu renomovaná agentura Euro NCAP při nárazových zkouškách udělila hodnocení 0 hvězd z 5 možných. Na níže přiloženém videu můžete vidět opravdu nepěkný kolaps schránky, která má cestujícím v případě nehody zachránit život. Renault mimo jiné v rámci úspor novou verzi elektromobilu ochudil o jeden z důležitých airbagů, což se neprojevilo jako šťastné řešení. Je to za 845 tisíc dobrá protihodnota?

Podobně bídně dopadl i třetí nejprodávanější elektromobil listopadu 2021, Dacia Spring. Rumunskou novinku z koncernu Renault inspektoři ohodnotili alespoň 1 hvězdou z 5. Vůz, který je postaven na modelu Renault Kwid, určeném pro indický trh, selhal přesně tam, kde jeho indický předchůdce. Otázkou je, zda o tom všichni zákazníci vědí. V případě Springu, kterého se prodalo 5 746 kusů, totiž rozhoduje cena a pouze cena. Dacia se s tímto vozem pokusila o tvorbu co nejlevnějšího elektromobilu a při pohledu na vůz a jeho technické parametry je možné říct, že stranou šlo vše ostatní. Česká cenovka startuje na 464 900 Kč. Za tyto peníze pak člověk dostane základní model s poměrně nízkým udávaným dojezdem 230 km (ve městě 305 km), auto se s rychlým dobíjením naplní „šťávou" za 4 a půl hodiny a uveze čtyři pasažéry i jejich zavazadla. Kromě nedobré úrovně bezpečnosti má ale vůz další zásadní negativní stránku, a tou je výkon. Slaboučký motor dává pouze 45 koní, což je i na 970 kg vážící vůz dnes málo. Maximální rychlost je 125 km/h, ovšem vůz se na ní škrábe celou věčnost, vždyť udávané zrychlení 0-100 je 19,1 vteřin. O vteřinu lepší bývala v tomto parametru i stařičká Škoda 120. Rychlost je samozřejmě také prvkem bezpečnosti, například při předjíždění. Na to si se Springem asi troufne jen málokdo. Jedno ale autu upřít nelze. Tržní úspěch tento v Číně montovaný model u Evropanů zaznamenal.

Jak vypadá jízda v novém lidovém rumunském elektromobilu, se můžete podívat zde:

Pokud tedy vše shrneme, tak zatímco spalovacím motorům kralují zejména levná a malá auta, u elektromobilů vede vůz, který lze označit za o dvě třídy lepší, následovaný dvěma superlevnými a nepříliš kvalitními výrobky. I za ty však jejich výrobci požadují peníze, které mnohé české rodiny nebudou moci zaplatit, a to přitom tato auta nabízejí podprůměrnou kvalitu, pohodlí, výkon i bezpečnost. Není tedy divu, že lidé se přiklánějí k jiným řešením. Zcela bizarním projevem současné situace je pak úspěch malého japonského vozítka Mitsubishi Space Star. Minivůz, který je v prodeji s mírnými kosmetickými změnami už od roku 2012, nebyl nikdy trhačem prodejních rekordů, v posledních měsících je tomu ale jinak. V listopadu 2021 se ho prodalo 3 097 kusů, meziročně jde o nárůst neuvěřitelných 41 % u modelu, který je beznadějně zastaralý a neatraktivní. Model v současné době dokonce tvoří většinu všech evropských prodejů značky.

Co je tajemstvím úspěchu tohoto auta? Samozřejmě cena. Oficiální nejnižší cenovka je 245 850 Kč, za které zákazník dostane jednoduchou, ale prověřenou a velmi úspornou techniku. Automobil má benzinový motor o objemu 1,2 litru, nemá turbo, takže se toho může méně pokazit a výkon agregátu činí 71 koní. Je tedy jasné, že minimálně na cesty po městě, nebo na chalupu takové auto mnoha lidem bude stačit. Kdo chce třeba vůz s automatickou převodovkou, musí u Mitsubishi připlatit na 325 850 Kč, což je ale pořád skvělá cena, na kterou se konkurence nedostane. Rumunská Dacia Sandero s automatem vyjde na 356 900 Kč a například nejlevnější automat u Škody v modelu Fabia stojí daleko přes 400 tisíc, přičemž nyní nelze nakonfigurovat výběhovou verzi Fabia Combi Tour, která ještě měla cenovku pod 400 tisíc. Nákupní strategie většiny Evropanů je totožná. Nejprodávanější kategorií byla kompaktní SUV, následovaná kategorií malých SUV a subkompaktních vozů, na čtvrtém místě jsou kompaktní vozy, všechno tedy automobily spíše levnější. Ostatní kategorie následují s výrazným odstupem.

Když už byla zmíněna česká Škoda, pojďme se podívat na její situaci. Nejprodávanějším modelem byla suverénně Octavia s 10 164 kusy. Je to méně než již hojně zmíněná Tesla Model 3. Na druhém místě je elektromobil Enyaq s 5 143 kusy, třetí je Karoq se 4 868 vozy. Na evropskou top 50 stačila jen Octavia na 14. místě. Čechy tolik oblíbená Fabia prodala jen 4 452 kusů. Co je příčinou takto nízkých čísel? Mladoboleskavskou automobilku citelně zasáhla pandemie covid-19. Nedostatek čipů, nemocní pracovníci a další problémy vyústily v poslední době v opakované odstávky provozů, vinou čehož celková produkci prodeje poklesly. V roce 2021 dodala Škoda Auto svým zákazníkům ve světě pouze 878 200 vozů, o rok dříve to bylo 1 004 800 a v předpandemickém roce 2019 dokonce 1 242 800. Za pouhé dva roky propad o 30 %, to je alarmující. V Evropě se sice automobilce podařilo pokles zastavit na 8 %, ale v rychle rostoucí Číně ztratila meziročně neuvěřitelných 60 %.

Zajímavý je i pohled do kategorie terénních vozidel. Kdo by hledal spolehlivý terénní elektromobil za rozumnou cenu, ten spláče nad výdělkem. Skutečný offroad za ceny přijatelné pro běžné smrtelníky s tímto pohonem prostě není. Jistou naději by mohl nabídnout český výrobek, nový pokus firmy MW Motors. Jejich elektrovůz do terénu je v podstatě ruským modelem UAZ Hunter, který má základy v první polovině sedmdesátých let. Za tento opravdu syrový teréňák s elektropohonem zaplatíte s DPH 1,2 milionu Kč a dostanete udávaný dojezd 262 km a maximální rychlost 130 km/h, která je ovšem pro práci v terénu nedůležitá. Výrobce dále udává, že brodivost vozu bude až do výšky jednoho metru, neboť bateriové články jsou uloženy ve vodotěsných obalech. Pro porovnání výkonu, klasická spalovací verze modelu UAZ Hunter na stránkách dovozců, jako je tento, začíná na 398 000 Kč bez DPH, tedy cca. 480 tisících s DPH. Vůz by měl mít dojezd zhruba 540 km a brodivost cca. 0,7 metru.

MWM Spartan EV, model 2021, zdroj ZDE

Současné elektromobily jsou tedy výrazně méně výkonné (někdy až na hranici bezpečnosti v dnešním rychlém silničním provozu), mají menší dojezd, často poskytují menší komfort a váží se k nim výrazně vyšší pořizovací náklady. Jejich výrobci se pak ve snaze přiblížit prodejní cenu možnostem zákazníků často dopouštějí šizení i v oblastech, ve kterých by k nim ideálně docházet nemělo, viz. bezpečnost modelu Zoe značky Renault. Je tady ale ještě jedna klíčová otázka - ekologická stopa. Zde se o pořádný šok postarala automobilka Volvo, která je již historicky zavedeným průkopníkem nových automobilových technologií, za všechny jmenujme tříbodové bezpečnostní pásy.

Právě Volvo nyní šokovalo prohlášením, že výroba jejich elektromobilu, konkrétně elektrické verze modelu C40, je asi o 70 % energeticky náročnější, než stejný spalovací model. Výrobce přiznává, že na tom velký podíl mají bateriové články. Otázkou samozřejmě je, zda i tento výrok je přiznáním úplné skutečnosti, nebo jen jistým naznačením, že současné technologie nejsou s to vyrobit skutečně ekologičtější elektromobil.

Psali jsme:

Green Deal může rozložit celou EU. Rusko svou hloupostí sbližujeme s Čínou, varuje Václav Cílek

Chudí zadotují bohaté. Vážně o elektromobilech

Obětovat Evropany životnímu prostředí? Rusnok řekl věci, které ekoaktivisty zbarví ze zelena do ruda

Svobodní debatovali po síti: Automobilisty čeká opravdový „prů*er“, Nejen Green Deal

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

FactChecking ^BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat