Za největší nesmysl tohoto týdne v mediální oblasti označuje Petr Žantovský práci serveru Seznam Zprávy, konkrétně reportéra a editora zahraniční rubriky Martina Nováka. Glosa s názvem Česko je velmocí ve svobodě slova. Kritika neznamená umlčování informuje čtenáře o tom, že si užívají absolutní svobodu slova, že Česko je podle žebříčku svobody vyjadřování Freedom Expression Index vypracovaného švédskou univerzitou v Göteborgu sedmá nejsvobodnější země na světě, a podle dubnové analýzy neziskovky Reportéři bez hranic je Česko ve svobodě médií desáté na světě.
„Abychom si udělali představu o tom opaku, tak tam samozřejmě dominuje Severní Korea, což je celkem pochopitelné. Pan Novák nás tady seznamuje s tím, v duchu druhé části titulku, že kritika neznamená umlčování. Míní to tak, že když někdo kritizuje oficiální doktrínu, tak tím se pan redaktor příliš nezabývá, zatímco když zástupci oficiální doktríny kritizují takzvané dezoláty, chcimíry a další nepřátele naší liberálně demokratické společnosti, tak to je čistá kritika, žádné umlčování. Že neexistuje cenzura, že neexistuje nepřipouštění nositelů různých názorů do médii a podobně,“ komentuje mediální analytik glosu novináře Nováka.
Jedním z příkladů v Novákově glose je situace, kdy někdo kritizuje Evropskou unii. Takový člověk pro dostane „pořádný slovní nářez“, ale nikdo mu nezakazuje tak mluvit nebo psát. Novák argumentuje i případem učitelky Bednářové, která studentům na hodinách tvrdila, že Rusko na Ukrajině bojuje proti nacistům a Ukrajinci upalují Rusy. Zmíněno je i to, že zastánci Bednářové považují její vyhazov z práce a následné podmínečné odsouzení za důkaz nesvobody. Petr Žantovský se rozhodl ocitovat stanovisko redaktora Martina Nováka: „Nikoliv. Vedení školy se na základě toho, co studentům vykládala, rozhodlo ji vyhodit, protože je špatná učitelka. Prostě její zaměstnavatel s ní nebyl spokojen. Zastávat tyto názory jí nikdo nezakazuje,“
Otakar Foltýn stále tvrdí, že použitím slova „svině“ nepochybil. Měl by se za to nakonec omluvit?Anketa
„Co je to špatně? Špatně učila paní učitelka Bednářová, proto ji vyhodili a dobře jí tak, je to tak po právu? Špatně zřejmě vykládá politologii pan doktor Zbořil, proto nesmí do televize. Brannou a bezpečnostní problematiku špatně vykládá Jaroslav Štefec, zpravodajskou problematiku špatně vykládá Jan Schneider - proto nesmějí do České televize a Českého rozhlasu, ačkoli tam před nějakými pěti, osmi lety bývali docela obvykle a často,“ odpovídá si Petr Žantovský. Všiml si, že do televize už nejsou zváni ani někteří další lidé respektovaní ve svých oborech. Například politolog Alexandr Tomský, emigrant a znalec britské konzervativní politiky. „Zřejmě je ale špatným znalcem. A jako špatný nemá šanci zastávat tuto práci ve veřejném prostoru, protože je to v rozporu s tím, co si přejí naše dnešní vládnoucí kruhy,“ dodává mediální analytik. Pro čtenáře ParlamentníchListů.cz si připravil drobný návod pro lepší orientaci: „Když řeknete, že se vám něco na vládní politice nelíbí, konáte špatně. Když řeknete, že se vám něco nelíbí na takzvané alternativě, konáte správně, kritizujete, ale tím nezmenšujete prostor pro to, aby si ta scéna říkala svoje myšlenky sama mezi sebou.“
To je ale podle Žantovského minimálně v rozporu se zákony o České televizi a Českém rozhlasu, které požadují ve svých paragrafech 2, kde se definuje veřejná služba v médiích, aby do veřejného prostoru byli připouštěni všichni zástupci rozmanitých názorů a myšlenek, aby si občan mohl z porovnání jejich pohledů udělat vlastní obrázek. „To zjevně neplatí, ale jak říkám, pan redaktor nás dělí na ty, kteří kritizují a ty, kteří jsou vyhnáni do offsidu, ale není tím umenšena jejich svoboda slova. Já tomu tedy, přiznám se, nerozumím,“ říká Žantovský.
Jeden ředitel vládne všem, jen jeden jim všem káže
Tento týden se urodilo celkem 21 kandidátů na uvolněný post generálního ředitele České televize. Petr Žantovský podotýká, že jde o číslo nečekané a v historii celkem unikátní. Prozatímní jednadvacetičlenné startovní pole podle něj obsahuje některá bizarní jména, mezi kterými mu ale jiná chybí. Třeba anarchokapitalista Martin Urza z politického hnutí Nevolte Urza.cz.
V seznamu kandidátů je mnoho dokola omílaných jmen, zejména z řad zaměstnanců České televize, jako třeba Jakub Železný, Milan Fridrich, Hynek Chudárek, Petr Mrzena, Miroslav Karas. K jejich způsobilosti nebo nezpůsobilosti vést ČT toho již v této rubrice padlo mnoho, přiznává Petr Žantovský. Stejně tak o další kandidátce, Libuši Šmuclerové, pro kterou by podle mediálního odborníka bylo zvolení do čela ČT celoživotním úspěchem, protože by se po letech věnovaným printům a komerční televizi Nova vrátila do svého původního pracoviště a rovnou do nejvyšší řídící pozice. „Jistý krok k diverzitě a inkluzi by tady byl ukázán,“ říká Žantovský. Šmuclerová by byla první zvolenou ženou v čele ČT (vedením ČT již byla v roce 2001 pověřena Věra Valterová).
Ze hry naopak vypadl Vít Kolář, ředitel hradní komunikace. „Jako jistější mu přijde být jednou z pravých rukou prezidenta Pavla. Je to jistější byznys, protože ta ČT by nemusela vyjít. Navíc určitě bude procházet i v budoucnu velmi turbulentními situacemi,“ komentuje to Petr Žantovský. Není navíc vyloučeno, že by Petr Pavel kandidoval na prezidenta i v roce 2028. Pak by se Kolářovo hradní angažmá mohlo protáhnout až za horizont funkčního období generálního ředitele České televize. Petr Žantovský tipuje, že se tak stane, protože když Petr Pavel řekne, že kandidaturu nevylučuje, je to v podstatě jako kdyby ji rovnou vyhlásil: „Před lety také říkal, že v žádném případě nepůjde, že je voják a nechce být prezidentem, načež tu kandidaturu podal, nebo to za něj udělal Petr Kolář, to já nevím,“ říká Žantovský.
Ve startovním poli 21 kandidátů ho zaujal také Vladimír Kořen, bývalý televizní moderátor a poté údajně velmi úspěšný starosta středočeských Říčan. „Mohlo by to být zajímavé, protože a) ví, o čem ta televize je b) ví, co to je dostat obec nebo jinou instituci z finančních obtíží,“ říká o Kořenovi. Další kandidáty považuje naopak za naprosto bizarní. Například Vojtěch Chlubna, kterého Petr Žantovský vůbec nezná. Z dostupných informací o něm si mohl přečíst pouze to, že Chlubna je odborníkem na robotiku. „Nevím. Možná, že by stálo za to všechny ostatní odborníky, kteří nejsou robotického původu, třeba Jakuba Železného, z té televize ‚odebrat‘, nahradit je umělou inteligencí a vložit jim do úst ten určitý nevelký počet slov, která se z veřejnoprávní obrazovky smějí říkat. Vyšlo by to nastejno,“ navrhuje Žantovský. Za zajímavou považuje i kandidaturu Radana Holáska, o kterém se dozvěděl, že to je volejbalový manažer. „To je, myslím, vynikající kvalifikace na řízení veřejnoprávního média o deseti miliardách,“ oceňuje. Ředitelem ČT by chtěl být i Aleš Rozehnal, známý právník, který kdysi zastupoval ředitele TV Nova Vladimíra Železného v dobách rozjeté arbitráže CME vůči České republice. Rozehnal si z tohoto vyostřeného sporu odnesl i zážitek v podobě pobytu ve vazbě. „Zatahovala se nad ním různá mračna, ale on se samozřejmě včas dobře rozhodl a přeběhl na trošku jiné pozice. Dnes se velmi angažovaně pohybuje kolem takových webů Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky jako je třeba Hlídací pes,“ uvádí Žantovský.
Mezi kandidáty se najde i velký počet těch, kteří se o pozici šéfa ČT ucházejí opakovaně. Mezi ně patří třeba bývalý ředitel konkurenční Primy Martin Konrád. Znovu kandiduje i Jiří František Potužník, bývalý redaktor ČT a později dvakrát generální komisař české účasti na světové výstavě Expo, konkrétně v Miláně a v Dubaji. Na generálního ředitele ČT kandidoval už čtyřikrát, poprvé v roce 2009. „Tomu říkám vytrvalost a jak jsem pana Potužníka jednou zahlédl na zasedání České manažerské asociace, tak si vůbec nemyslím, že to je člověk bez schopností. Možná, že by ten vhled zvenčí kombinovaný s asi ne úplně laskavou zkušeností zevnitř také nebyl úplně od věci,“ komentuje jeho kandidaturu Žantovský.
„Takže suma sumárum, těch 21 kandidátů někdy vyvolává úsměv, někdy ťukání na čelo, ale v některých případech by možná stálo za to se zamyslet a konečně do té televize vpustit čerstvý vítr, protože bez něj to nepůjde. Teď se všichni ti kandidáti ohánějí tím, že tu Českou televizi rozpohybují a vrátí jí všeobecnou společenskou důvěru. To jsou hezká slova, která se hezky vyslovují, ale v zásadě nic neznamenají. Tam jediné, co může na občany zafungovat, zejména na ty, na které dopadlo další nové břemeno televizních poplatků, je udělat tu televizi opravdu objektivní. To znamená napustit do ní názory ze všech koutů a ať si občan vybere,“ uzavírá mediální analytik téma ČT.
Odešel Zdenko Pavelka
Tento Týden v médiích bohužel patří mezi ty, ve kterých je prostor věnován vzpomínce na člověka, který opustil novinářské, a v tomto případě i nakladatelské, řady. 22. května 2025 zemřel Zdenko Pavelka, publicista, editor, nakladatel a šéfredaktor. „Byl to velmi aktivní, inteligentní, sečtělý a vzdělaný muž, který mimo to, že působil dlouhá léta v kulturní rubrice deníku Rudé Právo, tak potom v devadesátých letech stál u vzniku přílohy deníku Právo, která se nazvala Salon. Mně to slovo Salon velmi imponuje, protože znamená, že tam nejde o bulvár, o pavlač, ale o skutečně salonní úvahy, které mají nadčasovou a nadrozměrnou platnost. Zdenko do Salonu přivedl rozmanité autory, na jednom konci třeba Václava Bělohradského, který tam publikoval docela často, stejně jako spousta jiných, názorově odlehlých autorů. Každopádně Salon jako takový, i když jste nemuseli s každým příspěvkem souhlasit, byl jakýmsi etalonem vynikající zamyšlené publicistiky,“ vzpomíná Petr Žantovský.
Když Pavelka předal Salon svému nástupci, založil nakladatelství Novela bohemica, kde pokračoval v publikování rozmanitých autorů. „Na jedné straně tam vydával knížky Lenky Procházkové, na druhé straně třeba Jaroslava Čejky. Byl to, myslím si, jak v novinářském oboru, tak v nakladatelském, velmi kvalitní a osvícený jedinec, který nám tu všem bude chybět. Nejenom nám, kteří jsme ho aktivně pamatovali a byli jsme s ním v dobrých stycích, ale zejména čtenářům, kterým takovouhle krmi těžko kdo nahradí,“ zakončuje Petr Žantovský svou vzpomínku za Zdenkem Pavelkou.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s Petrem Žantovským?
autor: Jan Novotný
