Mezi evropskou a americkou ekonomikou však panuje podstatný rozdíl. „Na druhou stranu, Spojené státy a Evropa se výrazně liší v objemu průmyslových investic. USA prožívají nevídaný boom stavebních investic v průmyslu, který je tažen několika faktory. Jednak jde o zpřetrhání globálních výrobních řetězců během covidového období, které nyní vede firmy k přesouvání výroby blíže ke spotřebiteli. Řada firem požaduje od svých dodavatelů, aby měli výrobu ‚doma‘ a aby se tím omezily výpadky dodávek. Proto jsou americké firmy motivovány vrátit výrobu do USA a tam také investují. Druhým důvodem jsou podněty od americké vlády,“ komentuje Ryska, co stojí za aktuálním stavebních investic v průmyslu v USA.
Mezi podněty od americké vlády Ryska jmenuje politiku na podporu firem od bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která se zaměřovala na snižování daňového zatížení, ale i kroky současného amerického kabinetu prezidenta Joea Bidena, kterou jsou více orientované na podporu amerických firem skrze subvencování. „Daňová reforma prezidenta Trumpa, efektivní od roku 2018, snížila firmám daně, čímž jim zvýšila výnos z investic a tím tyto investice podpořila. Jiný přístup zaujal prezident Biden, který prosadil dva balíčky přímých finančních podpor investic či daňových úlev. Jedním je Inflation Reduction Act, který (byť název trochu mate) schválil masivní podporu tzv. zelených investic pro americké firmy. Druhým balíčkem byl Chips and Science Act, který rovněž přímými dotacemi podporuje výrobu polovodičů (čipů) v USA, aby se snížila závislost na dovozech z Číny. Všechny tyto faktory výrazně podpořily výstavbu nových průmyslových kapacit v USA,“ jmenuje ekonom a analytik s odkazem na graf stavebních investic v USA, z něhož vyplývá, že aktuálně dominuje stavební aktivita v průmyslu, jež už několik let roste, zatímco stavba rezidenčního bydlení klesá.
Současný rekordní nárůst stavebních investic v průmyslu ve Spojených státech:
V Evropě však stavební boom viditelný aktuálně v Americe mezi průmyslovými firmami neprobíhá. „Jeden důvod přirozeně je, že ve státech EU neproběhlo ani snížení daní, ani tak velké přímé balíčky podpory pro průmysl jako v USA. Druhým důvodem jsou ale rostoucí náklady a rostoucí úroveň regulace. Pro evropské průmyslové firmy jsou investice rizikovější než pro ty americké, protože větší eskalace nákladů na energie či materiály firmám v Evropě zamlžuje výhled a přirozeně snižuje rentabilitu investic,“ vysvětlil Ryska, proč v Evropě nezažíváme podobný trend nárůstu investic v průmyslu a upozorňuje též, že se to týká i českých firem, které nyní vykazují velmi nízký objem investic.
Svou roli v tom má mít dle něj také větší regulační zatížení firem v EU. „Rovněž je podstatné, že v EU jsou firmy zatíženy větším objemem regulací a větší nejistotou ohledně budoucích regulací než v USA. Příkladem je diskutované zatížení dalších sektorů v EU (stavebnictví, doprava, průmysl, zemědělství atd.) systémem emisních povolenek, který už funguje v energetice. To firmám přirozeně komplikuje odhad výnosnosti investic, a tím je brzdí v rozvoji,“ dodává v komentáři pro ParlamentníListy.cz senior analytik J&T Banky Pavel Ryska.
„Průmysl v EU si nemůže dovolit platit vyšší náklady než jeho konkurenti v Asii či Americe,“ varuje Plíva
Na horší pozici evropského průmyslu oproti tomu americkému nedávno upozornil také ekonom a předseda představenstva investiční společnosti Winstor Rostislav Plíva, jenž v rozhovoru pro Inovaci Republiky poznamenal, že v EU dochází k postupné „likvidaci“ průmyslu právě regulacemi či zelenými plány evropských politiků.
„Poslední, co v té Evropě zbylo a nás – Českou republiku, ale i Slovensko či Německo – živilo, tak je automobilový průmysl. A na něj jsme zaútočili teď. Přerušením řetězců v důsledku covidových omezení a ještě více tím směřováním, v rámci nějž se říká, že v Evropě budou pouze elektromobily,“ jmenoval Plíva příkladem automobilový průmysl, který kvůli orientaci výhradně na elektromobilitu dospěl do stavu, že se mu ani zdaleka nedaří tak jako Číňanům.
Fotogalerie: - Cestou energetické bezpečnosti
Zdůraznil také energetickou závislost na dodávkách fosilních paliv buďto ze Spojených států anebo z Ruska, kterou si Evropa vybudovala svou energetickou politikou, jejímž příkladem může být zákaz frakování z břidlicových písků a na to, že se evropský sofistikovaný průmysl přesouvá do Spojených států či také do Číny.
V komentáři pro ParlamentníListy.cz Plíva doplnil, že tento přesun průmyslu z Evropy do USA je jistě do nějaké míry ovlivněn odlišným přístupem k „zelené politice“, avšak hlavní motiv tohoto dění spatřuje velký rozdíl v energetické politice. „Evropská unie je energeticky málo samostatná. Je závislá na Rusku i na USA. Po mnoho let EU a její členské státy zaspaly v budování energetické samostatnosti. Nové zdroje nebyly budovány, a když, byly to nestabilní, málo výkonné zdroje a hlavním tahounem byla spíše ideologie, než racionalita a nějaká koncepční strategie. Staré zdroje nebyly nahrazovány a v mnoha případech odstavovány dlouho před koncem své životnosti. Mám na mysli zejména jádro v Německu a uhelné elektrárny,“ uvedl.
Zdůraznil, že v Evropě i nadále plánujeme odstavovat uhlí, což je také u nás nejvýznamnější zdroj elektrické energie. „I my bychom pak v takovém případě byli závislí na dovozu. Otázka je, odkud. Nesamostatnost a nedostatek v rámci členských států EU mají za následek potenciální nespolehlivost dodávky energií a jejich vysokou cenu. Průmysl v EU si pochopitelně nemůže dovolit platit vyšší náklady, než jeho konkurenti v Asii, či Americe. Proto se musí stěhovat tam, kde bude konkurenceschopný,“ pronesl ekonom a předseda představenstva investiční společnosti Winstor Rostislav Plíva v komentáři pro ParlamentníListy.cz.
Ekonomický sentiment v EU dále poklesl pod úroveň před pandemií
Co se týče samotného evropského průmyslu, docházelo sice podle aktuálně uveřejněných dat Eurostatu za letošní květen k růstu průmyslové výroby v Evropské unii v květnu 2023 pouze pomalejším tempem a statistický úřad EU ve své červencové zprávě poznamenává, že v minulém měsíci ekonomický sentiment v EU dále poklesl pod úroveň před pandemií, což mělo být způsobeno nižší důvěrou v průmyslu, ale také i ve stavebnictví, službách a v menší míře i v maloobchodě. V květnu evropský průmysl vykazoval pouze 0,1procentní růst.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
Putin z Putimi
