„Lidé se rozhodují na základě svých dojmů a emocí, ale většina z nás má tendenci tyto emoce zpětně racionalizovat,“ předesílá k volebním průzkumům, kde v poslední době vede hnutí ANO před koalicí Pirátů a STAN, odborník na komunikaci, firemní sociolog Vojtěch Bednář. „Volíme na základě toho, že se nám někdo líbí, ale snažíme se to vysvětlovat tím, že je to vlastně rozumné rozhodnutí. Každý, kdo lidem něco prodává, se toho snaží využít. Tedy prodává ‚argumenty‘, ale fakticky působí na emoce a politické strany nejsou žádnou výjimkou. Snaží se přesvědčit voliče, že právě ony působí nejlepším dojmem, a snaží se, aby součástí toho dojmu bylo, že jejich program je fajn. Co je ve skutečnosti jeho obsahem, nejspíše není tak důležité...,“ dodává. Na sociální síti pak také firemní sociolog napsal: „Racionalita vede volbu jedince. Emoce a dojmy řídí stát.“

Zastavení propadu hnutí premiéra Babiše se dalo očekávat. „ANO je na scéně již deset let, a tedy představuje, jakkoli to jiní, i Babiš sám, neradi uslyší, konzervativní alternativu. Pro voliče je to něco, co znají, co si dovedou představit, a hlavně s čím v podstatě nikdo nemá reálnou negativní zkušenost,“ říká Bednář. Existuje mnoho afér a podezření, jak na Babiše samotného, tak na jeho spolustraníky, nicméně z pohledu „běžného občana“ jsou tyto aféry virtuální a na tom, že je standardním reprezentantem, nic nemění. „Protože největší konkurent, koalice Pirátů a Starostů, svou komunikací zatím spíše fauluje sama sebe, a tradiční alternativy, řekněme, že nedělají dost, přízeň lidí se logicky obrací ke konzervativní alternativě a tou je právě Babiš,“ dodává. 

Část veřejnosti zásadně nesouhlasila s vládními opatřeními, která byla spojená s koronavirovou krizí. To se podepsalo i na preferencích Babišova hnutí. „Otázkou je spíše, co bude dál. Opatření části veřejnosti vadila ne proto, že byla zavedena, ale tím, jak byla komunikována a jak se měnila. Člověk však bolest rychle zapomíná, a tak je nyní důležité spíše to, co se děje, než to, co se dělo. Pokud vláda svými kroky část voličů výrazně omezí, může se to projevit. Čím delší čas ale uplyne od minulých kroků, tím méně si je pamatujeme, a tím menší roli hrají v našem rozhodování,“ upozorňuje Bednář.

Veřejnost je citlivá k protežování. Když je někdo příliš „tlačen“…

Přízeň médií pro politické strany úspěch nemusí znamenat. „Současná teorie masové komunikace se přiklání k tak zvanému komplementárnímu účinku médií. To v podstatě znamená, že média mohou do značné míry určovat téma i intenzitu veřejného diskurzu; nastavují, o čem a o kom se mluví a jak moc, ale mnohem méně pak výstupy, tj. spin a vyznění,“ uvedl Bednář. „Veřejnost je navíc v našem prostředí citlivá k protežování, a tak když má pocit, že je někdo příliš ‚tlačen‘, reaguje záměrně opačně. Příliš velká popularita tak může být snadno na škodu, ovšem jak velká, je otázka pro ty, kteří ji měří,“ dodal. 

Podle Bednáře je Babiš člověk, kterého lidé znají a se kterým má většina spojeny pozitivní emoce. „Ano, je to miliardář, dost možná korupčník, ale je ‚náš‘. Bartoš naproti tomu představuje stále ještě ‚moderní alternativu‘ někoho, kdo je relativně mladý, akční, tím pádem sympatický. První jmenovaný se ke svému image prostárl, druhý stárne z něj a ani jeden z nich to nemá vůbec snadné,“ podotýká firemní sociolog.