Hamáček se jako ministr vnitra dnes sešel s policejním prezidentem Tomášem Tuhým a s generálním ředitelem hasičů Drahoslavem Rybou. Tuhý po schůzce potvrdil, že Hamáček se zajímal také o aktuální situaci v Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ). Z čela centrály by měl ke konci července odejít ředitel Michal Mazánek. Prezidium dnes obdrželo jeho žádost o ukončení služebního poměru.
Zeman kvůli svým výhradám k Pochemu už před středečním jmenováním nového kabinetu avizoval, že návrhu na jeho jmenování nevyhoví. Vedením diplomacie pak pověřil Hamáčka. Protože Babiš v minulých dnech trval na tom, že na Hrad s ohledem na koaliční smlouvu s ČSSD poslal jen jeden návrh s Pochem, vyvstaly pochybnosti o ústavnosti chování prezidenta, který by neměl návrh předsedy vlády překročit.
Zeman ve čtvrtek uvedl, že na Hrad kromě oficiální pondělní nominace ministrů přišel také dopis, kde mu Babiš pro případ nesouhlasu s Pochem navrhoval Hamáčka. Tuto verzi dnes v Bruselu potvrdil Babiš i později zveřejněné dokumenty. Babiš dříve uváděl, že potvrzení z Pražského hradu o doručení návrhu na jmenování bylo v pondělí v 09:10. Stejný časový údaj je na obou naskenovaných dopisech zveřejněných úřadem vlády. V dopisu Babiš odkazuje na ustanovení Ústavy ČR, podle kterého prezident na návrh premiéra jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev.
Podle ústavního právníka Jana Wintra je návrh dvou alternativ u jmenování ministrů novinkou, mimo oblast ústavního práva jsou však eventuální návrhy poměrně obvyklou věcí. Pokud by podobně postupovali i další premiéři, mohlo by to znamenat posílení prezidenta, jeden případ však z hlediska ústavních konvencí zvyklost nevytvoří, uvedl. Podle ústavního právníka Jana Kysely měl premiér navrhnout jen jednoho kandidáta, podobně jako když například hlava státu navrhuje Senátu soudce do Ústavního soudu.
Babiš dnes odpoledne po návratu z evropského summitu uvede do úřadů poslední dva ministry svého kabinetu. Na Ministerstvo práce a sociálních věcí zamíří s Petrem Krčálem (ČSSD), následně uvede na Ministerstvo spravedlnosti Taťánu Malou (ANO). ODS Babiše vyzvala, ať Malou do úřadu neuvádí. S ohledem na zprávy médií z poslední ohledně její koncipientské praxe, o možném plagiátorství v její diplomové práci a dřívějším výrokům o Babišovu trestním stíhání došli občanští demokraté k závěru, že nemá odbornou ani morální kvalifikaci pro svou funkci.
Mazánkův odchod je letos několikátou personální změnou ve vedení bezpečnostních sborů. V polovině května byl zproštěn výkonu služby ředitel civilní rozvědky Jiří Šašek. Tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) to zdůvodnil snahou vyšetřit hospodaření tajné služby. Na konci dubna skončil ve vedení Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín, a to po sporech s Babišem. Ke konci května odešel ředitel pražské policie Miloš Trojánek. Média také spekulují o chystaném odchodu policejního prezidenta Tomáše Tuhého, který by mohl zamířit na post velvyslance v Bratislavě.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
