Bára Basiková: „Chtěla jsem odejít do Jižní Afriky.“ Pořád lituje, že neodešla

19.04.2021 15:00

Zpěvačka Bára Basiková se v rozhovoru pro Deník.cz, který poskytla na začátku dubna, rozhovořila mimo jiné o tom, jak se vypořádává s dlouhotrvající izolací v důsledku koronavirové pandemie. Píše totiž blog, kde se zpovídá ze svých radostí i strachů, frustrací i různých malých potěšení. A také o tom, jak se kvůli politice málem odstěhovala do Jižní Afriky.

Bára Basiková: „Chtěla jsem odejít do Jižní Afriky.“ Pořád lituje, že neodešla
Foto: Repro Facebook
Popisek: Zpěvačka Bára Basiková
reklama

„Dneska už neřeším nic. Uběhl rok a nic se nezměnilo. Rezignovala jsem. Se vším jsem se smířila. Nemyslím na to, co bude a kdy to bude. Žiju přítomností, snažím se ji prožívat s dobrou náladou a s lidmi, které mám ráda. A jestli se třeba už ke zpívání nevrátím, nevadí. I to je život,“ poznamenala v rozhovoru k současné situaci Basiková. Ze začátku jí podle jejích slov dávala situace psychicky zabrat.

Anketa

Rusko vyhostilo 20 lidí z naší ambasády v Moskvě. Má ČR vyhostit další ruské diplomaty?

12%
88%
hlasovalo: 17127 lidí

Vzpomněla i na svá slova po neúspěšné prezidentské kandidatuře Karla Schwarzenberga, kdy zvažovala odchod ze země. „Chtěla jsem odejít do Jižní Afriky a pomáhat budovat tamní školství. A myslela jsem to vážně. Ale můj tehdejší manžel mě od toho odradil. Nechtěl, aby náš malý syn vyrůstal v jiné zemi. Někdy toho lituju, protože dnešní politická situace u nás je ještě horší a za našeho prezidenta se neskutečně stydím,“ uvedla Basiková v době, kdy o kauze Vrbětice ještě nebylo ani vidu ani slechu.

Zmínila se i o tom, jak vlastně vznikl nápad psát blog s názvem Když skočíš, já taky… „Seděly jsme takhle s dcerami a mou nejlepší kamarádkou u mě doma, pár dní po spuštění prvního loňského lockdownu. Já byla zoufalá a nevěděla jsem co dělat. Vypily jsme spoustu vína a holky mi jednohlasně doporučily, ať zase začnu psát, že je ten pravý čas. Tak jsem si řekla: Jo. Budu psát o tom, co se zrovna děje. Teď a tady. Co se děje kolem mě a v mé hlavě. A bude se to jmenovat Když skočíš, já taky… Spontánní nápad,“ sdělila.

„Pořád nemám práci. Myslím tu svou. Zpívání, hraní a tak… A něco mi říká, že letos to stejně ještě nebude. Leden je pryč a vůbec nic se v našem státě nezměnilo k lepšímu. Naopak. Opět se přitvrdilo. Další, mnohem tvrdší pravidla a zákazy,“ poznamenala si například do blogu 1. února Basiková.

„Jdou na to chytře. Krok za krokem. Lid si zvyká. A pak najednou zjistí, že je v úplný kleci. Když hodíš žábu do vařící vody, dostane šok, opaří se a zemře. Když ji hodíš do vody studený, a tu vařící tam pomalu a postupně přilejváš, žába si zvykne a už jí to na konci ani nepřijde. Tak,“ dodala a popsala i to, že už byla na 45. testu.
 
„Hodně úzká a hodně dlouhá tyčinka hodně hluboko do nosu. A je to hnusný. Vždycky mi ale vytrysknou slzy štěstím a z nosu vyteče nudle. Chvilku to bolí a svědí. Ale co… I na tohle jsme si zvykli, panebože… Panebože, ty to vidíš? A připadá ti to normální?“ ptala se. 
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vef

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jestli nás napadli agenti GRU, tak je to svinstvo. Ale nevěřím tomu. Rusové nejsou nepřátelé. Hovoří někdejší partyzán Mirkovič

15:50 Jestli nás napadli agenti GRU, tak je to svinstvo. Ale nevěřím tomu. Rusové nejsou nepřátelé. Hovoří někdejší partyzán Mirkovič

Tuzemská média mi připadají, jako bychom zůstali v socialismu. Jen diktát Sovětského svazu nahradil …