Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?Anketa
„Kdykoli zalistuju v Korespondenci Voskovce a Wericha a čtu, jak Wericha nutili být soběstačným bez dotací a dělat v podhoubí absolutně dotované kultury kapitalistické divadlo s tím, že to, co vydělá, musí odevzdat státu, mám pocit zvláštní sounáležitosti,“ dodal s tím, že nyní už ví, že nemůže čekat, že ti, kteří se v tématu kulturních dotací nevyznají, pochopí, že větší podpora pro divadlo znamená lepší divadlo, ne větší auto pro Hrušínského.
A vzpomněl také na herečku Jiřinu Bohdalovou. „V roce 2014 pozvala Jiřina Bohdalová Miloše Zemana na Jezerku na naši úspěšnou hru Paní plukovníková. Nadšeně při děkovačce tleskal a po představení do knihy, kam diváci mohou napsat vzkaz, poznamenal: Jste dobří, protože nemáte dotace, ale protože jste tak dobří, už byste nějaké dotace měli dostat. Tehdy asi stačilo zvednout telefon a říct, že chci schůzku se Zemanem. Jsem přesvědčený, že bych teď peníze v podnikání řešit nemusel,“ sdělil a následně se rozmluvil o Bohdalové více.
„S Jiřinou Bohdalovou jsem nikdy kvůli politické situaci do konfliktu nešel. Nikdy jsem jí nevyčítal nic z toho, co dělá a co bych já neudělal. Jiřina Bohdalová je vyznamenaná svým talentem, a ne tím, že jí vyznamenání předá nebo nepředá prezident. Ona je mnohem výš než devadesát procent těch, kteří metál od Zemana dostali,“ řekl.
Závěrem pak hovořil o aktuální společenské a politické situaci v České republice v souvislosti s Ruskem. „Mám z toho strach. A měl bych ještě větší strach, kdyby u nás zvítězili podvodníci. Babiš, Okamura... Zkrátka ti, kteří k Rusku vědomě směřují. Ztrácím důvěru k těm, kteří se dlouho jevili jako důvěryhodní. Rád bych ale zmínil současného ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, kterého vnímám jako nejlepšího ministra na tomto postu za posledních sto let,“ řekl. Na otázku, co se mu vybaví, když se řekne Andrej Babiš, odpověděl, že zloděj, Vladimir Putin vrah a Miloš Zeman kolaborant.
Fotogalerie: - Nebudeme mlčet
Na sociálních sítích pak přidal ještě další historku. „Nezmínil jsem třeba třetí telefonát z Hradu, kdy asi před šesti nebo sedmi lety chtěl vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář vstupenky na Poslední aristokratku. Popisuji v rozhovoru, jak nejprve autoritativně volali z Kanceláře prezidenta republiky, že chtějí pro pana kancléře přednostně dvacet vstupenek. Když jsme jim vysvětlili, že je rádi zapíšeme do pořadníku – a až na ně přijde řada, mohou si vstupenky koupit, odmítli. Druhý den volal ředitel divadla Broadway, že by přednostně potřeboval dvacet lístků na Aristokratku. Smál jsem se, zda je nepotřebuje pro pana Mynáře? Když nezabrala ani tato lest, další den do třetice volal tehdejší šéf protokolu Miloše Zemana a sliboval, když poskytneme přednostně panu Mynářovi vstupenky (rozuměj: když ho necháme předběhnout ostatní diváky), uspořádá prý pan kancléř pro zaměstnance divadla neformální prohlídku Hradu, při které se údajně dostaneme do míst, která běžný smrtelník nikdy neuvidí a možná se setkáme i s panem prezidentem (sic!). To už je dobrý obchod, ne? Odolali jsme i tentokrát a chtěli jsme jedinou věc: aby pan kancléř dodržel pravidla, která platí pro všechny – a lístek si normálně přišel koupit do pokladny nebo přes internet. Až na něj přijde řada. Nepřišel. Už ani nezavolal. Co se dá dělat…,“ uvedl Hrušínský.
„Nebo jsem si vybavil situaci, jak asi před patnácti lety přišla do našeho divadla neformální kulturní komise složená ze tří ředitelek jiných pražských divadel (rozuměj: konkurenčních, ale placených hlavním městem Prahou) sdružených v tzv. Asociaci profesionálních divadel, aby dámy rozhodly, zda jsme umělci, nebo komerční obchod. Přišly na Woodyho Allena (na repertoáru jsme v té době měli i Taboriho, Puiga nebo Schmitta), viděly plné hlediště a smějící se diváky, kteří při děkovačce tleskali ve stoje, a rozhodly, že jsme komerce, která mezi opravdová divadla (rozuměj: jejich divadla) nepatří. Vzpomínáte si na předlistopadovou kulturní komisi z cimrmanovského filmu Nejistá sezóna? Tak asi tak. A pak že u divadla ve svobodných a rovných podmínkách tržní ekonomiky v české kultuře není veselo. Nebo Zaorálek. O něm je v rozhovoru také řeč. Tenhle člověk jako ministr kultury prohlásil, že nepodpoří nikoho, kdo si z kultury udělal byznys... Zrovna on, který sám coby ministr zahraničí vědomě Českou republiku nasměroval na prachsprostý byznys ve prospěch Číny a Ruska – namísto ochrany lidských práv, kterou byla naše země proslulá od dob Václava Havla,“ zakončil Hrušínský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
