Bolí mě, co se děje v USA, otevřete dveře Afgháncům, žádá Ondřej Neff

10.07.2021 13:47

Publicista Ondřej Neff sleduje úprk Američanů z Afghánistánu, a je mu smutno. Je mu smutno z toho, že se Američané nepoučili na sovětském příkladu a vstoupili vojensky do této země. Je mu smutno i z toho, jak se Spojené státy po vládě George Bushe staršího začaly měnit. Poznamenal také, že Afghánci, kteří v posledních dvaceti letech pomáhali vojákům NATO, např. jako překladatelé, si rozhodně zaslouží dostat azyl na Západě.

Bolí mě, co se děje v USA, otevřete dveře Afgháncům, žádá Ondřej Neff

Foto: AČR
Popisek: Vojenská vozidla v Afghánistánu

V šedesátých letech minulého století vstoupili Američané do Vietnamu, a vylámali si tam zuby. V 80. letech minulého století se totéž přihodilo Sovětům, když vstoupili do Afghánistánu. Zdá se ale, že Američané se z těchto dvou případů nepoučili a po teroristickém útoku na New York 11. září 2001 se rozhodli rozjet další nebezpečnou operaci. Rozhodli se porazit afghánské hnutí Tálibán.

A po dvaceti letech, v tichosti uprostřed noci, zase zemi opustili. Jejich mise v podstatě skončila debaklem.

„Jsem celoživotní obdivovatel a přítel Spojených států, a bolí mě všechno, co se v nich od Clintonovy a Obamovy éry děje. Pravda, operaci zahájil George W. Bush, tedy rozhodně žádný lunatický pachatel dobra. Ze stanovených cílů bylo ve skutečnosti dosaženo jediného – likvidace Usámy bin Ládina, a nestalo se to v Afghánistánu, tehdejší hrdina terorismu dostal útočiště v Pákistánu, na území amerického spojence. K tomu došlo navíc až za Obamy. Dobře se tak stalo, praktického významu to ale nemělo žádného. Vše ostatní je prohra,“ napsal Neff na serveru Neviditelný pes.

Celý komentář naleznete zde

Pokud už američtí vojáci spolu s ostatními vojáky z NATO ze země odcházejí, měli by ještě pomoct těm, na jejichž spolupráci se spoléhali během vojenské a bezpečnostní operace trvající dvacet let. Pomoci by se měli dočkat všichni, kteří pro vojáky NATO překládali, starali se jim o vybavení a tak podobně. Radikálové z hnutí Tálibán budou všechny tyto lidi považovat za zrádce a za kolaboranty a pravděpodobně jim připraví krutý osud.

„Výprask se konal a naskýtá se otázka, co s lidmi, kteří nám pomáhali a v kaši zůstali. Tady by bylo zcela na místě otevřít dveře uprchlíkům. Ti lidé Západu, tedy i nám, důvěřovali a pomáhali nám. Takový exil je naprosto něco jiného než pašerácká cestovní kancelář založená na prodeji iluze lepšího života v Evropě za podpory takzvaně humanitárních organizací, které ve skutečnosti napomáhají organizovanému zločinu a účastní se na koloniálním drancování toho nejcennějšího, co rozvojové země mají: podnikaví lidé, kteří se nebojí rizika,“ uzavřel Neff.