Video Luboš Xaver Veselý uvedl se slovy, že tato diskuse na téma hospodaření České televize by měla zajímat každého občana, který platí koncesionářské poplatky, aby si udělali vlastní obrázek. Na kameru divákům ukázal, že se mu dostal do rukou materiál k posouzení výročních zpráv o hospodaření České televize v letech 2016-2017 a k posouzení vyrovnanosti hospodaření České televize v letech 2012-2017. „Ty věci pouštím ven s vědomím, že to mnohé lidi může naštvat, je to ale to nejférovější, co mohu udělat. Je to další kamínek do složité mozaiky,“ uvedl s tím, že tento jeho krok nemá nic společného s médií, se kterými spolupracuje.
Ten se uskutečnil z iniciativy generálního ředitele ČT, který dopisem požádal o prostor, aby mohl poslancům vysvětlit specifika hospodaření veřejnoprávní televize, a tím přispět k tomu, aby konečně byly schváleny zprávy o hospodaření České televize, které v Poslanecké sněmovně již delší dobu leží.
Jako prvního k mikrofonu předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček přizval předsedu Rady České televize Jana Bednáře. Ten uvedl, že ve Sněmovně leží zprávy o činnosti ČT a o hospodaření ČT za roky 2016, 2017 a 2018, přičemž čtyři zprávy z let 2016 a 2017 sněmovní výbor již projednal a doporučuje ke schválení. Pak ke kontrole hospodaření, která je jedním z hlavních úkolů Rady ČT, vyjádřil názor, že kontrola probíhá dostatečně a hospodaření veřejnoprávní televize je pod drobnohledem. Dozorčí komise, kterou si Rada ČT ke kontrole hospodaření ustanovila, podle něj vždy udělá vše, co dostane za úkol.
Následně shrnul, že devadesát procent příjmů ČT tvoří koncesionářské poplatky, pouhých deset procent jsou příjmy z reklamy nebo z obchodní činnosti. Pokud jde o hodnocení kvality vysílání, Rada ČT se prý snaží opírat o fakta a objektivní informace. „Nikoliv o nějaké dojmy, že se někdo na něco díval a něco se mu líbilo, nebo nelíbilo, to je subjektivní dojem,“ vysvětloval. Za objektivní považuje například průzkumy veřejného mínění. „Máme z průzkumů fakta o tom, jak působí vysílání na všechny občany České republiky,“ doplnil.
„Třeba zpravodajství České televize považují podle průzkumů dvě třetiny obyvatel České republiky za důvěryhodné,“ uvedl pro příklad. „Někdo si může myslet, že to není důvěryhodné, ale toto je výzkum,“ dodal. A pak vyzval poslance, ať se podívají, jak důvěryhodné je zpravodajství komerčních televizí. „Je to zlomek,“ prozradil jim dopředu výsledek bádání.
Pak se ujal slova generální ředitel České televize Petr Dvořák. Ten připomněl, že projednávání zpráv v Poslanecké sněmovně provázela kritika, která podle něj byla nepřesná. V úvodním slově zdůraznil, že zpravodajský kanál ČT24 je nejsledovanějším tematickým kanálem v celé Evropě. Českému veřejnoprávnímu zpravodajství podle něj diváci věří více než francouzskému, polskému nebo maďarskému.
Těchto výsledků se daří dosahovat přesto, že její příjmy klesají, a ceny všech vstupů přitom rostou. „Ve veřejných vyjádřeních politiků přesto občas zaznívá, že Česká televize hospodaří špatně, deficitně a že je černou dírou,“ rozčiloval se. Přitom to podle něj není pravda. Z vlastních zdrojů, bez půjček, zvládá ČT běžný provoz i náročnější investice, které významně přispívají k její budoucnosti.
Tyto investice částečně kryje ze zásob vytvořených v letech 2008–2011 po skokovém navýšení koncesionářského poplatku. Právě z likvidace těchto zásob je generální ředitel Dvořák některými kritizován.
První dotaz generálnímu řediteli položil poslanec Španěl. Toho jako člena mediálního výboru zajímalo, zda podle něj Rada ČT při sepisování zpráv pro Poslaneckou sněmovnu splnila svou povinnost. Dvořák je přesvědčen, že Rada ČT všechny své povinnosti uložené zákonem splnila. Stejného názoru je i předseda Rady ČT Bednář.
Slovo si pak vzal poslanec Jaroslav Foldyna. Ten se ptal předsedy Bednáře, zda je podle něj Rada ČT způsobilá plnit své zákonné povinnosti, zejména povinnost kontrolovat ČT. Stejný dotaz směřoval i na ředitele Dvořáka. Bednář vyjádřil názor, že Rada ČT je „schopna zastat všechny úkoly, které nám ukládá zákon“. Foldynovi vzkázal, že členy Rady ČT volí Poslanecká sněmovna, takže kompetentnost členů je spíše otázkou na jeho kolegy poslance. „Je to na vás, kdo je do rady zvolen,“ dodal.
V odpovědi na další dotaz, vznesený poslancem ANO Pavlem Juříčkem, pak předseda Bednář vysvětloval, jak zprávy o činnosti a hospodaření ČT vznikají. Otevřeně přiznal, že se tak děje „v součinnosti s Českou televizí“. Rada si prý vždy vyžádá určité materiály a televize jí je dodá. Zodpovědnost ale nese Rada ČT.
„Kolik to vlastně stálo, tato zpráva, těch tři sta stránek na křídovém papíře?“ zněl doplňující dotaz poslance Juříčka. Předseda Bednář nebyl však schopen odpovědět. „To nevím, to bych předal někomu z kolegů.“ Po chvilce trapného ticha se přihlásil jeden z členů rady a spustil: „Přesně nevíme, kolik to stálo, ale pár informací k tomu mám.“ Tisk zprávy podle něj zajišťuje vlastními silami Česká televize v rámci svých kapacit. „Odhadl bych to na třítýdenní až měsíční práci jednoho zaměstnance, nějakého grafika,“ dodal. Z hlavy spočítal, že se nejspíš bude tisknout 250 výtisků. „A myslím si, že jeden nebude stát více než 70 nebo 80 korun,“ odhadoval.
Fotogalerie: - Stojím za ČT
Poslanec Juříček se podivil, že nikdo neví, kolik zpráva stojí, zejména když chvíli předtím předseda Rady ČT zdůrazňoval, že hlídají každý detail. „Já měl patnáct firem a věděl jsem, kolik ten křídový papír stojí,“ zavzpomínal na svou podnikatelskou minulost. Proto ho zajímalo, jakou vlastně Rada ČT nese zodpovědnost za svou vlastní činnost. Bednář se bránil, že Rada ČT vykonává funkci „v souladu se zákonem“.
Poslance Berkovce zajímalo, jak funguje spolupráce Rady ČT s dozorčí komisí, která přímo provádí kontrolu, a zda Rada ČT skutečně dostává všechny informace, aby mohla zodpovědně napsat zprávu. Předseda Bednář uvedl, že „Rada ČT dostává „všechny informace, které si vyžádá“. A dodal, že rada vždy na závěr jednání hlasuje, jak byla s předloženými materiály spokojena, a obvykle vyjadřuje spokojenost. Jednou už se prý ale stalo, že vyjádřili nespokojenost a nechali si to zpracovat podruhé.
Poslankyně Ožoňová se podivila, že předseda rady Bednář v úvodním slově detailně popsal, jak dozorčí komise analyzuje hospodaření ČT, ale už neřekl, co pak s jejími závěry dělá Rada ČT. „Práce komise nenahrazuje práci vaší rady,“ zdůraznila poslankyně.
V odpovědi Bednář řekl, že volební výbor Poslanecké sněmovny doporučil ke schválení zprávy za roky 2016 a 2017. Rada podle něj poznatky „zpracovává“ a za výslednou zprávu nese odpovědnost.
VIDEO Demonstrace na podporu ČT
Slova se pak ujal bývalý ministr kultury poslanec Antonín Staněk. Zeptal se, zda je pro všechny zaměstnance ČT závazné dodržování jejího kodexu a zda jeho porušení může být důvodem ke skončení pracovního poměru.
Předseda Rady ČT odpověděl, že kodex platí pro všechny zaměstnance a na všechny jejich veřejné projevy. „Pokud se stane, že někdo nedodržuje kodex, je na managementu ČT, aby tu věc řešil. Není v kompetenci Rady ČT někoho propustit,“ zdůraznil, s tím, že Rada ČT se prý může „vyjádřit“.
Staněk odkázal na čl. 22.1 kodexu. „Ve zprávách jsou v kolonce výnosy uvedena barterová plnění v rozsahu dvě stě až tři sta milionů korun. Moje otázka zní: Jak velká část těchto plnění šla na vrub společnosti Leica Gallery?“ položil otázku. „Tuto konkrétní otázku nedovedu zodpovědět,“ uvedl překvapený předseda Bednář. Staněk dotaz zopakoval a Bednář mu slíbil, že prostřednictvím dozorčí komise věc zjistí.
Mělo by být Turecko za útok a sever Sýrie vyloučeno z NATO?Anketa
Člen rady, docent filozofie Michael Hauser, pak v reakci na další dotaz zcela otevřeně přiznal, že zprávy neposuzuje jako odborník, ale je to prý jeho výhoda, protože alespoň „má odstup“. „Mám oči většinového poplatníka, zastupuji veřejnost,“ uvedl.
Radní Luboš Beniak pak vysvětloval, jak vzniká zpráva o hospodaření. První návrh osnovy podle něj přichází z České televize. „My se snažíme, aby ta zpráva byla úplná a obsažná. Ale na druhé straně víme, že když ta zpráva bude mít 300 stran, tak bude nepřehledná a nikdo ji nepřečte,“ vysvětloval.
Ředitel Dvořák uvedl, že v České televizi aktuálně pracuje přibližně 3000 zaměstnanců a dále televize využívá na různé druhy smluv 2500 až 3000 externích spolupracovníků.
Poslanec Patrik Nacher připomněl, že Rada ČT má být podle zákona nástrojem veřejnosti na kontrolu České televize. Z vystupování předsedy Bednáře má ale prý občas pocit, že hovoří jako ředitel televize, nikoliv jako předseda orgánu, který má televizi kontrolovat.
Zajímalo jej, zda se Kodex ČT vztahuje i na členy Rady ČT. A ptal se, zda by alespoň poslanci, kteří mají ČT ve své gesci, nemohli mít k dispozici nějakou obsáhlejší verzi zprávy o hospodaření, ze které by se například dozvěděli, jaká část prostředků na tvorbu šla na jaký pořad. Jeho jako poslance se na to prý lidé ptají, a on jim není schopen odpovědět.
„Kodex České televize se vztahuje na zaměstnance České televize,“ odpověděl předseda rady s tím, že to členové rady nejsou, ti se řídí pouze zákonem o České televizi.
Místopředseda Rady ČT Jaroslav Dědič si pak postěžoval, že on si pamatuje, že poslanci si naopak stěžovali, že zpráva je moc obsáhlá a nikdo jí nerozumí, a kvůli tomu ji rada začala dělat stručnější.
Ředitel Dvořák začal vysvětlovat, jak ČT pracuje s kodexem. To je podle něj „zásadní dokument“. K vyhodnocování porušování kodexu prý dokonce zřídil poradní orgán. Samostatný orgán má zpravodajství, kde dodržování kodexu kontroluje tzv. „editoriální panel“, který podléhá šéfovi zpravodajství. Pokud dojde k porušení kodexu, postupuje se prý „podle zákoníku práce“.
Poslanec Jan Hrnčíř (SPD) avizoval, že vysvětlování vzniku zpráv jej rozhodně neuspokojilo. Překvapilo jej, že jednotliví členové Rady ČT nenesou odpovědnost za konkrétní oblast činnosti. Nejvíce jej ale překvapila slova, že základní osnovu zprávy o hospodaření si určuje sama ČT, která je přitom v pozici kontrolovaného. Vypadá to prý možná i tak, že zpráva v podstatě vzniká na managementu ČT a Rada ČT ji pak jen schválí.
Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme
Poslance pak také zajímalo obcházení zákazu reklamy v podobě tzv. sponzoringu pořadů. „To není žádné obcházení zákona, ten sponzoring je legislativou povolen,“ nesouhlasi místopředseda Rady ČT René Kühn a dodal, že Česká televize s touto možností vydělat si peníze sponzoringem pořadů zachází naopak až příliš zdrženlivě.
Poslanec Venhoda (ANO) se velmi podivil a Kühnovi zdůraznil, že ve Sněmovně rozpočtový výbor důsledně kontroluje každou vynaloženou korunu tohoto státu, a zde létá 150 milionů ročně, což mu přijde neuvěřitelné.
K tématu se pro ParlamentníListy.cz po ukončení diskuse vyjádřil poslanec Jaroslav Foldyna, který byl na jednání přítomen. „Na semináři jsem se dozvěděl, že generální ředitel České televize a jeho žena vlastní společnost, jejíž obchodní činnost je propagována ve vysílání České televize, a to navíc zdarma. Každý, kdo si někdy přečetl Kodex České televize, speciálně jeho článek 22.1, tak ví, že jde o hrubý střet zájmů, který tato část kodexu jasně popisuje a zakazuje. Stejně tak je taková situace zřejmě v rozporu se zákonem o střetu zájmů, který však asi pro ředitele České televize neplatí,“ řekl Foldyna.
Poukázal na to, že střet zájmů generálního ředitele ČT se dá ověřit nahlédnutím do obchodního rejstříku a do archivu vysílání České televize, což trvá zhruba jednu minutu. „Že to Rada České televize nebyla schopná zjistit od října roku 2011, tedy od okamžiku, kdy pan Dvořák nastoupil do funkce generálního ředitele České televize, se asi ani nedá nazvat chybou. Je to neuvěřitelné selhání. Totéž ale platí o Volebním výboru Poslanecké sněmovny a tím pádem vlastně i o celé Sněmovně. Jediné, co lze uvést na naši omluvu, je snad jen to, že jde o něco naprosto neskutečného a zřejmě nikdo z poslanců, včetně mě, neměl takovou fantazii, aby ho napadlo, že je něco podobného vůbec možné,“ dodal Foldyna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
