Dotázaní o něco častěji vyslovili svůj souhlas se snižováním výdajů. Zvyšování příjmů skrze daně, cla, sociální pojistné a poplatky jim připadá jako méně vhodná cesta. Zvýšení daní nejrůznějšího druhu by přijala zhruba pětina dotázaných, 16 procent by raději razantně škrtalo. Vyrovnání obou možností by si přálo 28 procent dotázaných.
Agentura CVVM zkoumala i politickou orientaci a její vztah k odpovědím. Voliči ODS by častěji upřednostňovali razantnější škrty před většími daněmi. Zajímavé je, že voliči VV a TOP 09 nebyli tak radikální a častěji volali po vyrovnání úspor a příjmů.
I levice se škrty souhlasí
Není překvapivé, že k preferování vyšších odvodů do státní pokladny se hlásili voliči ČSSD a KSČM, nicméně ani ti neodmítali potřebné škrty.
Nutné úspory by lidé v 81 procentech hledali v omezení zahraničních misí, o 10 procentních bodů méně by ubralo peníze armádě, 77 procent dotázaných by chtělo omezit zastoupení Česka v zahraničí.
Sytý hladovému nevěří
Přibližně polovina dotázaných také podpořila škrty na straně platů státních zaměstnanců, naopak šetření by se mělo vyhnout školství, zdravotnictví, důchodovému systému a hasičskému záchrannému sboru. Stejně jako by neměly o příspěvky přijít rodiny s dětmi či zdravotně postižení.
Vyrovnaně dopadly názory na ořezávání dávek pro sociálně slabé.
Obecně lze z průzkumu vyvodit, že s rostoucím vzdělání a životní úrovní klesá solidarita se sociálně slabými skupinami obyvatel, naopak narůstá podpora vzdělání, vědy a výzkumu.
Každá ze skupin, jako nezaměstnaní, sociálně slabí či státní zaměstnanci pak odmítala škrty ve své oblasti rozpočtu.
Archiv výzkumů: CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jac
