Problematiku národnostních menšin má na starosti vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Podle strategie je romská agenda široká a roztříštěná mezi několik resortů, takže by přijímané kroky a spolupráci úřadů měl koordinovat zvláštní zmocněnec. K dispozici by měl mít i svůj tým. Působil by na úřadu vlády.
Romští aktivisté mluví o zvláštním zmocněnci už léta. Na jaře 2012 ke zřízení pozice vyzývala tehdejší celostátní asociace Romů. Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) pak po jednání s romskou delegací řekl, že je to nápad k zamyšlení. V říjnu 2019 vznik postu zmocněnce i jeho týmu zařadila mezi své priority rada vlády pro záležitosti romské menšiny.
„Za účelem posílení účasti Romů v rozhodovacím procesu na národní úrovni se romská občanská společnost dlouhodobě shoduje na nutnosti zřízení funkce zmocněnce pro romské záležitosti," uvádí strategie.
Schválený dokument počítá i s posílením počtu pracovníků, kteří se tématu romské menšiny v úřadu vlády věnují. Do roku 2025 by místo sedmi úvazků mělo být devět. Navýšit by se měl v příštích letech také rozpočet na zaplacení externích odborníků. Těch by mělo přibýt. Zachovat by se měly dotace na terénní pracovníky v obcích, kteří se na integraci Romů zaměřují. Ministerstva práce, školství, zdravotnictví, vnitra, spravedlnosti, kultury a místního rozvoje by měla do konce roku 2023 mít také vlastní koordinátory, kteří by připravovali, prosazovali a vyhodnocovali integrační opatření.
Změny čekají nejspíš i agenturu pro sociální začleňování. Její fungování se nyní hradí z peněz EU. „Vzhledem k tomu, že stávající projekty budou ukončeny v roce 2022, je nutné zajistit návazné financování," uvádí strategie. Podle ní budou prostředky potřeba od května příštího roku, ročně by to mělo být asi 60 milionů korun. Dokument uvádí, že by ukončení čerpání evropských dotací nemělo ale znamenat to, že se počet pracovníků agentury sníží.
Agentura byla nejdřív součástí úřadu vlády, Babišův kabinet ji přesunul na ministerstvo pro místní rozvoj. Experti na sociální problematiku to kritizovali. Poukazovali na to, že se začleňování netýká jen bydlení, ale i vzdělávání, zaměstnávání, zdravotní péče či bezpečnosti. Podle odborníků se váha agendy i možnost prosazovat změny oslabily.
Do roku 2030 se počítá se třemi výzkumy o situaci Romů. Do roku 2024 na to má ČR peníze z norských fondů. Experti by také měli každý rok sledovat počty romských dětí v dětských domovech, výchovných ústavech či v náhradních rodinách. Analyzovat se mají důvody umístění romských dětí do ústavní péče.
Některá opatření obsahovala už minulá strategie, na kterou nynější materiál navazuje. Řada kroků se neplnila, dokument totiž není závazný.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: čtk
