Urban už na začátku svého obsáhlého komentáře naznačuje, že je jedním z těch, kteří nesouhlasí s tvrzením, že Československo bylo v květnu roku 1945 osvobozeno Rudou armádou. „V roce 1945 byla československá armáda na území vlastního státu zcela v područí Sovětského svazu,“ píše a dodává, že sovětská strana kontrolovala československou armádu do konce války prostřednictvím přímých operačních rozkazů a styčných důstojníků, ale od ledna 1945 především stoprocentní kontrolou komunisty tvořeného Obranného zpravodajství a sítě personální politiky, výzbroje, vojenského výcviku a „osvětových důstojníků“ v každé jednotce. „V Africe devatenáctého a první poloviny dvacátého století by byl podobný stav popisován v termínech koloniálního útlaku. V České republice je ještě sedmdesát let po válce mnohými považován za osvobození a obnovu demokracie,“ podivuje se.

Podle něj se etnická čistka Němců ze střední Evropy po roce 1943 stala strategickým cílem Sovětského svazu. „Identický cíl měla i československá politika odvety za Mnichov a okupaci,“ je přesvědčen bývalý disident, podle něhož se vyhnání Němců, etnická homogenizace území při současné změně ústavních pořádků a vlastnického práva staly „svatou věcí národa“.