Kovář poukázal, že ve svém komentáři se spíše než nad velkými dějinnými, politickými, ekonomickými, společenskými či technologickými a dalšími proměnami pozastaví nad změnami subtilními. Dodává však, že „lepší výraz než proměny či změny je slovo „ztráty“. „O několika, podotýkám, že pouze o několika příkladech z mnoha bych rád napsal alespoň pár slov,“ píše dále profesor a vybavuje si, že nikomu již dlouho nenapsal dopis či alespoň pohled. „Dnes dopis ve schránce najdeme pouze zřídka, a přijde-li vůbec, znamená nejčastěji nějakou nepříjemnost s úřady,“ podotýká k tomu, jak si společnost odvykla posílat dopisy.
Podobně nenápadných i nápadnějších změn a ztrát je prý celá řada. Kovář vzpomenul, jak se s přáteli krátce po sametové revoluci rozhodli splnit si jeden z dětských snů a vyrazili na závody Formule 1. „Myslím, že na zážitek z italské Monzy nikdo z nás do konce života nezapomene, nejen proto, že to bylo poprvé a že se jednalo o vpravdě o „fantastickou podívanou“, ale také proto, že formule, které se kolem nás řítily, doslova řvaly a ohlušovaly nás, smrděly (anebo voněly, vyberte si) a navíc to bylo smrtelně nebezpečné. Když jsem závody F1 sledoval znovu na vlastní oči v loňském roce, musel jsem ke své lítosti konstatovat, že ve srovnání s Monzou devadesátých let chutnaly, sešněrované spoustou bezpečnostních, technologických, pseudoekologických a jiných předpisů, poněkud sterilně, asi jako vlažná voda z kohoutku oproti dobře vychlazené plzeňské dvanáctce,“ shrnuje své pocity. Posteskl si také, že součástí závodů F1 postupně přestávají být i spoře oděné slečny z padoku.
Dále prý ztrácíme například možnost potěšit kolegyni v práci tím, že jí pochválíme hezké šaty a řekneme jí, jak jí to sluší. „V dnešním světě genderové korektnosti si totiž ‚mužský šovinista‘, jenž něco takového pronese, nezřídka koleduje o malér,“ upozorňuje Kovář. O kampani MeToo se prý raději ani nebude zmiňovat, jelikož by to prý stačilo na samostatný text.
Dále přidal i historku, jak se svým pětiletým synem před časem se rozhodl vypravit na vinnetouovskou show do sousedního Německo. Paní, která objednávku na show vyřizovala, jej prý upozornila, že mu nemůže zaručit, že se za tři měsíce dotyčná show opravdu uskuteční, jelikož dle aktivistů „nepřijatelně deformuje pohled na původní etnikum dnešních Spojených států – Indiány, a navíc stejně nepřijatelně heroizuje bílé dobyvatele Ameriky“. Za obdobnými výroky pak Kovář nalezl profesorku Mitu Banerjeeovou z Obamova institutu pro mezinárodní studia v Mohuči, která podobné výroky pravidelně prezentuje.
Přidal i příběh, kdy byl na jedné party s člověkem, který je proti Kovářovu oblíbenému létání. Onen aktivista (jehož Kovář nazývá v komentáři Zdeněk) by prý létání nejraději zdražil či zdanil a nejlépe úplně zakázal. „Z představy, že Zdeněk ví, co je pro mě dobré a že nakonec lidé jako on prosadí svou, mi bylo úzko od žaludku. Ještě několik dní mi pak vrtalo hlavou, zda za čas přijdeme i o možnost odletět ‚za pár korun‘ na druhý konec světa, a z létání se tak stane exkluzivní záležitost pro několik ‚vyvolených‘? Doufám, že nikoli, jenže kdo ví,“ píše dále.
Kovář píše o i zákazech býčích západů ve Španělsku či o zákazu honů ve Velké Británii. Posteskl si i nad omezováním starých putyk spojených s kuřáky. „Mnohým z nás chybí a bude chybět i tohle, také o tuhle radost svého druhu jsme přišli a bude hůř, věřte mi: po kuřácích dojde, dříve či později, i na ostatní, i na nás,“ upozorňuje.
A na samý závěr textu, jenž dle Kováře „někteří čtenáři nepochybně označí za zpátečnický, staromilský a vůbec mizerný“, dodává: „Podle posledních zpráv má být nejnovější agentkou 007 žena – Lashana Lynchová. Chcete silnější důkaz toho, že náš svět směřuje do pekel?“
Celý Kovářův komentář si můžete přečíst ZDE.
autor: rak