Chtějí udělat ze seniorů hlupáky, kteří si nezaslouží ani volební právo?! A za naše peníze! Petr Žantovský se zhrozil nad kampaní pirátské europolitičky

20.02.2021 8:00

TÝDEN V MÉDIÍCH Odstraňování nepohodlných názorů i jejich nositelů z akademické půdy by ve Velké Británii měl učinit přítrž zákon na ochranu svobody slova. Stejné vymísťování probíhá i v médiích, a to nejen u nás, kde to na vlastní kůži zažíváme dnes a denně. Petr Žantovský s údivem pozoruje, na jakou kampaň dostává peníze pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Vzpomínku pak věnuje novináři Otovi Černému, který odváděl profesionální výkon při diskusních pořadech, kde hlavní slovo měli hosté. Nebylo to jako dnes, kdy máme zírat a obdivovat, jak je moderátor úžasný a ti ostatní jsou jen jako stafáž.

Chtějí udělat ze seniorů hlupáky, kteří si nezaslouží ani volební právo?! A za naše peníze! Petr Žantovský se zhrozil nad kampaní pirátské europolitičky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský
reklama

Přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne začíná článkem, který pod titulkem „Britská vláda chce zákonem chránit svobodu slova“ vyšel na Novinkách. „Jde o to, že na akademické půdě ve Velké Británii, stejně jako ve Spojených státech, panuje praxe, že se prakticky nesmí vést diskuse, polemika, oboustranná argumentace. Hostující profesoři či hosté jsou kádrováni, zda ctí liberálně demokratické hodnoty toho kterého levicového uskupení, které tam či onde na akademických půdách vládne. Existují o tom dokonce i studie, kolik lidí z řad profesorů nebo i studentů tíhne k tomu či onomu politickému pólu. Takže je i statisticky podloženo, že na angloamerických akademických půdách je to všechno hodně nalevo. No a nyní britské ministerstvo školství pod vedením ministra Williamsona navrhlo zákon, který má chránit svobodu slova na akademické půdě,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V článku se píše, že profesoři, studenti či hosté, kterým bude znemožněno vystoupit, budou moci po dané univerzitě vymáhat kompenzace. „To je neuvěřitelně progresivní a velký krok kupředu, neboť stávající situace, která vlastně vymísťuje jakékoli nepohodlné názory z akademické půdy, se podobá tomu, jak vypadají média. Také z médií jsou odstraňováni nositelé nepohodlných názorů. A není to jenom u nás, ačkoli u nás to na vlastní kůži vnímáme dnes a denně. Vymysleli si pro to krásný eufemistický pojem „deplatforming“, což znamená bojkotování možnosti se vyjádřit. Já bych to nazval vyhazovem nebo vymístěním z té platformy, na které se pohybujeme. Je to v podstatě forma třídního boje, je to forma cenzury, nátlaku a nemá to absolutně žádný podklad v žádném, ať už etickém nebo právním hodnotovém registru. Proto je návrh britské vlády naprosto úžasný a zaslouží si potlesk,“ tvrdí mediální analytik.

I na nejvyšší úrovni se začíná přemýšlet hlavou

Nediví se, že levicoví intoši na akademiích proti tomu začali protestovat, neboť dosud jim stačilo, když se nějaký host, co se jim nelíbil, objevil v budově a oni proti němu začali hned demonstrovat, pískali a fyzicky mu znemožňovali vstup na pódium. „To je naprosto jednoznačně nátlak na vedení té školy, katedry či fakulty. Studenti podobně jako v osmašedesátém ve Francii a v Německu opanovali kampusy, začali tam vládnout a rozhodovat o tom, co se smí a nesmí. Tak tato akce britského ministra Williamsona jde zcela opačným směrem a svědčí o tom, že se začíná i na nejvyšší úrovni přemýšlet hlavou, a nikoli třeba jen genderem, barvou pleti nebo něčím takovým. Ministr Williamson to vyslovil naprosto pregnantně, když řekl: ‚Jsem silně znepokojen ohledně mrazivé atmosféry na kampusech způsobené nepřijatelným umlčováním a cenzurou‘. A jestliže ministr prohlásí, že ve školství jeho země panuje cenzura a navíc provozovaná studenty mnohem víc než pedagogy, tak to už je opravdu na pováženou,“ míní Petr Žantovský.

Anketa

Pokud by vláda vyhlásila totální a úplný lockdown na 14 dní, byli byste pro?

66%
34%
hlasovalo: 23110 lidí
Přiznává, že se zasmál argumentaci odpůrců, kteří říkali: „Jsme inkluzivním prostředím a očekáváme od všech našich zaměstnanců a hostů, že budou naše principy dodržovat“. „Já tedy nevím, co je to inkluzívní prostředí, ale myslím si, že inkluze je jakési vsáknutí daného jedince, nebo i myšlenky či nějakého skupinového názoru do toho všeobecného a potom i diskuse o tom. Není to exkluze. Oni jsou exkluzívní prostředí, což znamená, že vyhánějí někoho, kdo se jim nehodí, nelíbí, není z jejich názorového tábora. Takže i v té argumentaci je lež jako věž. Potěšilo mě, že se za jednoho z takto vyhoštěných profesorů, konkrétně Jordana Petersona, co kritizuje politickou korektnost a neomarxismus, postavila řada světových univerzit a profesora pozvala místo Cambridge, kde se odehrál tento kousek, na svoji půdu, dokonce i naše Univerzita Palackého v Olomouci. Zaslouží si velkou pochvalu. A snad se už konečně začne měnit něco k lepšímu v tomto směru i u nás,“ věří mediální odborník.

Pirátka má seniory nejspíš za lidi mdlého rozumu

O druhé téma si řekla kampaň #PravdaBolí, která se za peníze Evropského parlamentu rozjela pod taktovkou pirátské europoslankyně Markéty Gregorové. „Jejím smyslem je vysvětlovat seniorům, kteří jsou podle paní Gregorové zřejmě jen mdlého rozumu, svět tak, aby ho pochopili podle správných parametrů, měřítek a správných ideologických předznamenání. Zhlédl jsem spot, který je v rámci této kampaně distribuován. Byly tam nějaké osoby seniorského věku, které jak z partesu a takovým hodně křečovitým způsobem recitovaly teze typu ‚Neposílejte si navzájem, drazí senioři, kolovací maily, je to samá lež, dezinformace, konspirace, nemáte-li šanci si to ověřit‘ a tak dál a tak dál. V podstatě jde o to rozbít tuto komunitu, která navzdory pokročilejšímu věku je počítačově gramotná, je třeba i při fyzických potížích schopná vysokých mentálních výkonů a není jí ten svět okolo nás úplně lhostejný,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Evidentně jde o to tyto lidi otupit a nějakým způsobem je vyobcovat z celého půdorysu společenství. „Řekl bych to možná hrubě a brutálně: Udělat ze seniorů lidi, kteří mají jenom nataženou dlaň, jsou hloupí, nezaslouží si řidičské průkazy, voličské průkazy, volební právo a ještě by se jim tedy mělo zakázat komunikovat po internetu to, co chtějí. Asi by měli komunikovat jenom to, co jim paní nebo slečna Gregorová či někdo jako ona předepíše. Je to jenom nepatrně sofistikovanější verze toho trapného předvolebního klipu s Mádlem a Issovou ‚Přemluv bábu‘. Je to diskriminačně ageistické zacházení s lidmi, kteří mají tisíckrát větší zkušenosti – už kvůli věku, už kvůli tomu, jak dlouho jsou na světě a co všechno na něm viděli – než tihle dvacetiletí mudrlanti, kteří sotva vylezli ze svých fakult, ale všechno vědí a všechny dokáží poučit a myslí si, že mají právo všem poroučet a všechny poučovat,“ poukazuje mediální analytik.

Za Oty Černého nebyly debaty paskvilem jako OVM

Připomíná, že tohle všechno si platíme ze svých daní, že si to neplatí pirátská europoslankyně ze svých peněz. „To platí Evropský parlament a ten má rozpočet, do něhož přispívá každá členská země. Takže v důsledku my sami si na sebe posíláme tohoto drába v podobě paní Gregorové a budeme tomu patrně ještě do budoucna tleskat. Ladí to i s tím, co v Bruselu provozuje paní Jourová jako eurokomisařka. To je vlastně druhá strana téhož. Ale to je v podstatě jenom výstřel z jakési Aurory toho budoucího boje, který má vymístit seniory jako nositele starých a zbytečných zkušeností ze světa, protože teď platí takové to krásné komunistické ‚Mládí vpřed‘ nebo ‚Mládí je zítřek světa‘. Není náhodou, že i nacisté měli kult mládí a budoucnosti, kult toho budoucího německého vojáka. Ty totality se stále opakují s jistými variantami, ale i tohle směřuje k totalitě zcela jednoznačně,“ myslí si Petr Žantovský.

Bc. Markéta Gregorová

  • Piráti
  • Pro kontakt použijte marketa.gregorova@europarl.europa.eu.
  • europoslankyně

Ze světa médií nemůže samozřejmě opomenout zprávu o úmrtí Oty Černého, známého novináře – zejména sportovního – z České televize. „Co všechno prosadil a dokázal v oblasti sportovní žurnalistiky, to nechám stranou, protože nejsem sporťák a nevyznám se v tom tolik. Vím, že Ota Černý byl u zrodu ČT sport, v podstatě ho prosadil ještě za pana ředitele Janečka, a že pro sport hodně žil. Mě na něm ale nejvíce zajímaly dvě úplně jiné věci. A to období 1990 až 1997, kdy moderoval diskusní pořady „Co týden dal“ a posléze „Debatu“, což bylo v podstatě jedno a to samé, jenom se změnil název. Ty byly předchůdci toho paskvilu, který z toho dnes udělal pan Moravec a co se jmenuje Otázky Václava Moravce. Vidíte posun už v tom, že dříve to nebyly Otázky Otakara Černého, protože tehdy postava moderátora byla opravdu moderátorem, nebyla to hlavní hvězda, na kterou by měli všichni hledět se zalíbením a s úctou,“ upozorňuje mediální odborník.

Dokonalá stylizace do figury prostého občana

Dnes naopak mají diváci s obdivem a s otevřenými ústy zírat, jak je Václav Moravec úžasný a nejlepší a ti ostatní tam jsou jenom jako stafáž. „Takhle to nebylo. Ota Černý dělal naprosto – řekl bych, že by se podle toho dalo až vyučovat – profesionální diskusní pořady, kde hlavní slovo měli hosté. Černý otevřel téma – sám o sobě říkal, že byl z hlediska politiky nepopsaný list – a hrál takovou figuru prostého občana, což bylo pro diváka velmi příznivé, protože jako by mluvil za ten vox populi. To byla dokonalá stylizace. On to Ota Černý samozřejmě trošku přehnal, v žádném případě nebyl nepopsaný list. Naopak to byl velmi sofistikovaný a vzdělaný člověk, vždy dobře připravený. Ale ta stylizace, kterou jsem teď popsal, dokázala z těch pořadů udělat velmi sledované formáty, které se s hořkými konci pana Moravce nedají v žádném případě porovnávat,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A znatelný rozdíl byl mezi oběma moderátory ještě v jedné věci. „Ota Černý, ať už sám nebo pak s paní Bubílkovou, nehrotil debaty do konfliktu. Princip Moravcova moderování je postavit dva lidi proti sobě, dát jim do ruky bajonety a teď se laskavě, vážení přátelé, pokud možno do krve rozpárejte, ať se máme na co dívat, ať máme čemu tleskat. To je princip žurnalistiky podle pana Moravce. Nedávno jsem zaznamenal, že snad dokonce napsal nějakou knihu o novinářské etice. Tak to jsem se zděsil, protože to je opravdu kozel zahradníkem. Tu knihu si nepřečtu a asi o nic kloudného nepřijdu. Ale zpátky k Otovi Černému. Znal jsem ho dlouhá léta už i proto, že byl Kladeňák a já bydlím kousek od Kladna. Potkávali jsme se tam na premiérách v divadle, některé z nich režírovala i moje paní. Byl to příjemný, charismatický, sympatický parťák na pokec či na sklenku vína. Naší žurnalistice bude velice chybět,“ dodává mediální analytik.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hamáček tam chtěl, ale... Jiří Dienstbier dal ránu Kroupovi

15:37 Hamáček tam chtěl, ale... Jiří Dienstbier dal ránu Kroupovi

Bývalý senátor, ministr a neúspěšný prezidentský kandidát ze sociální demokracie Jiří Dienstbier při…