Patronát nad akcí měla rovněž ukrajinská ambasáda v Praze a setkání se zúčastnilo mnoho desítek lidí nejrůznějšího věku, kteří přišli, aby se seznámili se situací na Krymu.

Nálepka: Extremista. Terorista

Edem Semedljajev, ukrajinský právník, říká, že Ruská federace má chytrý přístup k represím. „Když se lidé ptají, kolik lidí zmizelo nebo se nachází ve vězení... Když to srovnáme s dalšími regiony nebo zeměmi, tak jich není moc. Aby bylo možné potlačit jiné názory a myšlenkové procesy na Krymu, Ruská federace rozdělila tyto lidi podle kategorií. Velice šikovně využívá termíny označující to, co je všude na světě nepřijatelné. To je extremismus a terorismus. To znamená, že začne nálepkovat krymské Tatary těmito nálepkami. Proč říkáme, že jsou to pouze nálepky? Takový významný příklad může být mečlis. Když se Rusku nepodařilo se domluvit s mečlisem a když mečlis, tedy krymsko-tatarský parlament, nesouhlasil s anexí Krymu, Rusko jej prohlásilo za extremistický, všechno bylo velice jasné a jednoduché. Takže ti krymští Tataři, kteří praktikují, vyznávají islám, tito jsou považováni skoro za teroristy,“ uvedl právník, který se zabývá lidskoprávními otázkami a politickými vězni. „Řadí je do různých organizací, které jsou v Rusku zakázány, ale jsou povoleny všude jinde na světě.“

Zastrašování novinářů

„Aby na Krymu nefungovala objektivní žurnalistika, aby odtud zmizelo novinářství, byly u řady významných novinářů uskutečněny domovní prohlídky,“ pokračoval Semedljajev. „Chtěli tím dokázat, že mohou velice snadno proti nim zahájit třeba trestní řízení nebo udělat domovní prohlídku. Takový významný příklad bylo zahájení trestního řízení u známého, staršího novináře Nikoly Seminy, který celý svůj život pracuje jako novinář. A to je konec, protože ostatní novináři pochopili, že i takoví známí, významní novináři mohou být trestně stíháni. A co má dělat obyčejný novinář. Proto mnozí novináři poté buď opustili Krym nebo změnili povolání. Nebo se začali věnovat nevinným tématům, jako jsou třeba motýlci a květinky,“ pousmál se smutně právník. „V důsledku toho věrohodná a profesionální informace přestala z Krymu proudit směrem ven. Pokud se tedy odtud nějaká dostane, tak to není ze strany profesionálních žurnalistů, ale ze strany streamerů, bloggerů a dalších amatérů. Co se týče Čilgoz a Ilmy Umrova, bylo to také takové poslání, které měli dostat další aktivisté a měli pochopit, že pokud tito novináři, kteří jsou známi po celém světě, mohou být trestně stíháni, co teprve my.“

Nejsou advokáti

Další problém jsou podle Semedljajeva advokáti, protože v prvních letech nebylo vůbec možné najít někoho, kdo by měl vůli a chtěl hájit tyto lidi. „Advokáti se také polekali a řekli si – proč bychom se měli věnovat nějakým politickým záležitostem, když můžeme hájit podvodníčky, vrahy nebo zloděje a je to víceméně bezpečné. Protože pokud se budeme věnovat těm politickým záležitostem, tak i sám advokát může mít problémy. Týká se to osobně mě a mého kolegy Emila Urbetinova. Udělali nám domovní prohlídku a prohlídku také v naší kanceláři. Mého kolegu dokonce na deset dnů uvěznili a kromě toho nám posílají neustále takové určité pozdravy: Říkají například prostřednictvím určitých kolegů, kteří spolupracují s orgány – zaslechl jsem, že už to na tebe „šijí“, že už už čekej překvapení. Dostali jsme také zprávu od našeho „přejícího“ kolegy, že nemáme moc času, že bude zahájeno trestní stíhání a přijdeme o svůj status. Takovým způsobem Ruská federace pracuje a tak neutralizuje aktivní vrstvy obyvatelstva,“ uvedl právník, zabývající se aktivisty na Krymu.

Za organizátory setkání za společnost Člověk v tísni Olena Ivanisovová zdůraznila, že na Krymu je pouze několik advokátů, kteří se tomuto tématu věnují. Velice často je třeba se obrátit na ruské advokáty, kteří pracují pro velké společnosti a mají svoje cestičky, jak obeznámit veřejnost s těmito procesy. „Například se snaží obracet na další obhájce lidských práv, kteří se všemi možnými způsoby snaží hledat peníze na advokáta. Také třeba musí cestovat na soudní jednání do Ruska a tyto cesty také něco stojí. Potřebujeme lidi, kteří budou pomáhat najít tyto peníze..“ Pak se obrátila na Refata Čubarova: „Nevyšší soud Ruské federace považuje mečlis za teroristickou organizaci a zakázal její činnost. Vy máte zakázán vstup do Ruska. Jak dále pracuje za těchto represivních podmínek mečlis? Ruský federace navíc vytváří alternativní, paralelní struktury, které by měli suplovat mečlis.“