18. prosince si jedenáct indonéských námořníků nákladní lodě Grand Sunny plující pod vlajkou Sierry Leone uvědomilo, že majitel plavidla již není k zastižení, a zůstali uvězněni v čínském přístavu Nansha města Guangzhou. Hned po zjištění se pokusili co nejrychleji na loď dopravit potraviny a vodu, protože tušili, že na lodi zůstanou uvěznění velmi dlouhou dobu. Je to nepochopitelné? Proč prostě nezabalí kufr a nejedou domů? To nedovoluje námořní právo. Námořník nesmí opustit loď a ponechat ji svému osudu. Majitelem lodi je jistá firma Thousand Star International Ltd., která je i přes honosné jméno natolik nevýznamná a malá, že se nedaří ji najít. A tak jsou indonéští námořníci na lodi doposud.
Ve francouzském přístavu Lorient uvízli od 7. prosince tři gruzínští námořníci na svém ledoborci pod vlajkou Tanzanie, píše zpravodajský server Politico. „Posádka je v nebezpečí, protože loď je stará, motor nefunguje správně,“ napsala k tomu Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITF), která se pokouší novodobé Robinsony Crusoe zachraňovat ze spletité džungle vlastnických práv.
V brazilském kotvišti Macapá uvízlo 1. prosince 23 ruských námořníků na své lodi pro přepravu hromadného nákladu pod vlajkou ostrovů Svatého Kryštofa a Nevis. Na lodi jsou v brazilském přístavu doposud. Nemohou odplout, nemohou loď opustit. Námořní právo mluví jasně – námořník může loď opustit pouze v případě krize. A mezi případ krize patří prakticky jediné, a to potopení lodi, a tedy záchrana holého života. Kdyby námořníci loď opustili, mohli by být uvěznění za ohrožení bezpečnosti.
Který z předních lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Novodobé Robinsony Crusoe vyrábí to, že majitelé opustili své lodě. Společnost, která je zřizovala, se jich vzdala. A to nikterak oficiálně, úředně, nýbrž tak, že se o ně přestala zajímat, hlásit se o ně. Námořní právo i v tomto případě mluví jasně. Majitel lodi nesmí nechat lodě a námořníky na nich napospas. Nesmí se jich vzdát, přestat se o ně starat. A to ani když je majitel v úpadku. Jenže globalizovaný trh si s námořním právem hlavu neláme.
Lodě jsou často přepisované, plují pod vlajkami států, které jsou k registraci a vymáhání liknavé. A tak když pro majitele lodi přestane být přeprava zboží lukrativní, prostě projede své vlastnictví skartovačkou a jde životem dál. Vše udělá tak, aby jej nebylo možné vypátrat. To námořníci držení na lodích jako v nejtěžším kriminálu udělat nemohou.
Loď, která dlouhé měsíce, nebo dokonce roky nemá údržbu, začne chřadnout a stávat se vrakem. Stejně by to dopadlo i s námořníky, ale o ty se společnost snaží postarat. Nebýt přístavních úřadů, ITF a charitativních organizací jako Mission to Seafarers, velké množství těchto námořníků by nemělo přístup ani k základním potravinám nebo potřebám.
A ne, není to žádná rarita, ale součást byznysu. Podle zprávy ITF majitelé loni opustili nejméně 132 plavidel – to je jedenáctiprocentní nárůst oproti roku 2022.
Fotogalerie: - Bezpečnostní riziko Babiš
„Námořníci a jejich rodiny platí nejvyšší cenu za chamtivost a neposlušnost majitelů lodí, snášejí nelidské důsledky systému, který ohrožuje jejich blaho, důstojnost a základní lidská práva,“ uvedl koordinátor inspektorátu ITF Steve Trowsdale pro Politico.
Mohou za to zčásti i sankce na různé státy. Nyní nejvíce na Rusko, ale i na Írán nebo Venezuelu. I tyto země chtějí obchodovat. A na to slyší různí obchodníčci s letorou šizuňka, který koupí loď a mění často registrace pod určité vlajky a nepoužívá standardní průmyslové pojištění. A pokud se takovým obchodníčkům jejich kšefty přestanou vyplácet, nemají problém loď nechat viset v nějakém přístavu. I s námořníky. Takoví obchodníčci jsou pak prakticky nevystopovatelní. Podle odhadů je takových lodí na vodách na 1 400. Říká se jim stínová flotila. Úřady o nich vědí, ale nemohou s nimi prakticky nic dělat.
Během covidové krize, kdy země uzavřely své hranice a odepřely námořníkům právo vylodit se, uvízlo na svých lodích asi 400 000 námořníků poté, co jim skončily pracovní smlouvy. A nyní, podle generálního tajemníka Mezinárodní námořní komory Guye Plattena, „vzestup stínové flotily přispěl ke zvýšení počtu opuštěných námořníků“. „Jak je možné, že Gabon je nejrychleji rostoucí vlajkový stát světa? To kvůli stínové flotile,“ řekl.
98 procent plavidel plujících pod gabonskou vlajkou je považováno za vysoce riziková tím, že nemají žádného identifikovatelného vlastníka. Pokud je loď plující pod gabonskou vlajkou opuštěna, je prakticky nemožné najít vlastníka, natož ho přimět zaplatit.
Někdy se ITF, místním přístavům a námořním charitativním organizacím podaří během prvních týdnů opuštění lodi vystopovat vlastníky a přimět je, aby zaplatili a nakrmili posádku. S přibývajícími týdny a měsíci však šance na takový úspěch klesají a námořníci jsou uvězněni na svých plavidlech bez osvobození v dohledu. Loni v září se námořník uvízlý na opuštěném plavidle ve Spojených arabských emirátech pokusil o sebevraždu, píše Politico.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera
