Na hlídku složenou z vojáků české, americké a afghánské armády sebevražedný atentátník zaútočil v neděli 5. srpna. Odpálil se v blízkosti šesti vojáků, kteří měli za úkol zajistit místo pro další úkoly. Tři mladí Češi, Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek, zemřeli. Vážně zraněni byli dva Afghánci a Američan. Krátce po události armáda uvedla, že podle jejího zjištění nebyl sebevražedný atentátník sám a útok byl připraven.

Smrt trojice vojáků v Afghánistánu vyvolala zvýšený zájem o zahraniční mise. Vyvolávala také mnoho otázek a spekulací, zda má jejich přítomnost v Afghánistánu vůbec smysl. Nepochybně o českých vojácích hovoří většina jako o hrdinech, jejichž smrt by neměla zůstat bez odplaty, a dočkali se.

Objevují se však tvrzení, že oplácet zlo zlem může ve výsledku doslova roztočit spirálu ještě většího zla. Jedním s takovým názorem je například bezpečnostní expert Jaroslav Štefec, který se o svůj názor týkající se pomsty Čechů za zabití českých vojáků podělil na sociální síti Facebook.

„Čeští vojáci se přesně podle pokynů nejvyššího velení ozbrojených sil ČR v Afghánistánu, kde působí bez oficiálního pozvání vedení této válkami už celá staletí sužované země pomstili údajným pachatelům bombového útoku, při němž zahynuli tři jejich kolegové. To je sice chvályhodné, ale nevím, jestli si někdo soudný ve vrcholné politice uvědomuje, jakého džina tím pravděpodobně vypustili z pověstné láhve,“ zahájil svůj komentář Štefec.

Fotogalerie: - Babiš v sídle Frontexu

V souvislosti s tím připomněl, že krevní msta má však v Afghánistánu minimálně stejně dlouhou tradici jako boj za samostatnost, boj proti všem, kteří se snažili a snaží jeho obyvatele donutit k poslušnosti a využívat jeho území k vlastním politickým a ekonomickým cílům. Připomněl, že až dosud byla naše republika pouze jednou z víceméně anonymního shluku zemí pomáhajících po boku USA „afghánskému lidu nastolit svobodu a demokracii“ a čínským investorům zajistit jejich investice do těžby mědi a dalších nerostných surovin, na které je tato země opravdu bohatá.

Situace se však podle jeho slov bohužel změnila poté, co se veřejné vyhlášení náčelníka Generálního štábu AČR o pomstě za padlé obrátilo v konkrétní čin. „Dokonáním této pomsty (o němž kromě prohlášení vedení AČR stejně nic nevíme, neboť ‚je to tajné‘) se nejen čeští vojáci, ale i samotná ČR stali podle logiky vendety transparentními cíli pro krvavou odvetu,“ dodal se s zdviženým ukazováčkem bezpečnostní analytik.

Nyní proto doufá, že české tajné služby skutečně dokážou zvážit hrozby, které z této nové situace plynou, a zajistit bezpečnost jak českých vojáků, tak občanů ČR na našem domácím území. „Po přečtení výroční zprávy BIS a se znalostí ‚kvality‘ toho, v co se změnilo kdysi vysoce profesionální Vojenské obranné zpravodajství, si tím však bohužel jist rozhodně nejsem,“ poznamenal nejistě na závěr.

Předseda vlády a Parlament by měli ctít první článek ustavujícího dokumentu Washingtonské smlouvy, přidal svůj názor pod Štefcův příspěvek uživatel Karel Kaspri. „Už to, že ho nectí a neřídí se podle něj, znamená, že nejsme suverénní stát, nebo nemáme zájem se řídit dokumenty, které jsme podepsali,“ poznamenal.

Kriticky se k odplatě vyjádřila v diskusi i Michaela Vildová, která na situaci pohlíží podobně negativně jako bezpečnostní expert. „Lidice, Ležáky, Ploština, Drnovice atd... byla taky ‚jen‘ pomsta za smrt vysokého vojenského důstojníka. To hodlají v Afghánistanu srovnat se zemí pár vesnic, aby se pomstili? No to je budou místní lidé zvlášť milovat,“ zhrozila se a dodala, že místní občané ve vojácích podle ní v žádném případě žádné osvoboditele nevidí. Vidí v nich prý okupanty, a pokud se na to podíváme takto, neměli bychom se jim divit, že na ně útočí.

Češi podle informací ČTK vypátrali teroristy, kteří u přípravy útoku asistovali, na základě zpravodajských informací od aliančních spojenců. Na pachatele poté zaútočila 601. skupina speciálních sil generála Moravce z Prostějova.

„My koaliční operace speciálních sil nekomentujeme,“ řekl dnes novinářům ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). K jeho slovům se přidal i náčelník generálního štábu Aleš Opata. „Můžu jenom podpořit to, co pan ministr obrany řekl, a ujistit českou veřejnost, že je pravda, že operace speciálních sil a vůbec operace, které česká armáda vede v zahraničních operacích v boji s terorismem, nekomentujeme. Je to jednak takový úzus a jednak to souvisí s operační bezpečností našich vojáků,“ řekl Opata.

Situaci nechtěl komentovat ani mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek. „V průběhu probíhajících operací se nemůžeme a nebudeme vyjadřovat,“ uvedla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Fotogalerie: - Rozloučení s Kočkou

Česká republika měla do léta v Afghánistánu vojáky, kteří působili na základně Bagrám a v Kábulu. Do země mohla armáda vyslat až 250 svých příslušníků. V červnu Sněmovna schválila rozšíření mandátu o dalších 140 vojáků. Podle webových stránek armády bylo na začátku října v Afghánistánu již 346 vojáků.

Armádní plány předpokládaly vyslání jednotky do province Lógar, kde by Češi cvičili speciální jednotku afghánské policie, a do provincie Herát, kde by pomáhali s výcvikem afghánských vojáků. Podle dřívějších vyjádření vedení armády se do tohoto výcviku měly zapojit právě prostějovské speciální síly, které nyní zaútočily na pachatele útoku.

Psali jsme:

Stalo se v Afghánistánu: České speciální síly zabily jednoho ze strůjců útoku, při nemž zahynuli čeští vojáci

Čeští vojáci po návratu z Mali dostanou medaile za působení v zahraničí

Čeští vojáci se v září účastní vojenských manévrů pořádaných Gruzií

Útočník na české vojáky v Afghánistánu nebyl sám

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.