Skupina mladých lidí – studentů, pracujících i tvůrců – uvádí, že dům v Papírenské ulici byl dlouho opuštěný, proto se rozhodla dát mu nový smysl. Začali v něm žít a vytvořili otevřený prostor pro setkávání, sdílení a veřejné akce. „Rozhodli jsme se, že se pokusíme mu vdechnout nový život a přetvořit ho na prostor pro komunitní bydlení a otevřené místo pro setkávání a různé veřejné akce,“ píší ve svém prohlášení.

„Nechceme být přítěží, chceme být přínosem.“

Ve svém veřejném textu zdůrazňují, že jim nejde jen o střechu nad hlavou, ale také o vytváření sousedských vztahů a sdíleného prostoru. „Jsme skupina mladých lidí, kteří studují, tvoří, pracují, a tento dům nám dává nejen možnost mít společný domov navzdory bytové krizi, ale i šanci nabízet ho širokému okolí a naplňovat ho obsahem otevřeným všem,“ uvádí.

„Město, ve kterém žijeme, nám není lhostejné, nechceme být pro nikoho přítěží a problémem, ale naopak se pozitivně podílet na soužití celé čtvrti,“ upozorňují.

Zahrada, dílna, školka, umění

V domě vznikla komunitní zahrada, kde lidé společně pěstují zeleninu a ovoce, hrají si s dětmi nebo pořádají autorské večery a tvořivé dílny. Záměr byl vytvořit prostor, který bude sloužit nejen obyvatelům domu, ale i sousedům. „Prostor nám umožňuje podílet se na dění aktivitami, které mohou probíhat dlouhodobě nebo opakovaně, a vytvářet si tak vztah k sousedství.

Komunitní zahrada je potřeba spousty lidí žijících ve městě. Zahrada u domu nabízí lidem možnost strávit příjemný čas hrabáním se v hlíně a dlouhodobě se starat o rostliny. Jde o společné pěstování zeleniny a ovoce a možnost sdílet prostor, ale i nástroje a vědomosti,“ vysvětlují přínos pro městský život.

Skupina zdůrazňuje, že součástí komunitního života nejsou jen dospělí, ale i děti a jejich rodiče. Podle nich právě propojení generací dává komunitě hlubší smysl a pomáhá vytvářet přirozené vazby a vzájemnou podporu: „Školka. Máme kolem sebe lidi různých věkových kategorií a mezi nimi jsou i rodiče s malými dětmi. Propojení s dětmi je klíčová součást každého společenství, které se chce rozvíjet. Od dětí se toho naučíme často mnohem více než od dospělých. Také se tím nabízí možnost rodičů se setkávat, a tím si trochu odpočinout.“

Zároveň tato skupina mladých lidí otevírá prostor lidem, kteří chtějí sdílet svou vášeň a dovednosti s ostatními. Nabízejí dny věnované autorské tvorbě a podporují všechny formy kreativního vyjádření: „Oslovujeme lidi překypující talentem a dovednostmi. Rádi sdílíme prostor, když někdo chce ukázat dalším, co je jeho vášní, ať je to hudba, tanec nebo divadlo,“ uvádějí.

A následně dodávají, že smyslem jejich otevřeného prostoru je i dostupnost a svoboda tvořit bez ekonomických bariér. „Je skvělé mít možnost dát volný průběh aktivitám a možnost lidem se zapojit, do jaké míry chtějí, vytvořit si vztah k opakující se aktivitě a nemuset se jí vzdávat ve chvíli, kdy máme hluboko do kapsy.“

Hrozí jim vystěhování

Nyní však skupina čelí zásahu policie, která podle jejich slov plánuje dům vyklidit. V prohlášení dávají najevo zklamání a naději, že i přesto zvítězí pochopení. „Nyní nás policie chce vyklidit, ale my doufáme, že přetrvá zdravý rozum a my budeme moct dále vytvářet krásný a zajímavý prostor pro všechny lidi bez rozdílu.“

Případ z Podbaby otevírá širší otázku, která v českých městech opakovaně rezonuje: co se má stát s dlouhodobě prázdnými budovami? A kdo má právo rozhodovat o jejich využití?

Z právního hlediska se sice může jednat o neoprávněné užívání soukromého majetku, z pohledu iniciativy jde ale o reakci na bytovou krizi a pasivitu vlastníků, kteří nechávají domy léta chátrat.

Zda budou mladí lidé z Papírenské ulice skutečně vyklizeni, zatím není jasné. Jisté ale je, že jejich výzva znovu rozproudila debatu o podobě města, dostupnosti bydlení a významu komunitního života.

?? právě teď v Podbabě
mladí lidi chtěli bydlet v léta prázdným domě, ale policie opět říká ne pic.twitter.com/1IHtaOITbC

— michal špína (@michalspina) May 28, 2025

Silné reakce na sociálních sítích

Zveřejněné prohlášení i fotografie domu vyvolaly na sociálních sítích bouřlivou diskusi. Zatímco někteří lidé sympatizují s myšlenkou oživení nevyužívaného prostoru, jiní ji ostře odmítají. Například uživatelka Martina napsala: „Pokud budu dle platné legislativy majitelem jakékoliv nemovitosti, je čistě moje věc, jak s ní nakládám. Můžu si tam třeba srát na zápraží a pořád to nikomu nedá právo na tu nemovitost byť jen pomyslet. Pokud její stav ohrožuje veřejnost, podejte podnět a mazejte domů,“ uvedla diskutérka.

Na tento komentář reagoval i Michal Špína, který na případ v Podbabě upozornil. Uživatelce odpověděl stručně, ale výmluvně: „Ozvěte se po bytové krizi.“

ozvěte se po bytové krizi, zatím přeji hezký večer

— michal špína (@michalspina) May 28, 2025

Kritické hlasy však přicházely i z dalších stran. Jeden z diskutérů, Jozef, vyjádřil pochybnosti nad samotným principem využívání opuštěných budov: „Přestože se mi nelíbí opuštěné domy, které by mohly být využité, tak se svévolným přivlastňováním si cizího majetku nelze souhlasit,“ sdílel svůj názor.

Michal Špína na jeho komentář reagoval s důrazem na rozdíl mezi vlastnictvím a praktickým využitím. „Nejde o přivlastňování, ale o užívání.“

nejde o přivlastňování, ale o užívání

— michal špína (@michalspina) May 28, 2025

Diskusi doplnil i výsměšný komentář uživatele Jakuba Procházky, který napsal: „Jojo, tak všichni víme, jak to bydlení vypadá.“ Michal Špína nato odpověděl, že zřejmě „ví kulový“.

obávám se, že víte kulový

— michal špína (@michalspina) May 28, 2025

Skepticky se k celé situaci postavil také přispěvatel do diskuse Rostislav, který poznamenal: „Třeba majitel nechtěl, aby dům dopadl jako ten, co máte na profilovce.“ „Lol, to by ho nenechal několik let chátrat,“ argumentoval Špína.

lol, to by ho nenechal několik let chátrat

— michal špína (@michalspina) May 28, 2025

Česká republika se dlouhodobě potýká s bytovou krizí, zatímco stovky tisíc nemovitostí zůstávají nevyužité, neobývané nebo formálně opuštěné. Navzdory rostoucím cenám nájmů a nedostupnosti bydlení zůstává podle odhadů významná část nemovitostního fondu ležet ladem – ať už jde o prázdné byty, domy bez známých vlastníků nebo opuštěné objekty. Jen v bytových domech je podle Ministerstva pro místní rozvoj přibližně 200 tisíc dlouhodobě neobývaných bytů.

Aktivita mladých lidí v Podbabě svým charakterem připomíná činnost tzv. squatterů – tedy těch, kteří obsazují dlouhodobě nevyužívané domy bez právního nároku zpravidla jako výraz nesouhlasu s bytovou krizí a snahu využít prázdné nemovitosti ve prospěch komunity. Podobné případy jsou známé i z minulosti, například z usedlosti Cibulka nebo domu Milada v Praze či slavné Kliniky.