Začne-li platit, zatne do státních financí sekeru v nevídané výši přesahující 130 miliard korun (někteří mluví dokonce o 150 miliardách). To je ale zhruba dvojnásobek oproti původnímu záměru vlády, a tak se premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová snaží přesvědčit senátory, aby předlohu vrátili do Sněmovny a vypustili z ní pozměňovací návrh zvyšující slevu na poplatníka.
To ale nemusí být jediná změna, která v balíčku nastane. Situace se mohou pokusit zneužít různé lobbistické skupiny k prosazení svých vlastních zájmů. Bude-li totiž v Senátu nalezena shoda ohledně zrušení superhrubé mzdy, výše daně z příjmu a slevy na poplatníka, je více než pravděpodobné, že Senátem vrácený návrh zákona projde Sněmovnou naprosto hladce. A případné „drobné“ úpravy prosazené lobbisty se bez větší pozornosti svezou se zájmem schválit klíčový zákon do konce roku.
Dopis podepsali generální ředitelé českých poboček společností British American Tobacco, Imperial Tobacco, Japan Tobacco Internatonal a několika menších dovozců cigaret.
Pozoruhodný je samotný dopis, který odporuje obvyklé parlamentní praxi, ale především jeho obsah. Zde uvedení prodejci cigaret podporují poslanecké návrhy na růst zdanění zahřívaného tabáku, a naopak na snížení tempa zvyšování daní u klasických tabákových výrobků určených ke kouření. Přitom argumentují výhradně výběrem daní, a naopak zcela ignorují, že nižší zdanění zahřívaného tabáku oproti cigaretám odráží skutečnost, že bezdýmné tabákové výrobky představují významně menší zdravotní riziko než klasické cigarety. Na tom se přitom vloni při zavádění daně na zahřívaný tabák shodlo české ministerstvo financí a zdravotnictví s tím, že právě nižší zdanění bezdýmných tabákových výrobků by mělo vést kuřáky k tomu, aby přecházeli od cigaret k méně škodlivým alternativám a docházelo tak ke snižování škod na zdraví českých občanů.
A nejde jen o drzost, s jakou si výrobci tabáku dovolí volat po nezvyšování zdanění svých škodlivých produktů na úkor zdraví obyvatel České republiky. Zásadní je i způsob, jak má vypadat správná daňová politika. Ta by se měla dělat koncepčně na vládní úrovni, s dostatečným časovým předstihem a po konzultaci s odborníky a se všemi dotčenými subjekty. Naopak nesprávným by bylo vydat se při její tvorbě cestou dílčích pozměňovacích návrhů v Senátu. Pouze takový přístup zajistí předvídatelnost podnikatelského prostředí a jeho dlouhodobou udržitelnost. Také proto by se Senát neměl zabývat ničím jiným, než je superhrubá mzda a sleva na poplatníka. Zcela rozhodně by pak neměl podlehnout lobby stravenkářů, výrobců cigaret či jiných zájmových skupin. Věřme, že senátoři zůstanou imunní k tlakům nejrůznějších zájmových skupin a splní svou, lze říct historickou úlohu: zabránit dramatickému propadu příjmů státního rozpočtu, který by v horizontu několika let mohl zásadně torpédovat stabilitu českých veřejných financí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
