Životní příběh a další osudy Dr. Františka Chvalkovského, věrného služebníka státu, ve který nevěřil. Tak zní podtitul nové knihy, která pojednává o době i působení tohoto elitního prvorepublikového diplomata, který působil na vrcholných postech československých ambasád ve Spojených státech, Itálii a Německu. Posledně jmenovaná destinace se mu stala osudnou a hrála výraznou roli v jeho dalším životě. Pro náš stát však rozhodně negativní.
Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?Anketa
Byl to právě František Chvalkovský, kdo byl s prezidentem Emilem Háchou v osudnou noc ze 14. na 15. března 1939 v Berlíně a je podepsaný pod dokumentem, který předává zbytkové pomnichovské Československo do rukou Adolfa Hitlera.
„František Chvalkovský je jméno, které zaručeně 60 procent z vás nezná, protože ten člověk uměle zmizel. Kniha má tři roviny. Je o tom, že se narodil chytrý kluk v dobré rodině, za Rakouska vystudoval, a protože byl schopný, udělal za první republiky obrovskou kariéru v diplomacii. Byl na tom tak dobře, že se stal vyslancem v Tokiu, ve Washingtonu, v Berlíně a Římě. Jeho to poznamenalo, protože šlo o člověka, který měl vůči československému státu principiální nedůvěru. Státu sloužil velmi dobře, věrně, ale moc mu nevěřil. Je to paradox,” popisuje autor Václav Junek, pro kterého jde o 23. vydanou knihu v nakladatelství Olympia.
Pobyty na velvyslanectvích v Mussoliniho Římě a Hitlerově Berlíně ho poznamenal. „Došlo k nepříjemné věci, že se zhlédl jak v Berlíně, tak Římě a měl dojem, že je to cesta. Nebyla to ještě kolaborace a nic vysloveně nechutného, ale už byl načatý. Poté došlo k několika věcem zároveň. Přišel rok 1938, kdy byl povolán se změnou systému z Říma, aby se stal ministrem zahraničí a přistupoval k tomu poznamenán svými pobyty v Itálii a Německu. Věděl, že bude na podzim 1938 potřeba najít nějakou cenu srozumění s realitou. To byl první krok do pekla. Následně byl s Háchou v Berlíně v noci na 15. března 1939, kdy víme, jak to dopadlo. Postupoval tak, že získal směšnou funkci a stal se vyslancem protektorátu v Berlíně. Dějiny šly dál a v roce 1943 zjistil, že všechno, čemu věřil, není pravda. Knížka je také o tom, jak zvláštní je jeho konec,” říká dále autor knihy s tím, že zemřel při spojeneckém náletu na Berlín v únoru 1945 v autě, kdy jediný zásah do jeho auta zasáhl přímo Chvalkovského hlavu.
„Třetí rovina knihy je v tom, že tento kolaborant po konci války v květnu 1945 v Československu strašně chyběl. Uvědomme si, že Moravec už spáchal sebevraždu a nebyl tu nikdo, za koho by se mohly skrýt davy, které hajlovaly na náměstích a zadaly si s nacisty,” dodává Václav Junek.
Pomyslnou kmotrou knihy se stala odbornice na etiketu a někdejší zvláštní asistentka pěti amerických prezidentů Eliška Hašková Coolidge, která zdůraznila základní vlastnosti nutné pro diplomaty.
„Diplomaté musí být věrní státu. Mluvím o věrnosti silné a neuplatitelné, což se dnes ve světě trošku vytratilo. Na prvním místě všech diplomatů musí být blaho jejich státu,” popisovala na uvedení knihy Hašková Coolidge.
Zdůraznila i další vlastnost těch, kteří reprezentují naši zemi. „Svoboda slova je pro demokracii totéž, co je slunce a déšť pro přírodu. Bez svobody slova to absolutně nejde. I to by dnes měli diplomaté ctít. Určitě tam nepatří peníze, ty nemají pro diplomaty hrát žádnou roli,” dodala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jak hodnotíte článek?
autor: Radim Panenka
