Do zahraničí ani korunu, manažerům také ne. Ekonomka Švihlíková rozsekla státní podporu

18.06.2020 11:20

„Klíčovou otázkou 21. století je a bude to, jak dokáže zvládat stát krizové situace,“ uvádí ekonomka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro server Kupredudominulosti.cz. Dodává také, že si je jistá tím, že nadcházející doba rozhodně nebude nudná.

Do zahraničí ani korunu, manažerům také ne. Ekonomka Švihlíková rozsekla státní podporu
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková
reklama

Ekonomka Švihlíková se úvodem vyjádřila k daňovým změnám, které podle jejích slov mají být chápány jako dočasné. Hovořila také o tom, komu a jak v Evropě pomáhat. „V rámci EU je ta debata velmi intenzivní. Týká se to samozřejmě hlavně eurozóny, tím nechci podceňovat pozice těch dalších zemí, ale u té eurozóny je to skutečně mnohem silnější, protože ve chvíli, kdy máte společnou měnu a máte ekonomiku, která je velmi zasažená, jako třeba Itálie, a když má držet jednu měnu s ekonomikou, která byla zasažená méně, ať už to je třeba Rakousko nebo Německo nebo Finsko, tak se samozřejmě objevuje otázka: přežije to eurozóna?“ ptala se Švihlíková.

Anketa

Je Nora Fridrichová kvalitní novinářka?

7%
93%
hlasovalo: 25588 lidí

„A proto se tady objevují různé návrhy, máme tady samozřejmě politiku Evropské centrální banky, ale asi ten nejaktuálnější návrh je ten fond obnovy, se kterým přišla Francie a následně po několika peripetiích ho podpořilo i Německo. Na jednu stranu je to jednoznačné vyjádření toho, že když je člověk v eurozóně, tak tam nějaká společná odpovědnost je, na druhou stranu tady máme země, Nizozemsko nebo Rakousko, které jsou proti tomu navrhovanému pojetí. Je to něco, co se táhne, ta debata v rámci eurozóny, vlastně už od počátku. Od začátku je tam přítomná úvaha, jestli tam má být nějaká fiskální solidarita a jaká,“ dodala Švihlíková.

„V krizích vždy vyplave to, že ty země mají různé náhledy na to, jak by ta eurozóna měla fungovat. Mají je různé proto, že ty ekonomiky jsou velmi různé. Mají různou produktivitu, mají různou strukturu, a tím pádem není divu, že se některé dostávají do těžké situace,“ míní Švihlíková. A má podle jejího názoru smysl udržovat eurozónu? Hrozí její rozpad? „Víme z historie, že měnová unie je hrozná silná věc, která se u nás podceňuje. Společná měna je opravdu hrozně silný nástroj, kdy z historie víme, že buď je to federace, nebo se to rozpadne. Žádná jiná varianta de facto neexistuje. Pokud jednou máte společnou měnu, tu společnou kasičku, tak ji musíte mít prostě se vším všudy,“ sdělila.

Fotogalerie: - Kandidát Žantovský

Michael Žantovský oznámil společnou kandidaturu za...
Michael Žantovský oznámil společnou kandidaturu za...
Karel Schwarzenberg
Kandidát na senátora Michael Žantovský
Michael Žantovský oznámil společnou kandidaturu za...
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová

Podle jejích slov se tak jednoduše vede spor o to, jestli eurozóna bude směřovat k tomu, že bude jedním státem, nebo ne. „O to se hraje. A tohle je potřeba na rovinu říct občanům i politikům,“ dodala. 

V Evropě se také vedou diskuse, zda by základní pomocí měly být dotace nebo půjčky. Jak to vidí ekonomka Švihlíková? „Rozumím tomu, že země jako Francie, Španělsko, Itálie chtějí grantové schéma. Rozumím tomu velmi dobře, protože samozřejmě půjčka pro ně toho zase tak moc neřeší. Politicky dobře chápu jejich postoj, ale na druhou stranu chápu i třeba země, jako jsou Nizozemsko nebo Rakousko, které patří k těm největším odpůrcům, kteří prostě tohle dělat nechtějí, tu redistribuci, a jsou k ní ochotní v rámci toho národního státu. Tento střet tam je. Rozumím oběma stranám, ale trošku se kloním k tomu, že být členem měnové unie je veliká odpovědnost. Je třeba si rozmyslet tento krok, ale ve chvíli, kdy už tam jsem, tak zkrátka a dobře nesu za to společenství nějakou odpovědnost,“ zmínila.

U státní pomoci má Švihlíková drobné obavy. „Je potřeba státní pomoc podmínit tím, že firmy, kterým bude různými způsoby pomoženo, se zavážou, že nebudou vyplácet dividendy, že je nebudou odvádět do zahraničí a že si nebudou vyplácet bonusy manažerům. Jinak fundamentálně ohrožujete legitimitu takových podpůrných opatření,“ uvedla s tím, že má obavy, aby veřejné peníze zkrátka neskončily někde jinde. „Stát tady není proto, aby dotoval z našich peněz manažerům jejich bonusy,“ zdůraznila. 

Kvůli koronavirové krizi se podle Švihlíkové zadlužíme hodně. „Je jasné, že dluh poroste,“ míní Švihlíková. „Co bude ale zajímavé, bude sledovat, jak se s tím ty jednotlivé země budou vypořádávat. Jak na to budou reagovat? To znamená, jestli budou uvažovat právě třeba o změnách v tom daňovém mixu, aby to zdanění bylo rozvrženo spravedlivěji. Já už se ani neodvažuji doufat, že by se něco udělalo s daňovými ráji, protože tam je tolik peněz, že kdyby ty státy byly ochotné si na to sáhnout, tak se o nějakém zadlužení ani nebudeme bavit. To bychom vyřešili poměrně velmi jednoduše. Nebo jestli se třeba otevřou vrátka pro nějaká netradiční řešení...,“ dodala. 

„Budou se dít věci. To jsem naprosto přesvědčená. Pozice západních vlád se změní. Budou postaveny před nové ekonomické úkoly, nebývalé a strategické problémy. Budou čelit kombinaci otázek a témat, která nikdy předtím nebyla. Takže zase bezprecedentní situace a já si myslím, že skutečně nás v ekonomii čekají věci, velmi zajímavé nástroje i využití té centrální banky,“ řekla s tím, že si je jistá tím, že nadcházející doba nebude nudná.

Závěrem pak hovořila Švihlíková o tom, co jí dělá starost. „Sázky jsou velké. Hraje se o hrozně moc. Je tady hromada úžasných nápadů, intelektuální vzepětí, což mě těší. Ale na druhou stranu vidím, jaká jsou rizika. Vidím, kdo všechno si chce sáhnout na státní peníze... dělá mi obrovskou starost, že nevyužijeme této krize a namísto toho, abychom se poposunuli dál, abychom uvažovali strategičtěji, se naopak ještě víc ukotvíme v levné práci a podhodnocené měně – a že si neochráníme odvětví, která se u nás rozvíjejí,“ uvedla.

Fotogalerie: - Pieta v Lidicích

Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...
Prezident Zeman, premiér Babiš a další vysocí ústa...

„Dělá mi starost kapacita státu. Obecně. Nemyslím tím jen našeho. Tedy do jaké míry je stát schopen zvládat krizové situace. Jak rychle je stát schopen rozeznat nebezpečí a podle toho adekvátně jednat. To bude jedna z klíčových otázek jednadvacátého století. I z tohoto hlediska jsme viděli, že státy jihovýchodní Asie (Japonsko, Jižní Korea) reagovaly poměrně dobře, ale ten takzvaný vyspělý svět i v tomto reagoval oproti nim velmi špatně. A je zásadní si to realisticky zanalyzovat, proč tomu tak je. Zda je to otázka státu, nebo větší disciplinovanosti. Prostě čím to je. Protože to může být prostě pro ten Západ, který se velmi často tváří arogantně, nafoukaně, jako nějaký další úder, který ukáže: Aale vy jste nebyli schopni to zvládnout. Vy jste tou pandemií prošli za hrozných následků. Ta kapacita státu je jedním z faktorů, kolem kterého se bude točit 21. století,“ uzavřela.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vef
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Drobáky jim nedala, ale vytáhla kilo. Xaver s Pohlreichem a historka o známé herečce

14:50 Drobáky jim nedala, ale vytáhla kilo. Xaver s Pohlreichem a historka o známé herečce

Xaver si znovu pozval vyhlášeného restauratéra Zdeňka Pohlreicha, aby dokončil diskusi o spropitném.…