Vývojem vakcíny se zabývá nejedna farmakologická společnost, např. Sanofi, Pfizer či AstraZeneca. Dle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) je momentálně ve vývoji 165 různých vakcín. 26 z nich se prý už testuje na lidech nebo jsou těsně před začátkem testů. Která látka bude účinná, se zatím neví.
Které z menších stran byste hodili svůj hlas?Anketa
Co však téměř jisté je, že vakcíny nebude dost. A i když není jisté, která vakcína bude účinná, státy už si začínají rezervovat zásoby. Jak píší The Japan Times, bohaté země zřejmě budou první na řadě. Spojené státy, Británie, Evropská unie a Japonsko si už dle analytické firmy Airfinity zarezervovaly celkem 1,3 miliardy vakcín a v chudých zemích prý rostou obavy, že se bude opakovat scénář z roku 2009, kdy hrozila prasečí chřipka a bohatší země si údajně zmonopolizovaly zásoby vakcín.
Světová populace se zatím odhaduje na 7,8 miliardy lidí. Rasmus Bech Hansen, šéf Airfinity k tomu podotkl: „I pokud máte optimistická očekávání, co se týče vědeckého pokroku, tak není na světě dost vakcín.“ A doplnil, že většina vakcín vyžaduje dvě dávky. Ačkoliv jsou výsledky nadějné, dle Airfinity se počet vakcín na světě nedostane nad jednu miliardu před prvním čtvrtletím roku 2022. Plány na rozšíření produkce tak probíhají po celém světě.
WHO a další zdravotnické iniciativy se také obávají nerovného přístupu k vakcínám a rozjely iniciativu Covax, která nabízí i méně bohatým státům šanci získat jinak cenově nedostupné vakcíny a také má přes společné investice zmírnit riziko, že vakcíny, do kterých by státy investovaly, se ukážou jako neúčinné. Též má tato iniciativa předcházet přeplácení a de facto aukcím vakcíny.
Fotogalerie: - Koronavirová děkovačka na ČVUT
Jak EU oznámila v prohlášení z 31. července, u francouzské farmaceutické Sanofi-GSK zarezervovala 300 milionů dávek vakcíny a jedná i s dalšími výrobci. Jak píše server Euronews, pokud bude vakcína odzkoušena a schválena, země EU by mohly poslat objednávky. Ale přístup k vakcíně bude údajně podle klíče založeného na populaci. Jak přesně bude klíč vypadat a kdo se podílel na jeho tvorbě, odmítla Evropská komise serveru Euronews sdělit, nicméně její mluvčí server ujistil, že na rozhodnutí se podílely všechny členské státy. Ovšem když stát dostane svůj díl vakcíny, jak ho rozdělí a kolik bude stát, už je na něm. Doplňme, že Evropská unie má 446 milionů obyvatel, tedy pokud by se 300 milionů vakcín podařilo firmě Sanofi-GSK vyrobit, a pokud jsou potřeba dvě dávky na úspěšné očkování, znamená to ochranu pro třetinu obyvatel unie.
Evropská komise v prohlášení také říká: „Evropská komise je rozhodnutá zajistit, aby každý, kdo vakcínu potřebuje, ji dostal, kdekoliv na světě a nejen doma. Nikdo nebude v bezpečí, dokud nebudou všichni v bezpečí.“ Na globální pomoc s koronavirem tak má jít 16 miliard eur. Komise se také zajímá o možnost, že by další země chtěly společně rezervovat vakcíny pro sebe a další méně bohaté země. „Bohaté země by mohly fungovat jako inkluzivní mezinárodní nákupčí skupina, která by tak zrychlila vývoj bezpečné a efektivní vakcíny a maximalizovala přístup k vakcíně potřebným po celém světě,“ říká Komise.
Fotogalerie: - Peníze v časech koronaviru
Otázku, kdo by vakcínu v zemi dostal první, řeší i v Americe. Dr. Francis Collins z Národního institutu zdraví říká, že odpověď se nebude každému líbit a spousta lidí si bude myslet, že první by měli být oni. Jak uvádí server Voice of America, při vakcinaci většinou první dávky dostávají lékaři, zdravotní pracovníci a ti, kdo jsou infekcí nejvíce ohrožení.
Collins ovšem navrhuje, aby se postupovalo podle toho, kde je situace nejhorší. A také, aby vakcínu dostali účastníci kontrolní skupiny, která při testech dostala jen placebo. Těm podle Collinse je dlužno vakcínu poskytnout.
Na klíči k distribuci vakcíny už pracují i státní orgány. Americká CDC (centrum pro kontrolu šíření nemocí) zatím navrhla toto: Naočkovat nejdříve 12 milionů lidí v kritickém stavu a dále pracovníky zajišťující národní bezpečnost a další důležité funkce. Pak naočkovat 110 milionů, kteří jsou koronavirem ohroženi, tedy lidi nad 65 let v domovech důchodců a lidi s chatrným zdravím všech věků. A také ‚klíčové profese‘. Otázka, kdo je v klíčových profesích, je ovšem velice důležitá, zda jde o učitele nebo naopak farmáře. A kromě toho, je zde i otázka etnických skupin, protože černoši, Hispánci a indiáni jsou dle Voice of America koronavirem postižení více než ostatní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
