Nedávno jsme si připomněli 65. výročí popravy Milady Horákové. Komunistická justice tehdy popravila ženu a matku. Její provinění (vyzvědačství) odpovídalo i podle tehdejších právních norem maximálnímu trestu v rozmezí mezi 15–20 roky odnětí svobody. „Poprava oběšením byla tedy zcela jasnou justiční vraždou,“ připomíná Buquoy. Málokdo však prý ví, že justice prezidenta Edvarda Beneše v letech 1945–1948 popravila celkem 66 žen a matek – z toho dokonce dvě příbuzné Milady Horákové, rozené Králové.
„Jednalo se o Marii Královou (narozenou 2. 8. 1897), oběšenou v Pankrácké věznici dne 08.10. 1945 a Julii Horákovou (narozenou 6. 2. 1910), oběšenou v Pankrácké věznici 17. 1. 1946. Tak jako i v případě zbývajících 64 popravených žen, žádné z nich prezident Beneš milost neudělil,“ tvrdí Buquoy.
Za Beneše bylo popraveno víc lidí než za celou dobu komunistické dikatury
A tak pokud chceme mluvit o justičním vrahovi Gottwaldovi, musíme k tomu prý i připojit justičního vraha Beneše. „Přičemž – co se týká zavražděných žen, Beneš ‚vítězí‘ v poměru 66:1 nad Gottwaldem!“ upozorňuje.
A přidává i další zajímavé srovnání. „To, co stihl Beneš zlikvidovat prostřednictvím trestů smrti v letech 1945–1948 – tím pádem za necelé kratičké 3 roky v „parlamentní demokracii“, to komunisté ani zdaleka nezvládli za dlouhých 42 let v ‚totalitní diktatuře‘.“
Pak svá tvrzení Buquoy podrobněji rozvádí: „V letech 1945–1948 došlo u 24 tzv. Benešových ‚mimořádných lidových soudů‘ k odsouzení přibližně 23 000 osob, přičemž 738 obžalovaných k trestu smrti. Z toho byl udělen trest smrti 66 ženám a 7 novinářům (Kožíšek, Krychtálek, Křemen, Kříž, Vajtauer a Werner). Kdo se odvážil kritizovat politiku Edvarda Beneše, neměl šanci na přežití!“ tvrdí Buquoy a zapomíná k tomu dodat, že zmínění novináři byli tak potrestáni za svou kolaboraci s nacisty v dobách protektorátu.
Dr.Dr. Jan N. A. Berwid-Buquoy
Gottwald udělil milost téměř dvěma desítkám odsouzeným
Buquoy naopak připomíná, že proti rozsudkům nebylo v žádném případě odvolání a poprava musela být vykonána maximálně do 2 hodin po vyhlášení soudního rozhodnutí. „Prezident zásadně ani jednu milost neudělil,“ podotýká.
Uvádí i další zajímavý fakt. Totiž že Klement Gottwald za pět let svého prezidentování má na svědomí „pouze“ 237 trestů smrti. Z toho udělil milost celkem 17 odsouzeným.
Antonín Zápotocký, který byl prezidentem v letech 1953–1957, nechal sice popravit 94 k smrti odsouzených, ale za to vyhlásil dokonce dvě amnestie v letech 1953 a 1957, kde byla propuštěna ze žalářů většina obětí „Benešova justičního teroru“. Zajímavé je, že amnestie se nevztahovala na odsouzené komunisty v letech 1950–1953, takže např. Gustáv Husák musel i nadále sedět za mřížemi.
Podle Buquoye nebyl absolutním rekordmanem v udělování milostí a amnestií T. G. Masaryk, jak se omylem traduje, nýbrž Gustáv Husák. „Za jeho panování v prezidentském úřadě bylo popraveno 38 trestanců. Ovšem na rozdíl od ostatních prezidentů, byl Husák doslova kandidátem pro Guinessovu knihu rekordů, co se týká udělování milostí,“ píše Buquoy.
Husák totiž například jen v roce 1984 udělil 1876 milostí. „O rok na to 1985 jich bylo dokonce 2110. V roce 1986 klesl počet na 2006, ale rok poté 1987, došlo k rekordu – 3307 omilostněných. Tato řada končí 1988 počtem 2028 milostí,“ vypočítává Buquoy.
Celý text je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
