V uplynulých dnech budil velkou pozornost, a také velké obavy, konflikt mezi Izraelem a Íránem, do kterého se na straně Izraele přidali i Američané. Co zpočátku vypadalo jako začátek třetí světové války, působí po několika dnech spíše jako průzkum bojem.
Izrael velice rychle zjistil, že mu brzy dojdou antirakety. Íránci si spočítali, že by je pokus vyhladit Židy přišel draho, protože na rozdíl od nich ještě atomovou bombu nemají. I Američané jsou po průzkumu bojem chytřejší. Vědí, že jejich vojáky v regionu mají Íránci na dostřel, že se neostýchají na ně zaútočit a příště už odpálení raket neohlásí předem. Válka také něco stojí a ve vleklém konfliktu s Íránem by náklady byly vyšší, než zisky. A tak Donald Trump válku příspěvkem na internetu slavnostně ukončil, a předpověděl Íránu a Izraeli, přestože ti si ještě ze setrvačnosti vymění pár raket, skvělou mírovou budoucnost.
V tomto průzkumu bojem se v zákulisí testovaly i reakce velmocí, které mají v Íránu své zájmy. Rusku, Číně a Indii záleží na íránských přístavech a trase, po které smění své zboží za suroviny ze střední Asie. Rusko s Čínou mohou Íránu nabídnout bezpečnost a prosperitu, čili investice do infrastruktury a jaderný deštník. Bez jaderné bomby, ale s jadernými velmocemi v zádech, může být Írán paradoxně bezpečnější, než s atomovkou, ale bez spojenců.
U průzkumu bojem je důležité, že případné ztráty jsou nesrovnatelně menší, než by byl masakr zaviněný podceněním protivníka, který by se ukázal schopnějším, než se čekalo. Peršanů je 90 milionů, Izraelců 10. Menší si na většího troufá ve víře v technologickou převahu. Ta ale, jak je vidět, nestačí. Írán je větší sousto, než Hamás či Hizballáh. Pravděpodobnější, než že jeden vyhraje, je to, že oba dopadnou velice špatně.
Jsou konflikty, ze kterých má přihlížející publikum užitek, a jsou takové, jež se přihlížejícím velmocím nehodí. Izrael a Írán k pořádné rvačce nedostaly požehnání sponzorů, respektive strategických partnerů. Vypadá to, že se velmoci za zády Židů a Peršanů domluvily, že si od nich nenechají kazit byznys. Radost médií, že bude o čem barvitě referovat, bere za své. Propagandisté si mohou strčit za klobouk olej, co se chystali přilévat do ohně. A dá se krájet znechucení expertů, kteří nám zasvěceně vylíčili, co přijde, a teď jim do toho někdo ze zákulisí a bez optání hodil vidle.
Jsou války, které je těžké ukončit, a jsou takové, které je těžké rozpoutat a udržet v chodu. Je zvláštní, že Blízký východ, považovaný za sud střelného prachu, je nakonec pro Peršany a Židy bezpečnějším místem pro život, než kdysi mírumilovná Evropa. Konkrétně tedy Ukrajina, kde kolektivní Západ místo průzkumu bojem naordinoval slabšímu boj do posledního ozbrojeného Ukrajince.
Co mají Írán s Ukrajinou společného, je ambice vlastnit jadernou bombu. I když Íránci se k tomu otevřeně nehlásí, a jsou z té touhy pouze podezřelí. Právo na atomovku má jen ten, kdo ji má. Má se za to, že kdo ji nemá a chce, neváhal by ji použít, kdyby ji měl. A něco pravdy na tom bude.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s Ivanem Hoffmanem?
autor: Ivan Hoffman
